ČSSD se rozhodla
Sociální demokraté si odhlasovali vstup do vlády. Teď je čeká střet se Zemanem
Nejpodstatnější neznámá pro sestavení vlády je definitivně odtajněna. Sociální demokraté včera potvrdili dlouho unikající výsledky svého vnitrostranického referenda. Pro vstup do vlády bylo přes 58 procent hlasujících, zbytek byl proti nebo odevzdal neplatné lístky.
Při hlasování se názorně ukázalo, ve kterých krajích má předseda Jan Hamáček největší vliv. Nejvíc straníků pro vstup do vlády hlasovalo na Vysočině a v Hamáčkově domovském Středočeském kraji – přes 76 procent. Ukázal se také vliv jeho spojence a neformálního muže číslo jedna v pražské ČSSD Miroslava Pocheho – v Praze hlasovalo pro vstup do vlády víc než 70 procent straníků.
Také dvojka strany, Jiří Zimola, si dokázala „ohlídat“svůj Jihočeský kraj – v něm bylo pro vstup do vlády téměř 62 procent straníků. Naopak v Plzeňském a Ústeckém kraji, v nichž zůstává silný vliv někdejšího místopředsedy strany Milana Chovance, byli straníci výrazně proti. Chovanec byl dlouhodobě proti vstupu do vlády se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem.
Nenaplnily se obavy některých sociálních demokratů, že by se referenda zúčastnil nedostatečný počet členů strany. Hlasovalo přes 65 procent z více než 17 tisíc sociálních demokratů.
„Vnímám ten mandát jako velmi silný,“mohl být spokojen Jan Hamáček.
Spor o ministra
Už dnes nicméně Hamáčka čeká další bitva. Se šéfem hnutí ANO a premiérem Andrejem Babišem se setká nad seznamem pětice sociálnědemokratických ministrů. A jedním z nich má být i zmíněný Poche. Kandidát na post ministra zahraničních věcí je Hamáčkovým důležitým spojencem, ale prezident Miloš Zeman dal najevo, že ho jmenovat nehodlá.
A teď jde o to, zda bude ČSSD ochotná jít do sporu s prezidentem, který by mohl skončit až ústavní stížností. Tu by však musel podat Babiš a ten podle informací MF DNES do žádné přetahované s prezidentem jít nechce.
„Určitě to projednám s panem Hamáčkem a panu prezidentovi ten návrh předložím,“říkal včera Andrej Babiš. Zřejmé je, že se Hamáčkovi bude snažit nominaci rozmluvit. Stejně jako někteří Hamáčkovi spolustraníci, kteří mají k prezidentovi blízko.
„Myslím, že bychom do takového sporu s panem prezidentem jít neměli,“nechal se slyšet jeden z nich, místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.
Sociální demokraté by sice jako náhradního kandidáta mohli nabídnout bývalého ministra Jana Kohouta, který by se prezidentovi na rozdíl od Pocheho zamlouval. A to hodně. Ale když už jednou Hamáček řekl, že na nominaci Pocheho trvá, těžko by se mu uhýbalo. Tím spíš, když spojenectví s Pochem se mu může i nadále hodit.
Času na rozřešení tohoto sporu nicméně hlavní aktéři moc nemají. Už tuto neděli ve 14 hodin, se totiž Babiš setká s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech. A přinese mu také očekávaný seznam ministrů.
„Předpokládám, že v neděli po jednání s panem prezidentem ta jména zveřejním,“přislíbil Babiš.
Potvrzeno oficiálně ještě nebylo ani to, zda Babiš přistoupí na sedm požadavků, které včera zformulovali komunisté. Jejich tolerance je pro podporu vlády klíčová.
Podle komunistů jde konkrétně o „trvalý růst minimální mzdy, valorizaci důchodů, ochranu přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení, podporu výstavby obecních bytů a udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.“
K tomu komunisté ještě chtějí záruku, že vláda bude usilovat o přijetí zákona o celostátním referendu a že nebude navyšovat počty vojáků v zahraničních misích bez mandátu Rady bezpečnosti.
„Podmínky komunistů jsou stále stejné,“odvětil jen Babiš na otázku, zda požadavky KSČM přijme. Podle zákulisních hlasů jde však o formalitu a Babiš už je s předsedou komunistů domluven.
Lehký nesoulad zůstává už jen ohledně komunistického požadavku k zahraničním misím, protože vláda chce Česko prezentovat jako spolehlivého spojence vojsk NATO. A s tím souvisí i to, že se česká armáda více zapojí také do preventivních misí, jako je třeba ta v Pobaltí, která KSČM vadí nejvíc.
V Pobaltí má jít o prodloužení mise s 290 českými vojáky, kteří zde spolu s některými dalšími zeměmi NATO monitorují prostor před případnou agresí z Ruska. Komunistům vadí, že se tato mise koná bez mandátu OSN.
Jasno bude 11. července
I přes spor o tento bod to však nevypadá jako problém, který by měl zabránit vzniku vlády, respektive tomu, že by komunisté při sněmovním hlasování o důvěře hlasovali proti. Vypadá to totiž, že ať už v programovém prohlášení vlády bude pasáž o účasti v zahraničních misích upravena, nebo ne, vše se vyřeší trochu jinak.
„Zaznamenal jsem, že to jednání KSČM bylo poměrně bouřlivé. Ale spor o zahraniční mise pokládám za vyřešený, protože jsme v Poslanecké sněmovně schválili mandát, který de facto pokrývá celé funkční období vlády,“přiblížil možný závěr pře o mise Hamáček.
Další harmonogram pak vypadá následovně: do 30. června chce mít ANO a ČSSD podpisy poslanců obou stran pod koaliční dohodou. Šéfové ČSSD se podle svých včerejších vyjádření neobávají, že by některý z patnácti sociálnědemokratických poslanců hlasoval proti vládě. Byť je otázkou, jak se ještě vyvine spor o Pocheho.
Do 30. června by také komunisté měli oficiálně říct, zda budou tolerovat vládu.
Samotné hlasování o důvěře by se mělo uskutečnit ve středu 11. července.
Předpokládám, že v neděli po jednání s panem prezidentem ta jména zveřejním.