Víc zón i aplikací, radí ČVUT

V parkovištích P+R zastaví jen jedno procento vozů mířících do Prahy, říká nová studie

Najít parkovací stání zabere více času než samotná cesta. Alespoň jednu takovou zkušenost má přes osmdesát procent pražských řidičů. I tato skutečnost dokládá, jak svízelná je dlouhodobě situace s parkováním na území hlavního města.

Právě na zkušenosti Pražanů s parkováním ve městě se zaměřil nedávný průzkum na reprezentativním vzorku 585 lidí, který zpracovala agentura STEM/MARK ve spolupráci se společností Uber. Z něj dále vyplývá, že motoristé hledáním vhodného parkovacího místa stráví denně přibližně patnáct minut. A v centru jim to trvá dokonce půl hodiny. „Za rok to znamená až 180 hodin, pro představu to je více než jeden pracovní měsíc,“říká

PRAHA

analytička výzkumné agentury Gabriela Šamanová.

Pouze dvanáct procent respondentů uvedlo, že téma parkování nevnímá v metropoli jako problém. Všichni ostatní mají zcela jinou zkušenost. Pět procent z nich dokonce řeší komplikace s odstavením svého auta každý den.

Do Prahy míří přes 300 tisíc aut

Nedostatek prostoru pro parkování potvrzuje také podrobná studie odborníků Fakulty dopravní ČVUT. Podle nich do metropole po hlavních komunikacích přijede každý pracovní den průměrně 318 500 osobních aut, z toho pravidelně jich sem míří na 75 tisíc. Do širšího centra jich denně zajede 217 500, vyplývá z materiálů ČVUT.

Takto vysokým cifrám ovšem zdaleka neodpovídají parkovací kapacity. Například na šestnáct záchytných parkovišť P+R umístěných především na okrajích hlavního města se vtěsná pouze 3,5 tisíce aut. To znamená, že dokážou zachytit pouze jedno procento vozidel mířících dále do Prahy. I proto už dnes praskají ve švech a na řadě míst se zaplní už brzy ráno. „Nedostatek je zřejmý. Z praxe ze zahraničí víme, že záchytná parkoviště mají pokrýt 30 až 50 procent přijíždějících aut,“vysvětluje spoluautor projektu Josef Kocourek z ČVUT.

Složité situaci nezvládá příliš čelit ani systém zón placeného stání, který funguje v celém širším centru Prahy. Nabízí téměř 90 tisíc míst, z toho dvě třetiny jsou vyhrazeny pro rezidenty a zbytek tvoří smíšená a výhradně návštěvnická stání. Jenže to je zoufale málo.

A místa nechybějí jen přespolním řidičům, problém zaparkovat mají právě i rezidenti ve „svých“modrých zónách. Například v Praze 7 je vydáno o 859 parkovacích oprávnění pro místní obyvatele více, než je míst k dispozici. Praha 3 je v minu- su dokonce o 1 807 stání. Tamní úřad vydal už 16 428 parkovacích karet, přitom je tam vyhrazená plocha pouze pro 14 879 aut.

Tento fakt potvrzují i řidiči oslovení průzkumem. Celá třetina z nich tvrdí, že se jim pravidelně nedaří zaparkovat na rezidenčních stáních, přestože mají platné parkovací oprávnění. Také to následně přispívá k tomu, že motoristé odkládají auta, kde se dá, a ročně dostanou desítky tisíc pokut. Téměř 20 tisíc vozidel nechá policie odtáhnout.

Ještě hůře jsou na tom Pražané žijící v centrálních městských částech, kde parkovací zóny zatím zavedeny nebyly. Právě sem se aktuálně stahuje nejvíce mimopražských aut. Snad vůbec nejhůře je na tom v současnosti Praha 10, kde doprava v některých lokalitách denně totálně kolabuje. Přitom zavedení modrých zón je tam reálné až v roce 2020.

Experti z ČVUT na základě získa- Fakta Parkování a Pražané

● Alespoň občas má problém zaparkovat pražských řidičů.

● Celkem řidičů přiznalo, že už někdy přišlo na schůzku pozdě, protože nemohli zaparkovat.

● Parkování někdy trvalo déle než samotná cesta respondentů.

● Pražané stráví parkováním ve městě přibližně denně.

● Přesně rezidentů se podle průzkumu pravidelně nedaří zaparkovat v modrých zónách, přestože mají platné parkovací oprávnění.

● Obcházet systém parkovacích zón se už pokusilo dotázaných.

● Průzkum provedla agentura STEM/MARK na vzorku

88 procent 83 procent 82 procentům

15 minut 31 procentům 15 procent 585 osob.

ných dat navrhli některá opatření, která mají do budoucna parkování v Praze zlepšit.

Patří mezi ně urychlené rozšíření zón placeného stání, dále zjednodušení celého systému, ale i zásadní zvýšení kapacity P+R. V neposlední řadě by mělo město podle jejich názoru podporovat další možnosti dopravy, například sdílení aut, kol či služby, jako je Uber.

Důležitým prvkem má být zejména využití moderních technologií, které by naváděly řidiče na volná parkovací stání nebo by do systému zón mohly operativně zařadit i aktuálně nevyužité plochy různých institucí a soukromých firem.

„Třeba Nemocnice Na Františku se nachází v centru a hodlá navyšovat parkovací stání. Pokud by zde během dne zůstávaly nevyužité kapacity, byly by zařazeny do mobilní aplikace a řidiči by je mohli jednoduše využít,“dodává jedna z autorek studie, Petra Skolilová z ČVUT.