Tepelná čerpadla šetří nejen přírodu, ale s dotací i peněženku
Zcela automatický provoz bez nutnosti jakékoli obsluhy, ekologický provoz, velká počáteční investice, ale později až o polovinu levnější topení než s plynovým kotlem. To jsou tepelná čerpadla.
Velkou výhodou tepelného čerpadla je jeho nezávislost na fosilních palivech, která vede k podstatnému snížení emisí CO2 vypouštěných do ovzduší. Běžně se řadí mezi alternativní zdroje energie, protože využívá teplo z okolního prostředí – z vody, vzduchu nebo země. Toto teplo se v opakovaném cyklu přečerpává z nižší teploty na vyšší a následně se s ním účelně vytápí či ohřívá voda.
„Princip tepelného čerpadla je známý již 150 let a jeho první model byl ve světě instalován před 35 lety. Od té doby jeho podíl na trhu s energeticky úspornými zdroji vytápění neustále narůstá. V současnosti disponuje tepelným čerpadlem již téměř každá desátá novostavba. Toto zařízení je totiž ideální k napojení na podlahové vytápění nebo teplovodní radiátory, případně s ním lze chladit interiér a ohřívat vodu,“vysvětluje Jiří Sedláček, ředitel prodeje NIBE Energy Systems CZ.
Jak funguje?
Při použití tepelného čerpadla pro rodinný dům je získaná tepelná energie většinou předávána vodě, která je dále používána k vytápění, ohřevu užitkové vody nebo třeba k ohřevu vody v bazénu.
Pro svůj provoz potřebuje tepelné čerpadlo, tudíž zdroj nízkopotenciálního tepla – hmotu, které může odebírat teplo a která má schopnost svůj tepelný obsah plynule nebo periodicky (například během léta) obnovovat.
„Podle zdroje tohoto nízkopotenciálního tepla jsou používána tepelná čerpadla typu země–voda, která odebírají teplo z hlubinného vrtu o hloubce 50 až 100 metrů nebo z plošného kolektoru, tedy ze systému trubek uložených v zemině v nezámrzné hloubce,“vysvětluje Zdeněk Krejčí, technik Energy Centre České Budějovice.
Dalším možným typem jsou čerpadla vzduch–voda, která odebírají teplo okolnímu vzduchu, a tepelná čerpadla voda–voda, odbírající teplo z povrchové vody nebo většinou ze studny (podzemní voda). Pro teplovzdušné vytápění jsou používána i tepelná čerpadla typu vzduch–vzduch.
Důležitým krokem je návrh výkonu tepelného čerpadla. „Výkon tepelného zdroje by měl pokrýt potřebu tepla pro vytápění i při nejnižší venkovní teplotě, avšak doba trvání nejnižších teplot je v průběhu topného období poměrně krátká a trvá pouze několik dní. Po zbývající dobu by byl výkon tepelného čerpadla nevyužíván a pořizovací náklady by byly vyšší. Proto jsou tepelná čerpadla navrhována pouze na část maximálního potřebného výkonu – cca 70 % – a zbývající výkon je pokrýván z jiného zdroje, nejčastěji z elektrokotle,“vysvětluje Krejčí. S rostoucími cenami energie a zdokonalováním tepelných čerpadel, zejména regulace, roste i navrhovaný podíl tepelného čerpadla na krytí tepelných ztrát domu.
Na provoz tepelných čerpadel je poskytována výhodnější sazba na odběr elektřiny, a to po dobu 22 hodin denně. Je tak možno za tuto zvýhodněnou sazbu provozovat i ostatní elektrické spotřebiče v domácnosti a oproti běžné sazbě snížit náklady na elektřinu.
Výhodou tepelných čerpadel je i to, že nepotřebují žádnou obsluhu a dodávají teplo trvale. Jejich provoz je řízen instalovanou automatikou, která reguluje jejich chod v závislosti na okamžité potřebě tepla.
Nejlevnější čerpadlo vyjde na 200 tisíc
Nevýhodou jsou poměrně vysoké pořizovací náklady. „Nejběžnější variantou tepelného čerpadla pro vytápění je provedení vzduch–voda, které kromě instalace vlastního soustrojí nepotřebuje žádné další stavební práce. Proto je také v současnosti nejčastějším řešením. I tak je třeba počítat u kvalitního výrobku s cenou kolem 200 tisíc korun,“informuje expert Energy Centre České Budějovice.
Na pořízení čerpadla se však dají využít tzv. kotlíkové dotace. Ty jsou určeny pro domy vytápěné převážně kotlem na pevná paliva. „Program prioritně zvýhodňuje obnovitelné a bezemisní zdroje, jako jsou tepelná čerpadla, a jeho cílem je do roku 2020 pomoci vyměnit minimálně 80 000 kotlů. Nejvyšší dotace ve výši 80 % je vyčleněna na jejich výměnu za tepelné čerpadlo. Žadatelé z řad majitelů rodinných domů si tak mohou pořídit nové ekologičtější zdroje vytápění se státní podporou až 127,5 tisíce korun,“konkretizuje Jiří Sedláček.