„Atmosféra v Íránu je teď děsivá“
Jak lidé v Íránu vnímají Trumpovo odstoupení od jaderné dohody, zjišťovala MF DNES v Teheránu u univerzitního sociologa a podnikatelky.
TEHERÁN Teherán doufal, že přitáhne zahraniční investice a nakopne ekonomiku. Jenže poté, co prezident Donald Trump 8. května oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem, se s něčím takovým islámská republika může nejspíš rozloučit. USA totiž chystají nové hospodářské sankce. Jak se na Trumpovo rozhodnutí dívají Íránci, se MF DNES v Teheránu zeptala sociologa z univerzity a podnikatelky provozující kavárnu. Oba souhlasili, že odpoví jen za předpokladu naprosté anonymity. Říkejme jim proto třeba Alí a Zíz. „Volím anonymitu, protože pokud chtějí v Íránu někoho obžalovat ze špionáže, mohou jako důkaz použít jakoukoliv maličkost,“vysvětluje své obavy Alí. Jak byste popsali atmosféru v Íránu potom, co americký prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem? Je to důležité téma?
Alí: V těchto dnech to v Íránu představuje nejdůležitější téma a téměř všichni a všude o tom hovoří. Způsoby interpretace odstoupení Spojených států amerických od dohody s Íránem se ale velmi liší.
Zíz: Nynější atmosféru bych popsala jedním slovem: děsivá. Ovlivnilo to život každého člověka kvůli růstu cen. Nejen, že si lidé nemohou dovolit cestovat do zahraničí, už mají i problém normálně žít v Íránu. Zcela otevřeně o tom teď každý mluví. Kdykoliv chci s někým prohodit pár
slov na veřejnosti, třeba i s taxikářem nebo v rodině či mezi přáteli, tak se na toto téma dostaneme. Jak o odstoupení od dohody hovoří íránská média?
Alí: Oficiální média o tom hovoří od prvního dne, kdy k tomu došlo, teď už ale spíše analyzují, proč k tomu došlo. Vysvětlení Trumpova rozhodnutí se liší. Různé skupiny na to mají odlišné názory, podle toho, jakého jsou politického zaměření. Některé, jako například tradicionalistická a radikální skupina Sepah nebo Basij, obviňují vládu Hasana Rúháního, že se to stalo proto, že podepsala špatnou dohodu, která nezabránila tomu, že ji USA mohly zavrhnout. Většina lidí, stejně tak jako já, ale věří tomu, že to byla pro Írán velmi dobrá dohoda, což byl i důvod, proč ji Trump odmítl. Bohužel nemohou existovat žádné garance toho, že USA budou dodržovat jakoukoliv dohodu, protože jsou mnohem vlivnější než jakékoliv mezinárodní instituce. Ostatně, spousta lidí je nyní přesvědčená, že Spojeným státům se v dohodách s Íránem nikdy nedalo věřit a z jejich strany šlo pouze o vměšování se a o snahu oslabit naši zemi. Ačkoliv existují také lidé, ti jsou silně proti iránskému politickému systému, kteří tvrdí, že to, co Trump říká o Íránu, je pravda a USA by měly zabránit tomu, aby vedení země získávalo více moci. Zpozorovali jste, že by Trumpovo odstoupení od jaderné dohody již mělo nějaké negativní dopady na Írán?
Alí: Zatím k žádným změnám nedošlo. Kurz dolaru vůči riálu dokonce padá. Přesto, spousta lidí věří tomu,
že to bude mít vliv na jejich život. Ale obecně, já a hodně jiných lidí si myslíme, že je příliš brzy na to, abychom pocítili nějaké následky.
Zíz: Naštěstí se to netýká nikoho z mých blízkých, ale znám pár lidí, kteří jsou vážně nemocní a musí brát zahraniční léky, u nichž mají problém je sehnat. Jaká je v Íránu ekonomická situace? Jsou lidé spokojeni?
Alí: Ekonomická situace není příliš dobrá, ale to není nic nového, jedná se o dlouhodobý problém. Už od roku 2011, kdy USA uložily sankce proti Íránu, není ekonomika v dobrém stavu, respektive není v takovém stavu, jak bychom si představovali. Inflace je vysoká už asi půl století. V některých letech dosáhla 30 až 40 procent. Nyní je kolem 10 až 15 procent. Nezaměstnanost je také velká, protože se nyní dostala na vrchol generace třicetiletých. Ekonomický růst se v posledních dvou letech pohyboval kolem 4 procent či dokonce výše. Přesto jsou lidé nespokojení, protože ztratili důvěru v budoucnost ekonomiky. Tedy ve zkratce řečeno, většinu lidí budoucí ekonomická situace zneklidňuje a nemají v ni důvěru. Bylo pro vás a obecně pro lidi v Íránu Trumpovo rozhodnutí překvapivé?
