Osamělá Merkelová: Bavoři hrají vabank
Německou kancléřku po třech letech dusí její vlastní imigrační politika
BERLÍN Za poslední desetiletí je to dosud nejvážnější spor, který mezi sebou mají strany konzervativní unie: CDU kancléřky Angely Merkelové a bavorská CSU pod vedením Horsta Seehofera.
Jejich dohady ohledně dalšího směřování německé imigrační politiky jsou tak vážné, že se dokonce začíná mluvit o možném konci vlády, pokud se jim rozpory nepodaří vyřešit. Ze svých požadavků zatím žádná ze stran nechce ustoupit.
Seehofer jako předseda CSU a spolkový ministr vnitra požaduje, aby v rámci jím navrhované reformy imigrační politiky měli policisté možnost vracet z německých hranic migranty, kteří už jsou v jiném evropském státě registrováni jako žadatelé o azyl.
Pro Merkelovou je takové opatření nepřijatelné a považuje jej za jednostranné.
Merkelová se naopak stále odkazuje na „evropské řešení“a žádá CSU, aby svůj požadavek na dva týdny uložila k ledu. Tedy do doby, než proběhne summit EU naplánovaný na konec června, kde Merkelová očekává alespoň částečnou podporu od některých dalších států. Společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem tu chce také představit svůj návrh evropských reforem včetně těch týkajících se evropské azylové a imigrační politiky.
„Nemáme už trpělivost“
Bavorsku už ale po posledních třech letech dochází trpělivost a další dva týdny čekání jsou pro CSU příliš. Než neustále čekat na svolení Merkelové, raději se prý o své hranice postarají sami.
Stejně se vyjadřuje také bavorský premiér za CSU Markus Söder: „Stojíme na historické křižovatce. Musíme konečně napravit chyby z roku 2015,“říká Söder. „Ve hře je naše důvěryhodnost. Lidé už ztratili trpělivost,“dodal.
Podobně hovoří také svobodní demokraté (FDP). „Je nejvyšší čas na změnu. Imigrační politika musí mít jasná pravidla,“uvedl předseda FDP Christian Lindner.
Bavorsko má navíc podporu u rakouského kancléře Sebastiana Kurze a nově zvoleného italského premiéra Mattea Salviniho.
Ti všichni prosazují rázný postup a co nejrychlejší uzavření dosud relativně prostupné vnější evropské hranice.
Kancléřku začala po třech letech dohánět její rozhodnutí z roku 2015, kdy prosadila svou představu volné imigrační politiky.
Její pozici dále komplikuje skandál imigračního úřadu BAMF v Brémách, kde úředníci dlouhodobě rozdávali azyl za úplatky ve výši kolem tisíce eur, a nedávné znásilnění a vražda čtrnáctileté Susanny F. ve Wiesbadenu, z níž je hlavním podezřelým žadatel o azyl z Iráku.
Seehofer má převahu
V pondělí se mají sejít zástupci CDU a CSU a pokusit se najít kompromis. Jako prostředník mezi oběma stranami má pomoci předseda spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Jako člen CDU je loajální vůči Angele Merkelové, v otázce imigrační politiky však stojí spíše na straně Seehofera.
Zpřísnění pravidel imigrační politiky nyní podporuje většina Němců. Přes tři pětiny (62 procent) jich souhlasí s tím, aby Německo ze svých hranic bez odkladů vracelo cizince, kteří do země chtějí vstoupit bez dokladů. Opačný názor podle průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD zastává 32 procent Němců.
Naprostá většina Němců souhlasí s důslednějšími deportacemi odmítnutých žadatelů o azyl: 86 procent je pro, 10 procent proti.