Válka Pod jedním stromem

Tři sebevraždy je na Islandu ideál pro komedii, tvrdí tamní slavný filmař Fridrik Thór Fridriksson. Podobně je asi třeba chápat ostrovní přírůstek našich kin Pod jedním stromem.

Příběh Pod jedním stromem pobral na Islandu ceny za nejlepší film roku, režii, scénář, vizuální efekty i tři herecké výkony. Doufejme, že tím odborníci ocenili speciální místní žánr – depresivní komedii, protože kdyby ji člověk bral tak vážně, jak navenek působí, musel by se ve finále nad tratolištěm krve tiše hroutit, ne hlasitě smát.

Oko za oko, zub za zub

Čtyřicátník Hafsteinn Gunnar Sigurdsson začíná svůj třetí celovečerní film zostra scénou, kdy muže při onanii nad záznamem jeho sexu s jinou ženou přistihne manželka: „Vypadni!“A hned pod úvodními titulky pak běží nácvik střelby, slibující stejně rázný vývoj i nadále.

Ovšem vzápětí se snímek ponoří do letního tempa klidného předměstí na zahradě hrdinových rodičů, kde se zprvu jen tak mezi řečí nadhazuje, jestli by se neměly prořezat větve stromu, který stíní jejich sousedům. Přičemž sporný strom, jak jinak, představuje ve stále vyhrocenější válce pouze roznětku výbušných nálad uvnitř obou rodin. Bitva je o to grotesknější, že ji odstartují ženy, vlekoucí za sebou své partnery jako trpnou posilu.

Jedna miluje svou kočku, druhá svého psa, takže se záhadně ztrácejí domácí mazlíčci, propichují pneumatiky, rozbíjejí okrasní trpaslíci, vrší se schválnosti, jedovatosti a zkraty, nastupují bezpečnostní kamery či noční hlídkování ve stanu.

Zní to zábavně, ale vyprávění se nese bez vnějších projevů humoru, ve spirále od lehké bizarnosti ke krvavé absurditě, navíc s odstředivým zacílením na rozchod úvodní dvojice a souboj rodičů o dcerku.

Filmu sluší typově i herecky zajímaví aktéři, jenomže z některých silných situací je režisér nutí odejít do ztracena. Případně do depresivních rozborů, kdy, kdo, koho a proč začal zraňovat, ústících podle očekávání v nezvratnou tragédii. Pod heslem Oko za oko, zub za zub až do posledního dechu se finále nutně octne na hraně sebeparodie.

Nicméně dvě věci si divák ověří: že i na Islandu se dá opalovat a že řadová výstavba rodinných domků může mít hrozivé následky.

Foto: Bontonfilm Zdánlivá idyla Zahrady před řadovými domky na Islandu vyhlížejí poklidně, stejně jako jejich obyvatelé. Jenže brzy se rozpoutá bizarní bitva, v jejímž průběhu se ztrácejí domácí mazlíčci a rozbíjejí sádroví trpaslíci. A to je pořád jen začátek.