Jako kdyby fotbalisty trénoval Mourinho
Pohled Matěj Tomíček
Zkoušeli oslovit Geralda Höniga – bývalého trenéra Laury Dahlmeierové. Ten dal přednost německému svazu. Zkoušeli do Česka přitáhnout i Stephana Bouthiauxe, který 11 let trénoval fenomenálního Martina Fourcada. Ani s ním to nevyšlo. Až norský expert Egil Gjelland ukojil hlad biatlonového svazu po hvězdném kouči. Podobná trenérská persona ze zahraničí v Česku napříč sporty dlouho nebyla. Skokané na lyžích to v minulosti zkoušeli s Richardem Schallertem, pod nímž se dařilo jen Romanu Koudelkovi. Běžci na lyžích momentálně sázejí na Fina Ilku Jarvu a nebýt Martina Jakše, nedostali by se v minulé sezoně na body. Fotbalová Sparta ještě nedávno tápala pod Andreou Stramaccionim. Ve Slavii to zase v minulosti zkoušel Nizozemec Alex Pastoor, který v klubu vydržel jen čtvrt roku. Z deseti zápasů šestkrát prohrál. Pojítko mezi nimi kromě neúspěchu? Třeba to, že oni jednoduše mezi trenérskou špičku nepat- ří. Stramaccioniho největším úspěchem byl titul s juniorkou Interu. Nejzářivějším momentem Pastoorova životopisu je postup s Excelsiorem do první nizozemské ligy. Schallert ke skokanům přišel od rakouských mládežníků, Jarva to ve Finsku dotáhl maximálně do béčka. Gjelland je úplně v jiné dimenzi. Opravdové eso mezi biatlonovými trenéry. Během osmi let spolupracoval s tím nejlepším, co se v Norsku urodilo. Jako trenér získal 12 medailí z mistrovství světa, čtyři z olympijských her. Jako kdyby k fotbalové reprezentaci přišel José Mourinho nebo Pep Guardiola. Anebo oba. Angažování Kateřiny Emmons coby střelecké konzultantky je toho důkazem. Čechům se ve střelbě nedaří, potřebují zrychlit a hlavně zpřesnit. A kdo jiný by je to měl učit než olympijská šampionka? Navíc nejde o žádné novum. Martin Fourcade využívá pomoc Francka Badioua, stříbrného olympijského medailisty z Barcelony. Trojnásobný olympijský šampion Niccolo Campriani pomáhá italské reprezentace a manžel Emmons Matt se stará o Američany. Díky oběma novým posilám nyní působí zázemí českého týmu ultrasilně.
Kolik času bude trávit s týmem?
S Ondrou Rybářem jsou na nějakém scénáři domluvení. Teď bude tři týdny v Jablonci a potom se uvidí. Musíme respektovat, že má doma čtyři malé děti. Střelba navíc není o každodenní péči, je to spíš o nějakých konzultacích o polohách, o spouštění. V tomhle nám i díky know-how svého manžela může hodně pomoct. To samé s psychikou střelba i biatlon jsou hodně o psychice a ona jako bezvadná holka pomůže udržet uvnitř týmu tu nejlepší atmosféru.
Další důležitou změnou v týmu je přesun Ondřeje Rybáře z pozice šéftrenéra na post sportovního ředitele. Co bude mít nyní na starosti?
Máme šest až osm reprezentací a někdo je musí korigovat. Svaz pomalu bobtná, už nejsme tak malí, proto je taková funkce potřeba. Zároveň bude mít i určitou manažerskou činnost, která je mu hodně blízká. Já jsem si vůbec nepřipouštěl, že bychom ho ztratili. Pro biatlon toho udělal strašně moc a pořád je schopný toho do budoucna spoustu přinést. Rozumím tomu, že má doma dvě děti a nemůže trávit celý život na cestách. Ale jsem rád, že zůstal u biatlonu aspoň takhle.
Na Světové poháry ale občas jezdit bude, ne?
To určitě bude, ale už tam na nich budeme více spolu. Nebude stát u dalekohledu a nebude do toho Egilovi mluvit. Spíš bude působit jako takový mentální a ideový vůdce pro ty mladší. V některých názorech dokáže být velmi tvrdý, ale pro biatlon velmi prospěšný.