CIA vede žena, která umí mučit
Gina Haspelová, „hlavní roztleskávačka waterboardingu“, slíbila, že mučit už se nebude.
WASHINGTON Vypadá jako učitelka z prvního stupně, ale říkají jí Krvavá Gina.
Tu přezdívku nedostala zadarmo. Kdo ji potká na ulici, nedokázal by za pět minut říct, jak vypadala. Je bezvýrazná, skoro babičkovská.
Jenže Gina Haspelová je jedním z největších amerických špionů za mnoho desetiletí zpátky.
Co všichni agenti CIA pamatují, je jediným z nich, kdo začínal od píky jako poslední špionek a propracoval se až úplně nejvýš. Jak vzpomíná, scházela se s informátory za nocí v temných uličkách a vybírala tajné schránky. Teď povede CIA.
Poslední, komu se něco takového povedlo, byl William Colby, legendární superšpion. Za druhé světové války začínal jako agent Úřadu strategických služeb a na padáku seskočil řídit akce odboje do okupované Francie a Norska, počátkem 50. let zřizoval v Itálii podzemní partyzánské sítě pro případ vítězství SSSR ve třetí světové a vietnamskou válku strávil jako šéf CIA v Saigonu. Pak byl ředitel CIA.
A teď Haspelová dokázala totéž. Machistické námitky, že je žena, lze odrazit s tím, že výborně mučí.
Málem jí to překazilo cestu do ředitelského křesla.
Výhrady proti tomu, aby byla novou ředitelkou CIA, kvůli mučení v petici podepsalo 109 generálů a admirálů. Patřili k těm, pro něž je Haspelová brutální agentka, pod jejímž vedením se za války s terorismem po 11. září 2001 týrali zajatci v utajeném táboře v Thajsku, známém pod kódovým jménem Kočičí oko.
Prováděl se tam waterboarding a další „vylepšené metody vyšetřování“, jak se tomu říkávalo, na lidech podezřelých z členství v al-Káidě. Senátor Rand Paul ji proto nazval „hlavní roztleskávačkou waterboardingu“a jeho kolega John McCain, který sám byl mučen jako zajatec ve Vietnamu, její zapojení označil za „jednu z nejtemnějších kapitol americké historie“. Svaz pro občanské svobody uvedl, že „uvázla v mučení až po oči“.
Haspelová měla i dohled nad tajnými věznicemi CIA, kde se mučilo, po letech navíc vydala rozkaz zničit videa z výslechů.
Teď ji to málem zastavilo před dveřmi do ředitelské kanceláře. Senátoři váhali, zda ji odsouhlasí. Nakonec to bylo velmi těsné.
Řada lidí ji však docela správně hájila, že mučení na ni tenkrát prostě spadlo a že v tehdejší hysterii věci vypadaly jinak. Navíc je schválil soud i vláda.
Ať tak či tak, nyní se završuje nevšední kariéra „v utajení a ve stínu“, která začala, když si začátkem 80. let příslušník zelených baretů Michael Vickers zašel na základně v Massachusetts do knihovny pro příručky, které potřeboval před přijímacími pohovory do CIA. Řekl o tom mladé knihovnici a navrhl jí, ať jde ke zkouškám s ním.
Byla to Haspelová.
Její první nasazení v cizině bylo v Africe, zřejmě v Etiopii. „Bylo to tam jako ve špionážním románu,“napsala po letech Haspelová. Pak přišlo Turecko, Střední Asie, Ázerbájdžán, Londýn, potom byla zástupkyní ředitele odboru tajných operací, tedy toho nejšpionštějšího, co v CIA je. Nakonec byla náměstkyní ředitele CIA.
Teď žena, o níž její kolegové říkají, že je nejen ostrá jako nůž, ale i lidská a přátelská, ušla poslední schod. Je na vrcholu. A taky slíbila, že mučit už nebude.