Italové štěpí euro
Vyvolá nová vláda příští krizi eurozóny?
Do řecké krize to má sice ještě daleko, přesto jsou investoři na finančních trzích jako na trní. Již tento týden nejspíš vznikne v Itálii kabinet, který zformují dvě strany s ostře kritickým pohledem na Evropskou unii – Liga a Hnutí pěti hvězd. Bude to poprvé, co některou z klíčových zemí eurozóny povede vláda složená z euroskeptiků.
Investory i řadu evropských politiků děsí vládní program, který strany, jež vyšly vítězně z březnových parlamentních voleb, představily koncem minulého týdne. Chystají odklon od úsporných opatření, s nimiž přišly předchozí vlády, aby zastavily prohlubování dluhu.
„Uděláme přesný opak toho, co dělaly předchozí vlády. Nebo se mýlím?“hřímá na Twitteru šéf Ligy Matteo Salvini. Pokud vláda prosadí vše, co ve svém programu slibuje, zadlužení Itálie skokově vzroste. Vládní dluh nyní podle údajů Eurostatu dosahuje 132 procent ročního výkonu ekonomiky, což je – po Řecku – druhé nejvyšší číslo v EU.
Z bodů osmapadesátistránkového programu vyčnívá například masivní snížení daní – vznikající kabinet chce zavést dvoupásmovou rovnou daň ve výši 15 a 20 procent pro firmy i jednotlivce, zmrazit plánované zvýšení
DPH v příštím roce či snížit pravomoci daňových úřadů.
Lidé s nízkými příjmy mají podle koaliční smlouvy dosáhnout na univerzální dávku ve výši 780 eur (20 tisíc korun). A nová vláda chce zároveň zrušit penzijní reformu z roku 2011 a umožnit lidem odejít do důchodu, když součet jejich věku a počet odpracovaných let dosáhne stovky.
Tohle všechno vyjde italský rozpočet podle agentury Reuters téměř na 125 miliard eur (tedy přes tři biliony korun) ročně. „Existuje reálné nebezpečí, že nová italská vláda může svou neodpovědnou ekonomickou politikou vyvolat příští krizi eurozóny,“řekl agentuře nejmenovaný vysoce postavený představitel eurozóny.
Vedle toho požaduje nová vláda překopat evropské rozpočtové předpisy i pravidla pro záchranu bank. Italská vláda totiž musela před časem nalít peníze do nejstarší banky světa Monte dei Paschi di Siena a celkově se potýká s křehkým bankovním systémem.
Ačkoliv se Itálie dosud zcela nevzpamatovala z finanční krize, která zasáhla svět bezmála před deseti lety, v současnosti se jí vede poměrně dobře. Ekonomika loni stoupla o 1,5 procenta a podobný růst HDP se čeká i pro letošek. Díky úsporným opatřením se podařilo stlačit rozpočtový deficit a země v současnosti dosahuje primární přebytek (bez nákladů na obsluhu dluhu) téměř dvě procenta HDP.
„Pokud by ale přišly na pořad dne všechny výdajové plány, může být brzo primární bilance Itálie v ,nejlepším případě‘ vyrovnaná. To by mělo vést k setrvalému nárůstu zadlužení nad 150 procent HDP do deseti let,“říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
A přesně toho se investoři bojí – proto oslabuje nyní euro proti dolaru. A proto rostou výnosy italských dluhopisů, kterými finanční trhy oceňují rizikovost dané země. A ta se v případě Itálie – alespoň v očích investorů zvyšuje. Byť většina Italů má – mimo jiné kvůli masivní imigraci – jiný názor. Zhruba 60 procent z nich si podle aktuálního průzkumu vznik koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd přeje. Vyšší výnosy dluhopisů nicméně prodraží novému kabinetu financování dluhu. Na druhou stranu, není jisté, zda nová vláda všechny body skutečně prosadí. Obě strany přicházejí z rozdílných částí politického spektra a nad konkrétními návrhy se povede debata. Současný politický systém navíc obsahuje poměrně dost pojistek, které mohou přijetí extrémních návrhů zbrzdit. A koalice disponuje jen těsnou většinou.