Ve fotbale jde o stamiliony, video chybí. Chápete?

Představte si, že si vsadíte ve sportce, když jackpot vystoupá na rekordní hodnotu. S lehkým napětím usednete před osmou k televizi, budete čekat na výsledky slosování... A hlasatelka vám hned na začátku vyrazí dech, když oznámí: Sice jde o hodně, ale bohužel se nám pro dnešek nepodařilo zajistit státní dozor a notáře.

Budete mít chuť věřit, že je všechno v pořádku, křišťálově čisté, bez jediného stínu podezření?

Asi těžko.

Podobně se to má s vyvrcholením fotbalové ligy. Místo aby na stěžejní zápas 29. kola mezi Plzní a Teplicemi v sobotu dohlížel videorozhodčí, hrálo se bez něj.

Proč, když od jara bylo jasně dané, že video bude kontrolovat v každém kole aspoň jeden zápas?

Proč, když šlo o utkání, které mohlo rozhodnout (a rozhodlo) o plzeňském titulu, o účasti v Lize mistrů a s ní spojené pohádkové prémii 400 milionů korun?

Proč, když jediný přenosový vůz v republice, který může videorozhodčím poskytnout zázemí, byl připravený?

Ligová fotbalová asociace, která soutěž řídí, vysvětlila: Videorozhodčí nebude, protože delegovaný sudí Julínek není proškolený pro využití videoasistenta.

Komise rozhodčích, která Julínka vybrala, se ohradila: Nevěděli jsme dostatečně dopředu, na kterém zápase televize O2 video chce mít.

Také vám to celé přijde k smíchu? Nebo se nevěřícně chytáte za hlavu?

Liga míří do finiše, jde o všechno, ale na monitory v přenosovém voze se práší a proškolení experti, kteří mají být k ruce hlavnímu sudímu, sedí doma.

Fotbal, v Česku sport s těžce pošramocenou pověstí, zkrátka udělal další krok vedle.

Moc sporných situací se v Plzni neudálo, třeba by video do akce vůbec nemuselo. Ale jde přece o princip – když už možnost kontroly existuje, mělo by se dělat všechno pro to, aby v nejdůležitější části sezony liga působila důvěryhodně.

Ti, kteří o videorozhodčím rozhodují, by se měli včas dohodnout a nedat prostor pochybnostem, kterých se hned vyrojilo plno.

Divíte se skeptikům, kteří křičeli, že za volbou sudího stojí samotná Plzeň, která v předchozích čtyřech zápasech s videem získala jen dva body? Nezajímalo je, že podle zpráv ze zákulisí si klub sám přál videorozhodčího na zápase mít, aby se podobným dohadům předešlo.

Fotbal jim zase jednou dal signál, že technickou pomoc zatím vnímá dost vlažně. Aby se špína neházela jen na Česko – video nebude příští víkend doplňovat sudího ani ve finále Ligy mistrů, nejprestižnější klubové soutěže světa. Aleksander Čeferin, šéf evropského fotbalu, tvrdí, že ještě nepřišel pravý čas, a nechce asistenty u obrazovek ani v příští sezoně.

Logiku v jeho slovech hledáte marně. Fotbal přece video potřebuje, aby ze sebe konečně sejmul označení sportu prolezlého korupcí, kvůli kterému řada fanoušků za každým sporným rozhodnutím sudího automaticky hledá černotu.

Finiš české ligy těžko mohl tuhle pověst rozmetat. Ale s videem mohl aspoň budit zdání, že snaha o regulérnost není hraná.

Jenže to by musela existovat vůle vybrat na klíčové utkání rozhodčího, který má s videem zkušenosti. Stačilo koukat trochu za roh, vytušit, o které zápasy asi tak televize bude mít zájem, a delegovat na ně někoho ze sedmi českých sudích, kteří si s technikou už tykají.

Nestalo se. Proto si fanoušci právem mohou myslet: fotbal se sám změnit nechce.