Venezuelané třou bídu. Teď si ji zvolí znovu
Venezuelu čekají zítra prezidentské volby. Autoritářský Nicolás Maduro je v nich favoritem
CARACAS Malý balíček rýže, který leží na kuchyňském stole nejedné venezuelské domácnosti, se zdá být klíčem k výsledku zítřejších voleb.
Pětapadesátiletý prezident Nicolás Maduro, následovník legendárního odpůrce kapitalismu Huga Cháveze, podle všeho dokráčí v neděli k obhajobě prezidentského mandátu.
A potravinové balíčky jsou jeho hlavní zbraní. Správně si uvědomil, že stoupenci jeho socialistické vládě ledacos odpustí.
Nesmějí ale hladovět. Proto se snažil získat si podporu potravinovou pomocí pro nejchudší, stejně jako četnými finančními bonusy.
Čtyřiadvacetiletá Viviana Colmenaresová, nezaměstnaná matka šesti dětí, o tom ví své.
„Budu volit Madura, stejně jako další matky, které se starají o domácnost, protože prezident slíbil zachovat tyto balíčky,“říká Colmenaresová, která žije v Petare, obřím chudinském slumu na předměstí venezuelské metropole Caracasu.
Ten slib prezidenta příliš nestojí. Balíčky se zkratkou Comité Local de Abastecimiento y Prodducción (CLAP) představují pro miliony Venezuelanů jistotu, že neumřou hlady. Obsahují vedle rýže nějaké těstoviny, tuňáka v oleji a mléko v prášku.
Pro Venezuelany, ohrožované tvrdou ekonomickou krizí, má ale tato pomoc cenu zlata. Země dnes vyprodukuje jen 40 procent potravin ve srovnání s rokem 2008.
„Když člověk dostává jen minimální příjem, tyto zásilky mu pomohou přežít do konce měsíce,“vysvětluje Colmenaresová.
Americké sankce
Maduro označil pomoc nejchudším za „nejúčinnější ekonomickou zbraň v boji proti špinavé válce Washingtonu“, který se snaží jeho vládu podkopat sankcemi.
Venezuela je už roky v hluboké ekonomické krizi, do které se dostala zejména kvůli vysoké závislosti na příjmech z vývozu ropy. K propadu ale přispívá nekompetentními zásahy i socialistická vláda.
Tvrdé voličské jádro, čítající zhruba pět milionů lidí, přesto Madurovi věří. Nezapomínají, že si jej jako svého nástupce vybral Hugo Chávez. Proto jej podpoří.
Madurovi jejich hlasy budou stačit, podobně jako před pěti lety, protože proti němu nestojí výrazný kandidát.
Velká část opozice volby bojkotuje, mnohé odpůrce Madurův režim odstranil z cesty. Proto volby nepovažují za demokratické Spojené státy ani Evropská unie. Prezident Donald Trump chce v případě Madurova vítězství proti Venezuele přitvrdit, plánuje finanční sankce, stejně tak chce zemi ztížit export ropy.
To vše ve chvíli, kdy roztržka s Íránem už přinesla prudké zvýšení cen této suroviny. „Byla by to velmi riskantní akce,“soudí Amy Myers Jaffe, analytik newyorské Rady pro zahraniční vztahy. Podle něho by bylo pro Washington obtížné tlačit na obě ropné země současně. Z vysokých cen by pak profitovali američtí rivalové, třeba Rusko.
Proto zatím našlapují Američané okolo Venezuely opatrně. Čekají, zda se všeobecná nespokojenost nepřetaví v odpor proti Madurovi.
„Nástroj revoluce“
Život v třicetimilionové zemi opravdu není jednoduchý.
Podle studie nadace Bengoa zhubli Venezuelané v roce 2016 v průměru o devět kilogramů. Země se potýká s hyperinflací. Podle Mezinárodního měnového fondu má letos inflace dosáhnout 2 300 procent.
Vedle základních potravin v obchodech chybějí i běžné hygienické prostředky, chátrají silnice, nedostává se ani hotovosti.
Vojáci se bouří. Mnozí zdeptaní Venezuelané se snaží zemi opustit, přes 600 tisíc už jich prchlo do sousední Kolumbie.
Madurovi se zatím daří opoziční názory tlumit a odpůrce zastrašovat. Vzdor klesající průměrné měsíční mzdě, která se ocitla na úrovni dvou amerických dolarů.
Balíčky CLAP zatím výraznější revoltu tlumí. „Jsou nástrojem socialistické revoluce,“netají politickou motivaci potravinové pomoci Freddy Bernal, který šéfuje jejich distribuci.