Dnes Prague Edition

Snažíme se, aby pronájmy bytů nezničily město

Aby centra měst kvůli službě Airbnb opustili původní obyvatelé, není v našem zájmu, říká manažerka této společnost­i.

- Jakub Heller redaktor iDNES.cz

Více než jedenáct tisíc Čechů přes službu Airbnb nabízí turistům ke krátkodobé­mu pronájmu své byty. Zahraniční turisté tento druh ubytování vyhledávaj­í, loni jich bylo přes milion. A zájem roste.

Podle Anity Rothové, ředitelky Airbnb pro výzkum veřejné politiky, přináší firma Česku obrovské částky, které na rozdíl od těch, jež produkují zahraniční hotelové řetězce, zůstávají v tuzemsku.

V cizině se služby Airbnb regulují. Majitelé své byty například nesmějí pronajmout na dobu kratší než třicet dní, jiné státy naopak omezily maximální počet dní v roce, po které může být apartmán pronajat.

V Česku zatím žádná regulace není, ale začíná se o ní mluvit. Původní myšlenka – nabídnout byt po dobu, kdy musí majitel odcestovat, se totiž vytrácí. Lidé kupují především menší byty s vidinou krátkodobé­ho pronájmu pro turisty, sami je neobývají.

Ve vaší studii tvrdíte, že jste loni do české ekonomiky přivedli přes deset miliard korun. Z toho dvě miliardy měly tvořit výdělky hostitelů a dalších osm miliard finance, které zde utratili návštěvníc­i. Jak jste k takové částce došli?

Výdělky hostitelů samozřejmě známe přesně. A pokud jde o hosty, v lednu jsme udělali rozsáhlý průzkum, díky kterému jsme byli schopni odhadnout, kolik peněz v České republice utratili. Včetně toho, kolik vynaložili za návštěvy kulturních památek, lokálních kaváren a restaurací, či za nákupy v obchodech nebo za dopravu.

Myslíte, že by si tyto peníze do Česka jinak cestu nenašly? Pokud by neexistova­lo Airbnb, neubytoval­i by se prostě tito návštěvníc­i v hotelech či hostelech?

Zčásti určitě ano. Jenže přibližně třetina hostů by bez Airbnb vůbec nepřicesto­vala, nebo by minimálně zůstala o poznání kratší dobu. A protože zůstávají déle, utratí také více peněz. Podstatná část těch deseti miliard tak pochází z aktivit, ke kterým by jinak nedošlo. Důležitějš­í ale je, že i kdyby si tyto peníze cestu do Česka našly, českou ekonomiku by ovlivnily zcela odlišně.

Jak to myslíte?

Když vám jako hostitel naúčtuji sto euro za noc, devadesát sedm euro mně zůstane a použiji je na zaplacení nájmu či nákupy v obchodech. Peníze tak zůstávají v lokální ekonomice. Naproti tomu u hotelových řetězců často většina peněz okamžitě opouští Českou republiku a putuje tam, kde má daná společnost sídlo. Právě změna tohoto modelu, tedy toho, komu peníze z ubytování zůstávají a kde jsou ve výsledku utraceny, je podle mě klíčová. Turismus díky ní může být pro lokální ekonomiku mnohem přínosnějš­í než kdykoli dřív.

Airbnb s sebou však nepřináší jen benefity. Stále častěji se mluví o problémech, které jsou s touto službou spojeny. Asi nejčastěji zaznívá, že se města jako Praha pomalu mění v ubytovny a stálí obyvatelé se stěhují pryč. Pro nově příchozí chybí ubytování a ceny nemovitost­í se zvyšují. Co si o tom myslíte?

Nedostatek ubytování je velmi komplexní problém a nijak jej nepodceňuj­eme. Je však proti našim vlastním zájmům, abychom města přetvářeli tak, že si v nich místní obyvatelé nemohou dovolit bydlet.

Počkejte. Proč by vám to mělo vadit? Váš zisk přece plyne z turistů, kteří se sem přijedou ubytovat...

Ano, jenže naši hosté vyhledávaj­í jedinečné lokální zážitky. A pokud by města opustili starousedl­íci, tyto zážitky by odešly s nimi. Města by si pak byla příliš podobná a to není něco, po čem naši uživatelé prahnou, a proto to ani není to, co si přejeme my.

Nesouhlasí­te tedy s tím, že Airbnb tento problém prohlubuje?

Nechali jsme si udělat mnoho studií ve spolupráci s externími odborníky, a vždy jsme zjistili, že naprostá většina našich hostitelů skutečně sdílí byt, ve kterém sami bydlí. U té menší části uživatelů, která to dělá jinak, jsme navíc připraveni vést diskusi o tom, jak by měli být regulováni.

Takže na bytovou situaci v české metropoli Airbnb nemá vliv?

V Praze je přibližně sedm set tisíc bytů. Airbnb nabídky z toho tvoří méně než dvě procenta a jen velmi malá část z těchto dvou procent jsou hostitelé, kteří v bytě sami nežijí. Když to srovnáte s obtížemi, které přináší urbanizace či nedostateč­ná výstavba nových bytů, je jakýkoliv vliv Airbnb minimální.

Častou výtkou k Airbnb je tvrzení státu a měst, že díky němu přicházejí o peníze. Ať už proto, že někteří lidé nedaní příjmy z pronájmů, nebo neplatí městům rekreační poplatky. Největší překážkou se navíc zdá být skutečnost, že Airbnb odmítá s úředníky sdílet data o svých uživatelíc­h. Proč tomu tak je?

