Stropnický jako memento pro ostatní ministry obrany
Být ministrem obrany není jednoduché, své by o tom mohla říct Karla Šlechtová, která teď kličkuje kolem kauzy novičok v Česku a fotky jejího psa na památníku na pražském Vítkově. A tohle memento se týká i bývalého ministra obrany Martina Stropnického a všech, které zaskočila pověstná „nabídka, která se neodmítá“. Zvláště nastoupil-li bývalý diplomat do resortu jako jeho dvaadvacátý polistopadový šéf. Není už to číslo samo o sobě dostatečně varující?
Vybavíme-li si jednotlivé předcházející ministry, Stropnický patřil mezi ty lepší. Před ním si v sídle na Valech nevěděli mnohdy rady ani ministři s desítkami let armádních zkušeností. Nemluvě o tom, že Sobotkova vláda se bez ostychu dala nazvat udržovací.
Stropnický se z obrazu hnutí ANO poněkud vymykal a přijetím funkce se zjevně obětoval. Těžko totiž obstát v instituci, která soustavně nerozpracovává svou strategii a nevede o ní kritickou diskusi. I když k tomu má dostatečný prostor. Jako ministr si navíc nemohl přivést do svého úřadu to- lik svých lidí, aby se mohl na všechny jeho složky plně spolehnout.
Přesto se Martin Stropnický dokázal vypořádat s některými agendami lépe než mnozí jeho předchůdci. Dařilo se mu reagovat na zahraničněpolitické události, které souvisely s vojenskou problematikou. I když rozpočet armády nemusí být rozhodujícím ukazatelem, za něho o dost vzrostl.
Práce s veterány měla důstojné místo. Armádní sport dosáhl význačných úspěchů. Občané dostali zpátky Brdy. Plnily se úkoly v zahraničních misích, i když by stálo za to se občas zeptat na jejich účel. Armáda si udržela vysokou společenskou prestiž.
Nevím, jestli si Martin Stropnický vyčítá smrt pěti vojáků v Afghánistánu. Ubezpečuji ho, že jsem viděl na vlastní oči horší neštěstí. A pokud jde o akvizice, jen mág by si za čtyři roky dokázal poradit s dlouhodobě zavedeným systémem, navíc v prostředí české legislativy. Přesto se dařilo nakupovat za deset miliard korun ročně.
A co je nejdůležitější, Martin Stropnický dokázal v resortu setrvat čtyři roky a odejít bez skandálu. Už jen proto stojí období, po které řídil obranu, za zapamatování. A uvidíme, jak si s nelehkým úřadem poradí Karla Šlechtová.