1968: Osm statečných Rusů
Před padesáti lety protestovali proti invazi do Československa. Teď Česko hrdiny z Rudého náměstí ocení cenou Gratias agit.
Robert Oppelt
Viktor Fajnberg se 21. srpna 1968 ve vlaku na cestě do práce dozvěděl o invazi do Československa. Okamžitě se rozhodl odjet z Leningradu do Moskvy. Doufal, že se tam podaří zorganizovat nějaký protest. Kontaktoval Pavla Litvinova a ten mu řekl o plánované demonstraci na Rudém náměstí.
O čtyři dny později se pod zdmi Kremlu sešla skupina osmi Rusů později známá jako osm statečných. Chtěli vyjádřit nesouhlas s okupací Československa.
Konstantin Babickij třímal prapor s česky psaným heslem „Ať žije svobodné a nezávislé Československo“, Vadim Delone s Litvinovem rozvinuli transparent „Za vaši a naši svobodu“a Vladimír Dremljuga doma napsal na staré prostěradlo vzkazy „Svobodu pro Dubčeka“a „Pryč s okupanty“. Mezi osmi, kteří se rozhodli nemlčet, byly i tři ženy – Natalie Gorbaněvská, Larisa Bogorazová a Taťána Bajevová.
Následoval zásah tajné policie. Fajnberg byl napaden příslušníky KGB. „Zkrvavená tvář a vyražené zuby jsou první věcí, která se mi vybaví z toho dne,“vzpomíná Litvinov.
Následoval výslech, pobyt ve věznici KGB a pak byl eskortován do nechvalně proslulého centra soudní psychiatrické expertizy V. P. Serbského a odtud do podobného zařízení v Leningradu. Ve zdejší „psychušce“ho přijali se slovy: Kdo chce být propuštěn do tří let, musí uznat své dosavadní jednání za šílené a dobrovolně se podrobit léčbě. Fajnberg to odmítl a skončil na speciálním oddělení. „Všichni hovoří o hrdinství, o odvaze, ale to je legenda. Pokud jste tak nastaven, nemůžete se změnit. Když za mnou žena přicházela do vězení a mluvila o nějakém kompromisu, mohl jsem jí jen říct, kdybych udělal kompromis, nebyl bych to já,“říká Fajnberg.
Klinika horší než vězení
Stejně jako ostatním 750 vězňům na klinice, byly i Fajnbergovi podávány silné léky proti halucinacím a dalším poruchám, přestože jimi netrpěl. Začal držet hladovku, výsledkem byla izolace, násilné podávání jídla nosem a upoutání na lůžko. Tehdy se ho zastal akademik a pozdější nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a záhy se v západním rozhlase objevily informace o jeho osudu. Krátce po zahájení druhé hladovky byl převezen na civilní kliniku, odkud ho propustili v listopadu 1973 na svobodu. Celkem strávil na psychiatrii pět let. V roce 1974 emigroval a žije ve Francii. Včera přijel do Prahy spolu s dalšími dvěma žijícími zu osmi statečných – Pavlem Litvinovem a Taťánou Bajevovou.
Jejich osud je Fajnbergovu podobný.
Za protest proti srpnové okupaci bylo osm občanů SSSR tvrdě potrestáno.
Litvinov byl v říjnu 1968 odsouzen k pěti letům vyhnanství. Byl eskortován na Sibiř, kde pracoval v dolech. Krátce po návratu z vyhnanství se pod nátlakem KGB rozhodl pro emigraci do USA.
Pár chvil protestu na Rudém náměstí mělo dohru i pro Bajevovou. Nikdy nelitovala. „Mládí je vždy spojeno s emocemi. Pamatuju si na momenty, kdy nás bili a šlapali po nás. Pamatuju si, jak jsem někomu otírala krev. Nebyla jsem uvězněna, ale musela jsem odejít ze školy, následovaly výslechy a poslali mě do továrny,“vzpomíná. Z osmi statečných dopadla nejlépe. Před výslechem ji ostatní přesvědčili, aby kvůli svému věku vypověděla, že se na Rudém náměstí ocitla náhodou. Předpokládali vysoké tresty okolo deseti let ve vězení a táborech. Až do svého odchodu do emigrace byla aktivní v disidentském hnutí. Od pádu Sovětského svazu žije střídavě v Moskvě a v New Yorku.
Všichni tři své vzpomínky podrobně vylíčili Ústavu pro studiu totalitních režimů.
Ocenění pro statečné
Při příležitosti 50. výročí pražského jara jim dnes ministr zahraničních věcí Martin Stropnický udělí vyznamenání Gratias agit. Pamětní medaili jim včera předal i předseda Sněmovny Radek Vondráček. „Pro mě je to nepochopitelná odvaha, co dokázali. Těch pár chvil jim zcela změnilo život. Nevím, kolik lidí by dokázalo takovou věc udělat,“řekl Vondráček. Demonstrovat na podporu Československa byl tehdy mimořádný čin. „Je třeba si uvědomit, že v Sovětském svazu hrozil větší postih i než v tehdejším Československu,“dodal.