Říkali mi Messiere
Hokejista Tomáš Hertl sice v NHL válí za Sharks, při potápění ovšem má ze žraloků hrůzu
Široký úsměv. Pár anglických sirotečků v slovní zásobě. Troufalé kličky a divoké oslavy gólů. Tak se Hertl představil v NHL jako úplný zelenáč.
Čím dál častěji mu náladu i dovádění mezi mantinely hatila zranění. Přestával si věřit. O věčně veselého mladíka se pokoušely splíny. Ani tento obrázek už však není aktuální.
Ve čtvrtek přiletěl do Prahy dospělý chlap, o něhož se San Jose Sharks neváhají opřít, když je jim ouvej. Ve čtyřiadvaceti letech dozrává do role tahouna, který v útoku populárního kalifornského týmu nahrazuje legendy Patricka Marleaua nebo Joea Thorntona.
Nyní doufá, že jej šéfové za jeho góly, vyhraná vhazování i obětavou dřinu při bránění náležitě odmění. Končí mu totiž smlouva. V uplynulé sezoně bral tři miliony dolarů a právem od Sharks očekává výrazné zvýšení gáže.
„Soustředil jsem se na hokej, aby mě myšlenky na kontrakt nesvazovaly,“řekl na setkání s novináři. „Při play off jsem se o něj vůbec nestaral. Až teď se s agentem Robertem Spálenkou víc pobavíme.“
Jak se za pět let v San Jose změnila vaše pozice?
První rok mě s Thorntonem posílali skoro pořád do útočného pásma, na přesilovky. Měl jsem hlavně ofenzivní úkoly. Teď hodně chodím na buly v naší třetině, využívají mě při oslabení, nasazují proti nejlepším lajnám soupeře.
Jak jste se s odlišnou rolí smířil?
Zvykám si. Jsem rád, že se na mě spoléhá. V průměru jsem strávil na ledě přes osmnáct minut, nejvíc v kariéře. Beru jako výzvu zkrotit McDavida nebo Bergerona. Je ideální, když jim nedovolíme skórovat a ještě se sami prosadíme.
Jako v únorovém mači s Edmontonem, v němž jste McDavida nenechali udělat ani bod a sám jste dal klíčový gól na 4:4?
Třeba. Když bráníte McDavida, tak musíte jezdit trošku napřed, protože se vážně těžko chytá. Nikdo není rychlý jako on. Nejlepší je držet top lajny u jejich branky a dostat je pod tlak, což je pro ně nepříjemné, protože hvězdy jsou zvyklé útočit.
Která superstar vám dávala nejvíc zabrat?
Těžko říct. Když má McDavid den a začne vyvádět, tak to opravdu není jednoduché. Táhne Oilers, dvakrát po sobě posbíral sto bodů a teď vede i Kanadu na mistrovství světa.
Najdete v lize borce, jemuž byste se svým stylem chtěl přiblížit?
Naším největším rivalem je Los Angeles, za které válí Anže Kopitar. Skvěle brání, sbírá body, je kapitán, pomohl ke dvěma Stanley Cupům. Často se střetáváme, i náš trenér Peter DeBoer mi říká, ať ho sleduju.
Vy jste se jako lídr projevil v prvním kole play off proti Anaheimu, v němž jste dal dva vítězné góly, že?
Přitom kdekdo tvrdil, že nás Ducks rozsekají. Ani před sezonou nám moc expertů nevěřilo. Je fajn, že se v sestavě drželi mladí kluci, nemuseli pendlovat mezi NHL a farmou. Nehrozí nám nějaká zásadní přestavba a několik let porážek.
V následující sérii proti Las Vegas jste v jednom rozhovoru – spíš nechtěně – zapůsobil jako Mark Messier. Jak se to přihodilo?
Za stavu 2:3 jsem říkal, že věřím našemu týmu. Hrajeme tak dobře, že doma vyhrajeme šestý zápas a na sedmý se vrátíme do Vegas. V novinách se objevilo, že zaručuju vítězství. A mně pak na Twitter chodily různé zprávy s Messierem.
