Banány a smrt. Od Dukly 61 až po Černé zlato

K filmu Davida Ondříčka o důlní tragédii Dukla 61 přidá ČT dokument Černé zlato. První část Ja sem haviř, kdo je vic vysílá dnes, druhou Nehody a procesy za týden, po druhém dílu Dukly 61. A tak jako pro hraný příběh platí rovněž pro dokument, že nejsilnější je tam, kde má slovo konkrétní detail.

I když tu historici vysvětlují obecné souvislosti, slovo pamětníků je přebije: nástup do dolů za povolení k domácí zabijačce, tehdejší luxus bytů s teplou vodou a s králíky na balkoně, bohaté pitky po výplatě a z hospody rovnou na šichtu, na Den horníků nedostatkové zboží od banánů po poukaz na ledničku.

Ale také polévka přezdívaná vývar z onucí, při 40 stupních žízeň zaháněná vodou, jakou by hygienici zakázali, povinné respirátory, které vydržely jen chvíli. A hazard kvůli leckdy podvodným rekordům, za něž byly peníze: „Často se nestihlo víc než zavolat – Utíkejte!“

Zásadní slovo mají i ženy. „Když spadla klec, manžel musel mrtvoly vytahovat, tehdy jsem mu sama kupovala rum.“Nebo mladičká zdravotní sestra ošetřující pacienty ze závalu, kantorka ze školy, kde se muselo učit na dvě směny: „Havířov bylo město hospod a dětí.“

Historici sice popíší socialistické poměry, ale směs hrdé příslušnosti a každodenního strachu umí lépe vystihnout svědkové – a vůbec nejlépe nadále filmová událost Dukla 61.

Černé zlato Česká televize

60 %