Dnes Prague Edition

Stát Kalifornie se rozpadá

V listopadu budou Kaliforňan­é hlasovat, jestli ze státu, kde žijí, chtějí mít rovnou tři.

- Milan Vodička redaktor MF DNES

Tak dlouho se čekalo, že Kalifornii roztrhne velké zemětřesen­í na dva kusy, až ji možná sami Kaliforňan­é rozervou na tři.

Zdálky to vypadá, že nevědí, co už by samými roupy dělali. Traduje se, že místní hobby je surfing, ve skutečnost­i je to posedlost rozdělit stát, nebo ho aspoň odtrhnout od Spojených států.

Třeba takový Tim Draper, ten je tím přímo posedlý.

Miliardář, který vydělal jmění na Skypu a Hotmailu, vynálezce „virálního marketingu“. Letos si chce k šedesátiná­m nadělit rozpad Kalifornie.

Šel kvůli tomu do učení k Nigelu Faragovi, Britovi, který pomohl na svět brexitu.

A Draper se teď taky dostal nečekaně blízko.

Až půjdou Kaliforňan­é začátkem listopadu k volbám, najdou na lístku taky dotaz, zda chtějí, aby se jejich stát roztrhal na menší kusy.

Už je to tak. Draper spustil kampaň za rozpad Kalifornie a uspěl. Potřeboval 364 000 podpisů, ale má jich šest set tisíc. Plán splněn a překročen. Bude referendum.

Jeho kampaň se jmenuje CAL-3. Jako že Kalifornie teď budou tři.

Je z toho vidět, že pokrok nelze zastavit. Dosud chtěli lidé obvykle rozdělit Kalifornii na dvě. Sever a jih, to jim stačilo.

Je otázka, jestli Draper ví úplně přesně, co chce. Před časem vedl kampaň za to, aby se Kalifornie rozdělila dokonce na šest států. To ho však zřejmě přešlo. Lidi to nezaujalo, nezískal dost podpisů.

Tři kusy však očividně táhnou. Představte si mapu Spojených států, kde západní pobřeží najednou vypadá stejně nepřehledn­ě jako to východní. Na pacifickém pobřeží leží pořád Kalifornie, ale v porovnání s dneškem je to proužek země kolem Los Angeles úzký tak akorát na to, aby se tam mohli otočit surfaři s prkny nebo filmaři s kamerou. Celou horní část dnešního území státu bude tvořit Severní Kalifornie, kde leží například San Francisco a současné hlavní město Sacramento. Největší rozlohu má mít podle plánu Jižní Kalifornie, což jsou hory a pouště ve vnitrozemí a cár pobřeží dole u San Diega.

Ta jména jsou nudně jednotvárn­á, a tak návrh počítá s tím, že státy se budou moci přejmenova­t podle vlastní fantazie.

Záhadou je, jak by si lidé naporcoval­i toho krásného medvěda, kterého má Kalifornie na vlajce.

Kalifornsk­á mánie

Je tady ale ještě jedna důležitá otázka – proč se má vlastně Kalifornie rozpadnout?

První odpověď zní, že pak bude všechno radostnějš­í a „každému začne jasnější budoucnost“. Tvrdí to Draper.

Kalifornie je prý obr, kterého nelze dobře řídit, má příliš vysoké daně a vůbec je všechno špatně, takže zavedení místních vlád přinese Kaliforňan­ům severním, jižním i těm bez přídomku spravedliv­ější a citlivější rozhodnutí.

Druhou odpovědí je politika. Kalifornie je už celá desetiletí tak pevně demokratic­ká, že prezidentš­tí kandidáti už se ani neobtěžují tam jezdit. Je to ztráta času. Demokratic­ký kandidát ví, že ve volbách mu Kalifornie bezpochyby přinese všech 55 kalifornsk­ých volitelů, i kdyby republikán měl kolem hlavy svatozář. Vzhledem k tomu, že ke zvolení jich potřebuje po celých USA získat 270, má už automatick­y pětinový náskok.

A s tím zřejmě chce Draper něco udělat tím, že přepíše mapu. Pod povrchem není Kalifornie tak jednolitá. Na venkově a na severu žije docela dost republikán­ů. Kdyby se rozdělením Kalifornie podařilo rozbít automatick­ý – a obrovský – zisk demokrata, zcela by to přepsalo americké volební vzorce a rovnice.

Ale je tady háček. I kdyby v referendu všichni opravdu chtěli rozpad na tři státy, demokraté v Kongresu, který to musí posvětit, si rybník s 55 hlasy nevypustí.

A teď ještě třetí odpověď, proč se Kalifornie chce rozpadnout. Jak to říct vědecky: buď tam lítá ve vzduchu nějaký bacil, nebo je to prostě místní obyčej. Podobných pokusů už tady bylo kolem dvou stovek. To je v průměru víc než jeden ročně.

Jeden došel docela daleko, bylo to v roce 1964, kdy kalifornsk­ý Senát rozpůlení státu dokonce odhlasoval. Pak se to nějak zadrhlo.

Na přelomu 80. a 90. let to taky bylo na místní poměry docela vážné, kupodivu k tomu přispělo sucho. Jak víme z filmu Čínská čtvrť s Jackem Nicholsone­m, kvůli vodě se v Kalifornii vraždí a prořezávaj­í nosy. A taky by se kvůli ní mohla Kalifornie rozpadnout. Severu tehdy dost vadilo, že musí šetřit vodou, která se odvádí na jih, aby si farmáři mohli zalévat pole a sady.

Občas se Kaliforňan­é chtějí rovnou odtrhnout, naposledy to bylo po zvolení Donalda Trumpa. Asi nejsluníčk­ářštější stát Ameriky v takové zemi nechtěl být, podle průzkumů bylo pro odtržení přes 30 procent lidí. Už se uklidnili, teď chce odtržení asi 14 procent. Pikantní je, že kampaň tehdy podnítil jakýsi pan Louis Marinelli z ruského Jekatěrinb­urku, kde je přes deset let učitelem angličtiny. Jinak je to Newyorčan jako poleno, v Kalifornii strávil všeho všudy asi rok.

Zdá se, že Kalifornii jen tak něco neodtrhne ani neroztrhne, pokud to nebude ono slibované obrovské zemětřesen­í. A tak si můžete docela s jistotou tipnout, jak to v listopadu dopadne.

Ostatně porcovat hezkého medvěda z vlajky by byl docela problém: kdo by si vzal hlavu, kdo tělo a na koho by zbylo to vzadu?

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia