Popravení studenti a absolventi gymnázia
Gestapo v letech 1940 až 1942 pozatýkalo na Choceňsku desítky odbojářů. První byl zatčen v září 1940 hlavní organizátor choceňské odbojové skupiny Josef Sychra, který byl dělníkem v Robitschekově textilce. V listopadu téhož roku spáchal ve vězení sebevraždu. Mezi zatčenými byli i studenti či absolventi gymnázia ve Vysokém Mýtě Jaroslav Jelínek, Adolf Faltejsek, Jaroslav Vondráček, Jaroslav Šafka, Jiří Svoboda, Jaroslav Vodička, Miroslav Ell a také nejmladší odbojáři Bohuslav Bárta a Miloslav Svoboda. 1942 převezli do věznic na Pankráci a Karlově náměstí v Praze. Po výsleších putovali do věznice v německých Drážďanech. V tomto transportu se také viděli všichni členové skupiny naposledy.
Čerstvá maturantka Šafková začala na tématu popravených studentů pracovat ve druhém ročníku gymnázia. „Několikrát jsem toho kvůli velkému množství učiva a také mé zálibě v hudbě chtěla nechat, ale jsem zvyklá dotahovat věci do konce. A jsem moc ráda. Dokonce až v posledních dnech před výstavou se nám podařilo odhalit asi pět dalších adres popravených studentů. A vypadá to, že bychom se mohli o popravených dozvědět ještě více. A že budeme asi pokračovat,“říká.
Nejvíce „zabrat“jí dal vůbec nejmladší popravený Miloslav Svoboda, který už nestihl na gymnáziu odmaturovat a při popravě mu bylo krátce dvacet let. „Jeho pohled na fotografii je tak přítomný a zvláštní, až mne děsil. Měla jsem pocit, že mne pořád sleduje a kontroluje. Jako by říkal, ať se při pátrání pořádně snažím,“uvádí Šafková.
„Máme o něm nejvíce dokumentů i jeho studijní plán. Vstával v 5.50 ráno, chodil spát v jedenáct večer. Učil se čtyři cizí jazyky, viděla jsem seznam knih v jeho knihovně. Je neuvěřitelné, co všechno měl v osmnácti letech načteno o historii, hudbě. Zatkli ho v septimě a byl jedináček, což bylo pro jeho rodiče o to těžší. Jeho maminka žádala o návštěvu syna ve věznici, ale nikdy jí to nedovolili. Rodiče tak od zatčení v březnu roku 1942 už nikdy svého syna neviděli,“vypráví autorka výstavy.