Alí: Ne. Spousta lidí předpovídala, že se tak rozhodne. V Íránu hodně používáme aplikaci Telegram a díky ní máme hodně informací, včetně politických a ekonomických analýz.
Zíz: Pro mě to žádné překvapení nebylo a stejně tak asi ani pro ostatní lidi.
Mají Íránci nějaké specifické obavy v souvislosti s vypovězením jaderné dohody s Íránem?
Alí: Jak už jsem řekl, lidé se velmi obávají zejména ekonomické krize. Někteří se bojí i válečného konfliktu, těch je ale menšina. Většina si nemyslí, že by to mohlo vést k válce.
Ale strach o budoucnost ekonomiky a dopady na každodenní život, to je něco, co je v Íránu nyní jasně viditelné. Nezpůsobilo to však jen Trumpovo odmítnutí jaderné dohody, ačkoliv to považuji za hlavní důvod, obavy vyvolává i korupce či možné zkrachování bank.
Zíz: Íránci si na tuto situaci už začínají zvykat. I když mají obavy, tak s tím stejně nemohou nic dělat. Co bychom však mohli dělat? Nechceme přece, aby Írán skončil jako Sýrie. Jste optimisté? Myslíte si, že Trumpovo vypovězení jaderné dohody může vyvolat nová jednání s Íránem a přinést smlouvu novou?
Alí: Jsem životní optimista a zároveň realista, právě teď ale nevidím žádnou světlou budoucnost Íránu, to se ale netýká jen jaderné dohody. Pokud se jedná o možnost nové dohody, můj realistický pohled mi říká, že cíle a zájmy USA na Středním východě nejsou slučitelné s těmi íránskými a v mnoha ohledech jdou proti sobě. To představuje důvod, proč nevěřím, že může být s USA dosaženo nové dohody. Mnozí přirovnávají Írán k Severní Koreji, ale tyto dvě země jsou velmi rozdílné, protože Severní Korea nemá žádnou globální ideologii k ovládnutí světa a stejně tak nemá žádné speciální cíle a zájmy v jiných zemích a v jiných částech světa, ať už jde o otázky Izraele, nebo konflikt šíitů a sunnitů v regionu. Dosažení dohody mezi Íránem a USA není tak snadné a hned tak k tomu nedojde. Jak moc by váš život a životy ostatních lidí v Íránu ovlivnilo nové americké embargo? Alí: V minulosti nás ovlivnilo velmi, zejména v letech 2011 a 2012, ale tehdy celý svět s embargem souhlasil. Ačkoliv nevěřím tomu, že by nám Evropa, Čína a Rusko mohly nyní proti embargu pomoci, stále
se domnívám, že už situace nebude tak špatná, jako byla před sedmi lety. Určitě nás embargo ovlivní, ale jak moc, je zatím velkou neznámou a záleží to i na tom, jak se k němu postaví Evropa a další země.
Zíz: Pro nás embargo nebude nic nového. Ceny neustále rostou. V mé kavárně je musíme měnit každý den, a ať už jsou jakkoliv vysoké, lidi stejně nakupují. Musíme jít dopředu a dívat se do budoucna. Co jsou podle vás největší problémy Íránu? Patří mezi ně vůbec odmítnutí jaderné dohody?
Alí: Nepatří. Dokonce si ani nemyslím, že by Trumpovo rozhodnutí patřilo mezi pět největších problémů Íránu. Naším největším problémem je způsob vedení vlády a řízení této země. Zaprvé, velká část ekonomiky je stále státní, a proto není efektivní a produktivní. Zadruhé, transparentnost a zodpovědnost vlády je tak malá, že vede k odcizení lidí od vlády. Zatřetí, už přinejmenším deset let jsou všechny části našeho sociálního a politického systému zamořeny vysokou mírou korupce. Začtvrté, společenská svoboda a genderová rovnost je velmi nízká. Vláda, zejména její radikální část, která má většinu moci, ne ta vzešlá z voleb, jako je parlament a prezident Rúhání, není ochotná dělat jakékoliv reformy a ustoupit ze svých principů. Což opět vede k tomu, že lidé vládu nenávidí. Jako pátý největší problém bych zmínil nedostatek svobody vyjadřování se a možnosti voleb, které by odblokovaly cestu k reformám.
Zíz: Odstoupení Spojených států amerických od jaderné dohody s Íránem samozřejmě patří mezi naše největší problémy, ale není to věc, kterou bychom mohli nějak ovlivnit. Nemohou s tím udělat vůbec nic. Největší potíží Íránu je to, že se vláda nestará o lidi. Zajímá se jen o peníze a o nic jiného.