Česko obkrouží velkolepá dálniční síť. Aha...

Přečetl jsem si, že stát plánuje stovky kilometrů nových dálnic a že úředníci Ředitelství silnic a dálnic začínají pracovat na síti, která propojí krajská města a která Českou republiku takzvaně obkrouží.

Jsou to spíše návrhy k diskusi, kam by rozvoj české dopravní infrastruktury mohl v budoucích letech, no, desetiletích, zlé jazyky tvrdí staletích, směřovat, prostě takové trochu co by, kdyby. Na termíny v projektech se tak úplně nehraje, nicméně platí, že koncepce a průzkumy kolem ní vznikají.

Je to bohulibá činnost, jen si říkám, proč se s takovou koncepcí začíná až v roce 2018? Vlastně ne, při pohledu na naši stávající dálniční síť, a hlavně pak na české možnosti a schopnosti tento stav změnit si říkám něco úplně jiného – jestli celá koncepce není zrovna v Česku spíše ztráta času.

Naše dálniční síť je chatrná, o tom žádná. Její vlajková loď – tedy na evropské poměry kratičká dálnice D1 zůstane na věky věků rozkopaná. Její po desetiletí slibovaná severní varianta z Olomouce na Hradec Králové, která by D1 odlehčila, neexistuje. Stejně jako neexistují jiné úseky – vyprávět by mohl třeba Přerov, jenž se v pitoreskních třenicích kolem stavby místní části D1 utkal v přímých soubojích snad se všemi ministry, kteří se na české politické scéně kdy vyskytli.

Stopadesátikilometrová dálnice z Prahy přes Hradec k polským hranicím se začala stavět v roce 1978, hotové jsou zatím necelé dvě třetiny. Dálnice Brno–Vídeň se staví. V Rakousku chybí k hranicím poslední kilometry. V Česku chybí všechno. A tak dále a tak dále...

Možná je to ale dobře, protože když už se dálnice v Česku postaví, tak se třeba taky zvlní nebo na ní stojí vadné mosty (u Ostravy), popřípadě se na ni sesune svah (u Lovosic).

U úseků, které se už dostaly na papír jako že vážněji, se nemůže nikdo s nikým dohodnout na trase, na pozemcích, na jejich odkoupení, pak není žádná legrace vybrat, kdo silnici postaví, a když se jakákoliv varianta vybere, tak se pokaždé najde někdo, kdo ten výběr zase napadne, ukazuje se na chyby, na chyby v chybách a tak pořád dokola.

A při těchto národních dálničních zvyklostech, vymoženostech a schopnostech budeme obkružovat Česko velkolepou dálniční sítí?

Pokud by naše silničně-stavitelské vizionáře zajímal trochu hlas lidu, tak tady je pár veselých ohlasů čtenářů iDNES.cz:

– Papír snese hodně. Neumíme obkroužit ani Prahu.

– Tak mně připadá, že borci jsou asi nesmrtelní. Tohohle se nikdo z nás nedožije.

– Doufám, že moje praprapraprapravnoučata se dožijí alespoň začátku výkupu pozemků.

– Než se tohle začne stavět, žádná krajská města nebudou, ty se totiž zruší za vlády v roce 2088. Ale přesto se začne stavět, bohužel, po dokončení dálnice se zjistí, že zbytek světa využívá hyperloop a různé teleporty, takže novou dálnici nikdo moc používat nechce (r. 2259).

– Létající auta v běžném provozu, obydlený Mars, vynález teleportu a chvilku na to začnou stavět...

– Nová dálnice? Obkrouží? To dřív přijde tepelná smrt vesmíru.

– Místo blouznění o ničem by už konečně měli sdělit národu, kdy jsou reálně vůbec schopni došmudlat okruh kolem Prahy.

– Aby se to nějak nešikovně nekřížilo s naší hustou sítí rychlovlaků.

Tak snad ne. Snad se nám nic nepřekříží. To už by fakt přestala veškerá sranda…