Už zítra v Magazínu DNES+TV
Konec, nebo cesta za medailí. Josef Jandač a jeho tým vyhlížejí klíčový duel na šampionátu.
Sedm zápasů, šest vítězství a zároveň dva klíčové momenty, bez nichž by zdánlivě klidná cesta hokejové reprezentace do čtvrtfinále mistrovství světa byla nejspíš mnohem komplikovanější. Tím prvním je vyrovnání Martina Nečase v posledních vteřinách úvodního mače proti Slovensku. Tím druhým přílet hvězdných Davidů Pastrňáka a Krejčího. Kouč Josef Jandač o těch okamžicích mluví v restauraci hotelu Crowne Plaza na dohled kodaňské Royal Areny. Kolem něj pendlují čeští i zahraniční hráči a on by se moc rád do protější haly ještě vrátil. Znamenalo by to, že zítřejší čtvrtfinálový „výlet“do Herningu bude mít proti Američanům vítěznou tečku.
ZAčněme tím NečAsovým vyrovnÁním. Uklidnilo to tým?
Určitě. Ten relativně poklidný konec skupiny je zavádějící, protože začátek poklidný nebyl. Bylo to dané těžkým rozlosováním a rvali jsme se o každý bod. Body z prodloužení nám hodně pomohly. První utkání turnaje je vždy důležité, a když předvedete takový heroický závěr a otočíte utkání, může to mužstvu jenom pomoct.
NAvíc brzy bylo jAsné, že přiletí duo PAstrňÁk A Krejčí. DAlší klíčový okAmžik, že?
Ano. Ta série NHL pro nás bohudík dopadla dobře, i když pro samotné kluky hůř. Jakmile oba přijeli, bylo hned vidět, jak nám pomáhají. Udělala se první pětka, která tady úplně nebyla, a byla to vzpruha pro tým. I bez nich jsme body dolovali, ale bylo to urputné. Teď cítíme, že právě tito kluci nám v klíčovém zápase pomohou. Umí takové duely hrát.
NečAs se už před turnAjem vzdAl číslA 88, které stejně jAko on nosí PAstrňÁk. NAkolik byl tedy jejicH příjezd předdomluven?
Já rozhodně čísla na dresech neřešil, ale někdo se musí upozadit a většinou je to ten mladší. Je ovšem těžké vést komunikaci s posilami z NHL, když do poslední chvíle věří, že půjdou ve Stanley Cupu dál. Zranění se může stát i v posledním zápase, proto je to zprvu jen oťukávání. Chuť Krejči byla, protože mu šampionáty v posledních letech kvůli zranění utekly. A Pasta je hračička hokej miluje, což potvrdil i loni, kdy jako jeden z mála dorazil před podpisem kontraktu. Ve dvojici s Krejčou to pro něj bylo jednodušší rozhodování.
ŘíkÁte, že je HrAčičkA. Je i pro trenérA nA střídAčce krÁsné se nA něj dívAt?
Je to hráč, který má v sobě něco jiného než ostatní. Jirka Fischer (generální manažer týmu), který má NHL hodně zmapovanou, tvrdí, že v dovednostech patří mezi patnáct nejlepších. Když je na ledě, tak se pořád něco děje. Nejlepší zápas měli s Krejčím proti Rusku, na který šli rovnou z letadla. Bylo vidět, že mají respekt k silnému soupeři. Když přišli ti slabší, tak pro ně utkání nemělo tempo. Jsou reklamní pauzy, soupeř do nás nebuší. Navíc jsme rozhodli v první třetině, tak jsem je už šetřil. Snažím se o krátká střídání, aby nám zůstala energie. I když bylo cítit, že by si rádi zahráli a Pasta by nejradši neslezl z ledu vůbec.
Lze se mu Ale divit?
Ne. Ale také má plno ztrát puku, které nejsou tolik vidět, ale proti silným soupeřům je nutné je odstranit. Není to 52. kolo základní části a u obou bylo vidět, že kromě zápasu s Ruskem se už dost bavili.
Po utkÁní proti RAkousku jste v České televizi oběmA vytkl, že se nA slAbší soupeře tolik nepřiprAvili. Cítil jsem v tom rýpnutí do Aférky, kdy před zÁpAsem dlouHo ponocovAli A PAstrňÁk nA sociÁlní sítícH zveřejnil video, ve kterém s dAlšími zpívAjí.
Mírný podtext tam byl. Nejsem ten, který by chodil po pokojích a hlídal večerku. Klip jsem neviděl, ale zaslechl jsem o něm. Chápu, že se potřebují vyventilovat a je blbost jim šlapat na krk. Ale musí sami vědět, co si mohou dovolit. Nám trenérům se to nelíbí a myslím, že si to uvědomili. Řekli jsme si k tomu něco v kabině a teď je potřeba, abychom všechno podřídili hokeji. Už před turnajem jsme se shodli, že tři týdny nás nesmí zajímat nic než hokej.