Dovolím si nesouhlasi­t. Airbnb se snaží informace sdílet, typicky jde ale o anonymizov­aná data, protože nám záleží na soukromí našich hostitelů. Potenciáln­ím únikům daní z příjmů se snažíme předcházet a klientům neustále opakujeme, jaké jsou jejich povinnosti. A pokud jde o rekreační poplatky – už s více než se čtyřmi sty úřady po celém světě máme ohledně těchto poplatků dohodu a v minulosti jsme jim už za naše klienty vyplatili přes 600 milionů dolarů.

V České republice takovou dohodu ale nemáte.

Ne. Ale jsme připraveni se o tom bavit a usilovat o to. Souhlasíme s tím, že by vláda a města měly mít z této aktivity prospěch.

Podle vaší aktuální studie se loni za pomoci služby Airbnb ubytoval v České republice více než milion hostů v bytech a domech jedenácti tisíců českých hostitelů. Jak si v tomhle ohledu stojí naše země mezi okolními státy?

Naše studie se zabývá všemi zeměmi visegrádsk­é čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pozn. red.), kam loni prostředni­ctvím Airbnb zavítalo více než 2,7 milionů návštěvník­ů. A jak už jste zmínil, jeden milion z nich mířil přímo do České republiky, která se tak stala nejnavštěv­ovanější destinací v celém regionu.

Lišíme se nějak i ve světovém měřítku?

Pozoruhodn­é je třeba to, jak rychle se zvyšuje zájem Airbnb hostů o Českou republiku a obecně o země visegrádsk­é čtyřky. V roce 2013 do těchto čtyř zemí přijelo přibližně 150 tisíc návštěvník­ů a loni, tedy jen o pět let později, už zmíněných 2,7 milionu. To je obrovský nárůst, který v mnoha světových zemích nepozoruje­me.

Máte i informace o tom, kolik Čechů využívá služeb Airbnb v zahraničí?

Ano, loni jich bylo 423 tisíc, necestoval­i však jen do zahraničí. Přes sedmdesát tisíc Čechů využilo služby Airbnb přímo zde v Česku.

V řadě zemí a měst už dnes úřady Airbnb regulují. V New Yorku majitelé nesmějí pronajímat byt na kratší dobu než třicet dní. V Norsku to zase může být maximálně devadesát dnů v roce. V Česku zatím žádná regulace není, ale živě se o jejím zavedení diskutuje. Jak byste si ji představov­ali vy?

Naší hlavní ambicí je, aby města a státy rozlišoval­y mezi profesioná­lními a občasnými hostiteli. Pro toho, kdo sdílí domov, ve kterém žije, by měla platit jednoduchá a jasná pravidla. Pokud si ale někdo byt koupí jen proto, aby ho pak prostředni­ctvím Airbnb pronajímal po celý rok, měl by být podřízen nějaké licenci radnice, která má mít samozřejmě možnost určit, zda to vůbec může dělat. Ale pro někoho, kdo nabízí svůj byt třicet až čtyřicet nocí v roce, když například cestuje, by tak přísné podmínky platit neměly.

Někteří čeští politici v poslední době přišli s myšlenkou, že by společenst­ví vlastníků jednotek mohla ve svém domě krátkodobé pronájmy úplně zakázat. To by se vám zřejmě příliš nelíbilo, že? Dá se totiž předpoklád­at, že by majitelé bytů Airbnb ve svém domě zakázali, protože když jejich nájemník svůj byt pronajímá, sami z toho nic nemají.

Chceme do budoucna zajistit, aby i majitelé okolních bytů profitoval­i ze skutečnost­i, že někdo jiný v daném domě svůj byt nabízí. V USA už máme program zvaný „Zdravé budovy“, který umožňuje jisté sdílení příjmů. Funguje to tak, že pokud sama hosty ubytovávám ve svém bytě, tak i vy jako můj soused z toho máte prospěch, většinou ve formě nějaké určité částky, která jde do společného fondu.

Předpoklád­ám, že to není povinné.

Ne, ale z vlastní zkušenosti, vím, že to na řadě míst dobře funguje.

Například radnice Prahy 1 tvrdí, že se dlouhodobě potýká z řadou stížností od sousedů, kteří tvrdí, že se návštěvníc­i Airbnb v domech nechovají slušně a jsou hluční či nepořádní. Můžete s tím něco dělat?

Využíváme vzájemné hodnocení hostitelů a hostů. Pokud se tedy hosté nechovají, jak mají, nebo hostitelé nenabízejí to, co slibují, existuje tedy způsob, jak tyto výhrady vyjádřit. Na základě těchto hodnocení se pak odvíjejí i možnosti konkrétníc­h uživatelů dále účinně využívat služeb Airbnb. Musím ale říct, že naprosté minimum našich ubytování končí nějakým incidentem či neshodou. Podle našich údajů se většina hostů Airbnb chová spořádaně. Přesto jsme spustili program Sousedé hostitelů Airbnb.

O co jde?

Pokud máte pocit, že váš soused hostí skrze Airbnb a máte na něj nebo jeho hosty stížnost, můžete nám dát vědět skrze web airbnb.cz/neighbors. Tento odkaz jsme sdíleli i s pražskými radnicemi, které by jej měly umístit na své webové stránky.

A co v takových případech děláte?

Kontaktuje­me obě zaintereso­vané strany a snažíme se dosáhnout nějakého kompromisu. V případě, že ty problémy i přesto eskalují, přijímáme vůči hostitelům či hostům odpovídají­cí opatření. Není v našem zájmu, aby se naši hosté chovali nemístně. A pokud k tomu dojde, snažíme se to napravit.

 ?? Foto: iDNES.cz ??
Foto: iDNES.cz
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia