Stropnický: Stěhování ambasády? Hlavně opatrně
S přesunem ambasády do Jeruzaléma nespěchejme, říká ministr Stropnický
„Příští rok v Jeruzalémě,“zakončil v dubnu prezident Miloš Zeman projev na oslavách 70 let od vzniku Izraele. Jenže po masakru s 58 mrtvými, který předevčírem vyvolal v Gaze přesun velvyslanectví USA, se ani v příštím roce česká ambasáda do Jeruzaléma stěhovat nemusí.
Naznačil to končící ministr zahraničí Martin Stropnický, jenž by se měl stát velvyslancem v Izraeli. „Strašně záleží na tom, co všechno se teď může ještě třeba stát. Musí se brát v úvahu některé nepřehlédnutelné okolnosti, které kolem toho jsou,“řekl v narážce na bezpečnostní situaci. Kdy k přesunu dojde, je podle něj nyní „nezodpověditelná“otázka.
Stropnický také naznačil, že kvůli událostem v Gaze jsou nyní v pohotovosti zpravodajci v Česku. „Nemyslím, že my bychom byli vystaveni nějakému zvláštnímu riziku. Ale pracují intenzivněji než třeba před čtrnácti dny,“podotkl. (pdk)
Až skončí v čele ministerstva zahraničí, stane se Martin Stropnický velvyslancem v Izraeli. Kdy bude ambasáda sídlit v Jeruzalémě, je podle něj nyní „nezodpověditelné“.
Oslava u příležitosti přesunutí velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma vyvolala protesty Palestinců, jež skončily masakrem, při kterém zemřelo pětapadesát lidí. Nezmění to něco na českém plánu přesunout naše velvyslanectví tamtéž?
Náš plán, který deklaroval především pan prezident Zeman, je výhled do budoucna, který nemá nějaké přesné datum. Posílit naši přítomnost v Jeruzalémě chceme postupně a uděláme to už letos jinými prostředky. Ať už otevřením honorárního konzulátu, což bude v řádu týdnů, nebo otevřením českého centra někdy v listopadu. To není úplně málo. Co se týče velvyslanectví, je zapotřebí situaci vyhodnotit v kontextu. Současná reakce v Gaze je hodně prudká.
Aby ne, když mezi mrtvými byl i vozíčkář nebo děti…
Nechci to v nejmenším zlehčovat a trochu se pouštím na tenký led. Ale zájmové skupiny umějí vydírat i takovýmito údaji. Je velmi důležité vědět, že den předtím Izrael shazoval letáky na území Gazy a upozorňoval na to, že když se někdo pokusí narušit hranici, bude to bráno jako nepřátelský agresivní čin vůči Izraeli a tak se k tomu bude přistupovat. Ti lidé věděli, že si budou zahrávat s ohněm. Jsem tím posledním, kdo by se radoval z nějakých úmrtí. Je to krutá daň, jíž by bylo nejlepší se vyhnout. Ale abych odsuzoval přesný způsob zásahu… Víme, jak se manipuluje s různými záběry a zneužívá se evropský náhled na takovou situaci. Je to složité. Takto masivní oběti na životech, to je strašná tragédie. Zároveň to však má svá ale.
Samozřejmě je otázka, zda pod vlivem těchto událostí přesun české ambasády do Jeruzaléma nepřehodnotit, ne?
Je to také otázka širšího dialogu nejen s okolními zeměmi. V pozadí velké části toho problému je hrozba ze strany Íránu, kterou Izrael vnímá letitě, a myslím, že oprávněně. Tento problém sdílí se Saúdskou Arábií. Není žádnou novinkou, že v posledních měsících dochází k určitému nacházení společných styčných bodů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, což je pozitivní posun. Byla by škoda, kdyby se třeba kvůli stěhování toho či onoho úřadu měla tato vazba narušit. Anebo solidní vazba s Jordánskem. V pátek budu na bratislavském fóru Globsec a už jsem slyšel, že tam se mnou bude chtít partner ze Spojených arabských emirátů mluvit. Je dost pravděpodobné, že na toto téma. Je to hrozně propojené. Zpochybňovat Jeruzalém jako hlavní město je vlastně absurdní, zvlášť jeho západní část. Vždyť je tam několik konzulátů. Jsou dokonce i ve východním Jeruzalémě.
Český velvyslanec byl na oslavě k přesunu americké ambasády. Zároveň Česko spolu s Maďary a Rumuny zablokovalo kritické vyjádření, které proti stěhování ambasády do USA chystala Evropská unie. Nezvyšuje to vše spolu s vizí přesunu naší ambasády riziko pro bezpečí českých lidí v Izraeli?
To by člověk nemohl v životě udělat skoro žádné rozhodnutí. Náš velvyslanec se zúčastnil recepce pořádané na izraelském ministerstvu zahraničí. Kromě zástupců těch tří zmiňovaných zemí se recepce zúčastnil ještě rakouský velvyslanec. A řada nikde nevyjmenovaných zemí Latin- ské Ameriky a Afriky. Co se týče deklarace navržené Federicou Mohegriniovou (šéfka evropské diplomacie – pozn. red.), tu jsme skutečně odmítli přijmout. Text byl vyslán na oběžnou dráhu za situace, kdy bruselské kanceláře vyhlásily prázdniny. Nebylo s kým probírat případné změny textu. Jedině korespondenčně, ale na to bylo asi 36 hodin. Dát takto krátkou dobu se mi zdálo nefér. Je to přitom pár týdnů, co přijali jasnou a vyváženou deklaraci premiéři EU. A teď mají přicházet ministři zahraničí s něčím „nad to“? To je zbytečné.
Kdy bychom tedy mohli ambasádu do Jeruzaléma přesunout? Příští rok?
To ode mne teď nechtějte. Strašně záleží na tom, co všechno se teď může ještě třeba stát. Nepodceňuji totiž dotaz ohledně bezpečí, který jste vznesl. V pondělí se něco stalo, nepochybně budou následovat další akce. Uvidíme, jak dlouho, v jaké intenzitě. Nezapomínejme, že máme několik našich zaměstnanců, kteří bydlí ve východním Jeruzalémě a takřka denně jezdí do kanceláře v Ramalláhu, kde máme styčný úřad s palestinskou samosprávou. Vždy jsme se snažili o určitou vyváženost. Budeme také vnímat, co přinese naše větší přítomnost v Jeruzalémě. Uvidíme také, jak budou postupovat ostatní státy.
Prezident Miloš Zeman je ve vztahu Izrael – Palestina dlouhodobě jasným jestřábem, přesun velvyslanectví by si přál co nejdřív, ne?
Já vím, ale musí se brát v úvahu některé nepřehlédnutelné okolnosti, které kolem toho jsou. Chápu, že vás zajímá otázka kdy, ale v tuto chvíli je nezodpověditelná.
Mimochodem, neexistuje nebezpečí, že by někdo ze strany Palestinců přišel coby s odvetou za případný přesun ambasády do Jeruzaléma s nějakým teroristickým činem v Česku?
To je záležitost, kterou se – bez ohledu na to, co se teď stalo – zabývají průběžně zpravodajci a vyhodnocují ji. Určitě nyní s ohledem na to, co se stalo, pracují intenzivněji než třeba před čtrnácti dny. Samozřejmě, máme i nějaké zprávy přímo z místa a od našich partnerů. Nemyslím si, že my bychom byli vystaveni nějakému zvláštnímu riziku. A znovu opakuji, že všechny složky, které mohou toto riziko minimalizovat, pracují na sto procent.