JAk velkým riskem bylo dÁt k PAstrňÁkovi A Krejčímu JAškinA? Jemu se totiž dAřilo i předtím v lAjně s NestrAšilem A NečAsem.
Typologicky jsme měli dva hráče jeho a Kubalíka. Kubalda je víc střelec, který má dobrý výběr místa. A Krejča je tvořivý centr, Pasta si zase rád hraje s pukem, tak jsme raději dali do hry důraz. Dima je hráč do předbrankového prostoru, nebojí se. Ale teď ukázal i hokejové dovednosti a hokejově jim stačí. Byla v tom šťastná ruka.
Fungují i dAlší lAjny. NečAsovA formAce mÁ rycHlý přecHod přes střed, PlekAncovA může brÁnit elitní útoky soků. Jen ČervenkA A FAksA se nemoHou gólově prosAdit. UvAžujete o změně?
Čtvrtfinále Zásahy už asi dělat nebudeme. Loni se kolem toho dost namluvilo, když jsme i před čtvrtfinále hledali optimální sestavu. Míchali jsme s tím, protože se nám nelíbila hra prvních dvou pětek. Bylo haló kolem toho, že je Pleky bránící pes. Letos je absolutní klid. Asi musel promluvit Jarda Jágr, když řekl, že posledních pět let Pleky jen brání.
ZůstAňme u Červenky. Není vÁm Ho líto, že to u příznivců dlouHodobě scHytÁvÁ?
Já se do diskusí nedívám. Takže vůbec nevím, kdo se do něj trefuje a proč. Ale to je naše práce když se daří, jsou všichni hrdinové, když ne, je potřeba někoho najít. Já Romanovi věřím. Když jsme skládali tým a věděli, že ho omladíme, mohl jsem z toho udělat pionýrský tábor. Musí tady být někdo, kdo už odehrál velké zápasy, má zkušenost. A on ji má. Na olympiádě patřil k našim nejlepším útočníkům. Ani tady se herně netrápí, ale trápí se střelecky. Ve čtvrtfinále dá dva góly a změní to. Důležité je, že maká. Jediné, co bych mu vytknul, jsou zbytečné fauly v útočném pásmu, což musíme odstranit. Nedal gól, ale dali ho jiní. Je to týmový sport. Kritika lidí ho určitě štve, mrzí, ale je proti ní obrněný. Vyhráli jsme šest ze sedmi utkání, takže není důvod k panice, že bychom za ním chodili a ptali se: „Kdy už se trefíš?“Naopak ho necháváme v klidu. Čekají nás klíčové zápasy a on ví, jak se ty zápasy hrají.
Už jste rozHodnutí, který brAnkÁř nAstoupí ve čtvrtfinÁle?
Máme vyrovnanou dvojici. Francouz je zkušenější, Rittich zase povahou bezstarostný. Odchytal dobré zápasy a oba jsou pro nás dobrý stavební kámen.
Trenér brAnkÁřů Přikryl nAznAčil, že RitticH dostAne přednost proti zÁmořským týmům, zAtímco FrAncouz proti evropským.
Malinko s tím takto kalkulujeme.
JAk vÁs překvApilA HrA obrAny, kterÁ se zlepšuje?
Příjezdem Šuláka a Hronka se hodně zkvalitnila. Dali tomu rychlost, rozehrávku, jsou to beci na přesilovku. Rozehráli se i Sklenička s Moravčíkem. Měli v sezoně různé výky- vy, ale to potká každého hráče. Důležité je, že se nepodělali. Hlavně v začátku turnaje, kdy jsme věděli, že to bude všelijaké. Také jsme do toho šli s tím záměrem, že urveme nějaké body a budeme se zlepšovat. To se daří. Dnes je potřeba, aby se beci uměli zapojit do útoku, byli schopni při hře pět na pět rychle posouvat puky a také s nimi sami hrát. To dělají.
Je před vÁmi poslední týden v roli trenérA reprezentAce, možnÁ už jen poslední zÁpAs. VnímÁte to?
Neberu to jako rozlučku. Pracovat u národního týmu je pro mě velké ocenění a zároveň zodpovědnost. Ano, zavře se jedna moje etapa a půjdu o dům dál. Ale teď se soustředím na to klíčové utkání, aby když jsou to mé poslední zápasy to bylo dobré loučení. Třeba s medailí.
JednA osobní otÁzkA. Oproti minulým turnAjům jste před zAčÁtkem sHodil vousy. Proč?
Nic v tom není, protože rituály jsem absolutně odboural. Vousy mívám vyloženě jen proto, že jsem líný se oholit. To je celé.