Madonna mia, ať to skončí...
Giro míří do horského pekla. Yatese a spol. prověří Monte Zoncolan, císař cyklistických vrcholů
TomÁš MAcek
Brána do pekla, hlásá transparent v obci Ovaro. Odtud se do cyklistické výhně vjíždí. Tady začíná brutální výšlap na Monte Zoncolan.
Dnes nastane jeho čas.
„Je to extrémní kopec. Klíč k vítězství na Giru,“říká René Andrle, ředitel stáje Israel Cycling Academy.
Obávané stoupání v Karnských Alpách nedosahuje dvoutisícových výšek apeninského Gran Sassa či francouzského Galibieru. Není zdálky viditelné jako provensálský obr Mont Ventoux. Nemá až tak strmé pasáže jako asturijské Angliru. Ani se nechlubí dlouhou pohnutou závodní historií jako alpské Stelvio či pyrenejský Tourmalet.
Teprve v roce 2003 byl Zoncolan profipelotonem poprvé dobyt.
Přesto o něm jezdci i reportéři tvrdí, že je mytickou horou. Mýtem z 21. století. Jedním ze symbolů Gira. „Císař mezi horami,“přezdívají mu. „Nejtvrdší stoupání na závodech Grand Tour,“soudí Španěl Igor Anton z týmu Dimension Data, jenž zde v roce 2011 triumfoval.
Zelený přírodní amfiteátr u vrcholu, ve výšce 1 735 metrů, přejmenovala Gazzetta dello Sport na „Vertikální Maracaná“. Pláně podél trati zaplní statisíce fanoušků. Poženou mnohé potácející se jezdce, kteří se na 10kilometrové pouti vzhůru „střetnou“s až 22procentními rampami.
Zdeněk Štybar zažije na této hoře premiéru. „Kluci mě straší historkami, jak se jim na Zoncolanu zastavil na kole i počítač Garmin, protože když jedete pod 6 km/h, tak Garmin už tu rychlost nevezme,“vypráví. Přeje si, aby jim aspoň nepršelo. „To bychom potom někteří možná šli nahoru pěšky vedle kola.“
Smůla. Meteorologové totiž hlásí: Déšť je pravděpodobný.
NA príkAz Mussoliniho
„Zoncolan je nekonečnou horou. Tady nemůžete jít do červených čísel, jinak nahoru ani nevyjedete,“varuje Roman Kreuziger.
V roce 2011, kdy dojížděli do cíle v krupobití, jej právě toto stoupání drsně sejmulo. Tehdy skončil na Giru celkově pátý. „A Zoncolan mě připravil o stupně vítězů,“říká. Láskou k němu neoplývá. Naopak milovník vrchařských extrémů Jan Hirt si ho s parťáky z Astany na jaře otestoval v tréninku a s jistým masochismem tvrdí: „Jsem zvědavý, co se mnou provede.“Dnes by tu měl být nejdůležitějším mužem svého lídra Lópeze.
Úzkou cestu, která je povede do cíle, má na svědomí Benito Mussolini. V roce 1940 se rozhodl posílit italské hranice také s říší svého spojence Adolfa Hitlera, proto zde nechal vybudovat devatenáct silnic, jež se měly stát součástí obranného systému Vallo Littorio. Starousedlíci tento pás záhy přejmenovali na „Hranici, které nevěřím“.
ČervenÁ čÁrA do nebe
V létě 1998 se nahoru vydrápal na kole i Francesco Guidolin, amatérský cyklista a kouč fotbalistů Udinese, kterého na zoncolanskou silničku zavezl kamarád. Po přípravném zápase svých hochů s Interem Milán o tomto zážitku Guidolin vyprávěl v italské televizi a popisem vyčerpávajícího stoupání na skvostnou horu navnadil organizátory Gira. V květnu 2003 sem růžový závod poprvé zavedli.
Gilberto Simoni tehdy triumfoval a v roce 2007 znovu. Přesto nyní přiznává: „Když stoupáte na Zoncolan, spíše než abyste mysleli na vítězství, říkáte si jen: Madonna mia, ať už to skončí.“
Všechny pasáže, které jsou strmější než 10 procent, značí organizátoři v itineráři Gira červenou barvou. Profil Zoncolanu tudíž vypadá jako červená čára do nebe.
Dnešek tu má přinést odpovědi na mnohé otázky. Je Simon Yates skutečně dost dobrý pro boj o titul z Gira? Je na tom Chris Froome vážně tak zle, jak se dosud zdálo?
Tentokrát nepůjde o vteřiny ztráty, ale možná o celé minuty.
Yates cestou na start včerejší sprinterské etapy laškoval ve Ferraře s obtloustlým britským fanouškem navlečeným do trikotu konkurenčního Sky. Po projetí cílem s úsměvem tvrdil: „Tohle byl zatím můj nejlehčí den na Giru.“
Co asi řekne po sobotě? „Mohl by si na Zoncolanu vést dobře, pro prudké pasáže je dost malý a hubený,“soudí Igor Anton. „Zato Dumoulin tady se svou výškou a váhou může zaostávat.“
Silnice vzhůru je místy tak strmá a úzká a cyklisté na ní bývají natolik rozeseti, že místo týmových aut budou mít jezdci v zádech jen mechaniky s náhradními koly na motocyklech. Každé stáji povolili jednoho.
„Informace o dění na trati bývají na Zoncolanu chaotické, týmová strategie se tu obtížně koordinuje,“říká Matt White, šéf Mitcheltonu Scott. „Ale tady se stejně ze závodu stává bitva muže proti muži.“
Guidolin, jenž horu pro Giro objevil, tuto bitvu osobně neuvidí, smlouva jej váže spolukomentovat finále FA Cupu Chelsea – Manchester United. Alespoň tedy říká: „Ve Wembley bude 90 tisíc lidí. Ale na Zoncolanu mnohem víc.“