Ano, legendární forvard v roce 1994 pravil, že New York Rangers srovnají semifinále s New Jersey na 3:3. Načež nasázel hattrick. Jak jste reagoval?
Tenkrát mi nebyl ani rok, takže jsem nejdřív nechápavě zíral, co se děje. S novináři jsme si to pak vysvětlili. A kluci v kabině si ze mě dva dny dělali srandu. Říkali mi Messiere.
Kdysi jste si stýskal, že se přes veškerou snahu nedokážete rozpovídat v angličtině. Už jste si v ní jistější?
Mluví se mi mnohem líp. Kolikrát mi trochu hapruje gramatika, ale to nikdo neřeší. Nanejvýš se pak s klukama zasmějeme. Každopádně se pořád zlepšuju, někdy už klidně řeknu vtípek na týmové večeři, takže jsem v pohodě.
Generální manažer Doug Wilson tvrdí, že patříte ke klíčovým mužům pro budoucnost Sharks. Jak se slova uznání poslouchají?
Dobře! Zároveň cítím zodpovědnost, protože na mě tým spoléhá. Když jsem přišel já, tak jsem sledoval Thorntona, Burnse nebo Pavelského. Kdykoliv šlo do tuhého, chtělo se od nich, aby zabrali a rozhodli. Snášejí tlak a stres. Právě za nimi chodí lidi od médií a vyptávají se, proč se nedaří. Joe Pavelski hraje 82 utkání a po nich podstoupí 82 rozhovorů. Jako mladý jsem na ně šel jen občas. Třeba i na ně si musím zvyknout. Věřím, že jsem typ, který může mužstvo vést a pomáhat mu. Těším se na tu roli. Snažím se pořád učit, bavím se s veterány, ptám se na jejich zkušenosti. Rád bych byl jako oni – když se koná schůzka pěti šesti hlavních chlapů, abych byl mezi pozvanými.
Burcujete ostatní v kabině?
Snažím se. I když moje angličtina za moc nestála, zkoušel jsem něco pronést, abych tým pozvedl. Ale nejdůležitější je předvést se na ledě. Když prohráváte o gól a máte poslední střídání, abyste srovnal nebo aspoň nakopl ostatní lajny. Je paráda, že jsem se docela často trefoval v závěru a ukázal, že je na mě spolehnutí.
V základní statistice NHL jste úplně nezářil: 22+24 v 79 partiích. Věříte, že Sharks při jednání o smlouvě zohlední schopnosti, jež se neprojevují v bodování?
Věřím, že viděli, co jsem dokázal. Logan Couture vedle mě zažil nejlepší střeleckou sezonu. Bránili jsme top lajny soupeřů. Dařilo se mi na buly. Dal jsem svůj první gól v oslabení. Povedlo se mi play off. (6+3 v 10 mačích) A taky jsem zůstal fit, neměl jsem jedinou potíž s kolenem. Pravidelně cvičím, ani jednou jsem nebyl u doktora. O prázdninách se zase můžu skvěle připravit a v další sezoně být ještě lepší.
Co když se dohadování potáhne a vy strávíte léto v nejistotě jako loni David Pastrňák?
Myslím, že jsem v trošku jiné pozici, než byl David. Snad nebudu čekat až do září. Měl jsem pár schůzek s Dougem Wilsonem. Vím, že se mnou počítají, mají mě rádi. A já taky chci zůstat.
Už jste s přítelkyní stihl nějakou dovolenou?
Ještě ne. Ale určitě vyrazíme na týden k moři. Úplně vypnu, užiju si slanou vodu, budu se potápět. Potom se zase vrhnu do práce.
Jakmile chvíli netrénuju, jsem unavený.
Jak velkou vášní je pro vás potápění?
Moře miluju, ale do hloubky nejdu. Spíš jenom šnorchluju. Sice hraju za Sharks, ale ve skutečnosti mám ze žraloků hodně velký respekt, takže se nepouštím do nějakých dobrodružství.