Noc kostelů otevře i Svatyně ožijí i hudbou
Jan Bohata
Nejstarší český klášter, někdejší svatojiřský konvent benediktinek na Pražském hradě, bude jedním z největších taháků desátého ročníku Noci kostelů v Praze. Nabídka akce se v pražské arcidiecézi letos nově kromě něj rozšířila o dalších 31 chrámů a modliteben. Návštěvníci tak budou moci v metropoli zhlédnout celkem více než 150 sakrálních objektů.
Mimořádné prohlídky jinak uzavřených památek, pochod světel, koncerty, výstavy či přednášky. Taková je nabídka stále oblíbenější Noci kostelů, která letos odstartuje v pátek 25. května. „V nabídce je letos v rámci pražské arcidiecéze, v hlavním městě a středních Čechách, 326 kostelů. V Praze jde o 154 objektů,“popsal nabídku Stanislav Zeman, mluvčí pražského arcibiskupství.
Bezesporu k nejzajímavějším cílům Noci kostelů v Praze náleží někdejší konvent benediktinek. Ten kvůli svému dezolátnímu stavu zůstává již několik let nepřístupný, to se příští pátek nakrátko změní. „Představíme návštěvníkům část křížové chodby, rajský dvůr a kapli sv. Anny,“popsal prohlídkovou trasu Michal Němeček z pražského arcibiskupství, jeden z organizátorů akce.
Svatojiřský konvent se svým založením v 10. století stal nejstarší řeholní institucí Čech. Na jeho zrodu nese zásluhu Mlada, dcera knížete Přemysla I. a první abatyše. Klášter patřil k exkluzivním českým církevním ústavům. Mezi jeho představené náležela i další přemyslovská princezna, Anežka, dcera druhého českého krále Vladislava I. v polovině 12. století. Klášter zrušil osvícenecký císař Josef II. v roce 1782. Do roku 2012 zde fungovala expozice Národní galerie.
PRAHA Kostel pod kostelem
Ke zmíněným třem desítkám svatyň, které se letos o Noci kostelů otevřou poprvé, náleží jeden z unikátních vyšehradských chrámů, kostel sv. Vavřince. Základy baziliky z 11. století, éry prvního českého krále Vratislava I., odhalili archeologové poprvé roku 1884. Novodobý archeologický průzkum objevil pod jejími základy stopy svatyně ještě o století starší.