Reklama na Padesát odstínů
Taková sestava zasloužilých hvězd – a takový smutek. Komedie Dámský klub, v níž Jane Fondová či Diane Keatonová objevují seniorský sex, vešla do kin s těžkým údělem. Mladé mine, starší otráví.
Producent Bill Holderman dal sice dohromady spolehlivou čtveřici zralých hereček, ale jako spoluscenárista a debutující režisér jim dělá medvědí službu. Komu naopak silně pomáhá, je erotická knižní trilogie Padesát odstínů; právě pod jejím vlivem, a to s důkladnými citacemi díl po dílu, se členky ženského čtenářského kroužku rozhodnou vzkřísit svůj milostný život.
Naposled za Nixoma
Diane Keatonová hraje čerstvou vdovu, již dcery zahrnují přepjatou péčí. Hrdinka Jane Fondové úspěšně podniká, ale citům se brání, dokud se nevynoří její dávný milý. Federální soudkyně, již hraje Candice Bergenová, se vrhne na internetovou seznamku. A postava Mary Steenburgenové zkusí vnést vzrušení do svého letitého manželství.
Tu a tam Dámský klub nastolí trefné drobné situace: soudní líčení odročené kvůli synově telefonátu, příliš praktické dárky k výročí svatby, samotářská oddanost kočce, trapasy kvůli strachu z létání. Také dialogy občas zazvoní milým sarkasmem „poslední rande měla za prezidenta Nixona“. Na druhou stranu však charakterům hrdinek neodpovídají dětinsky lechtivé dvojsmysly
Dámský klub
jako „zvadlá číča“a pohledných, nezadaných, bohatých princů s prošedivělými skráněmi v čele s Andym Garcíou je i na pohádku moc.
Hraje se zkrátka Sex ve městě pro starší a pokročilé, ale bez akce, jiskry, nadsázky, navíc od základu pomýlený. Těžko uvěřit, že „porno pro mamky“, jak se přezdívá Padesáti odstínům, přestože podle internetových ohlasů ságu hltají spíše náctileté, natolik ohromí zrovna generaci hippies. Kromě toho scénář hrdinkám ve věku zkušeného nadhledu předepisuje pubertální chování uchazeček o ztrátu panenství.
Kletba legemd
Naštěstí jim tvůrci povolují dvě úlitby: nechají je konzumovat značné množství vína a pojmenovat zásadní proměnu ve vývoji světa od prostých věcí ke složitým; včetně vztahů. Jak shrne jedna z pamětnic, za jejich mladých časů si šla žena zatancovat, vrátila se těhotná a začalo se mluvit o svatbě, kdežto dneska se při seznamování vynaloží strašlivá spousta úsilí, jenom aby pak přišel alespoň smajlík.
Konverzační dýchánky čtveřice dávných kamarádek by dokázaly zaplnit deštivý večer u televize, v kině se však vyjímají jako z jiného vesmíru. Nadto všichni, kdo se třeba na pouhý okamžik objeví na plátně, jsou tak milí, starostliví a plní pochopení, že se to skoro nedá vydržet. A čím blíže finále, tím více přibývá jednak moudrých pouček o lásce, která dává víc než sex, jednak plačtivých osobních zpovědí.
Škoda takových hereček pro tak nanicovatý projekt. Nicméně Dámský klub ukazuje, že Hollywood zjevně zažívá stejný začarovaný kruh jako naše kinematografie. Dříve narození do kin nechodí, tudíž se pro ně a o nich netočí, takže herecké legendy jsou nakonec vděčné za každou nabídku. Koneckonců nejsou to ony, kdo by ji zkazil.
Dámský klub režie Bill Holderman
40 %