Zchudlá Venezuela se propadá do spirály zločinu

CARACAS Venezuelané se bojí, když se začíná stmívat.

Nikde jinde na světě nehrozí chodcům na ulicích takové nebezpečí, když padne tma. Ve více než jedenatřicetimilionové latinskoamerické zemi o tom vědí své. Teď to mají i na papíře.

Už druhý rok v řadě jmenoval Gallupův ústav ve své zprávě Venezuelu jako nejméně bezpečné místo na světě.

Kdysi prosperující země se dostala na tuto krajně nelichotivou pozici mezi 142 hodnocenými státy.

Šance, že se Venezuelané stanou obětí trestného činu, je podle průzkumu větší než třeba ve válkou zasaženém Afghánistánu či Jižním Súdánu.

Dva z pěti Venezuelanů loni prožili na vlastní kůži krádež či přepadení. Výrazně přitom klesá důvěra lidí v policii. Málokdo věří, že mu bezpečnostní složky v případě problémů pomohou.

„Zažil jsem násilné přepadení, následně jsem informoval policisty, ale ti nedělali vůbec nic,“líčí běžnou zkušenost Juan Ramirez, student z hlavního města Caracasu.

A příčina toho všeho? Hlavně chudoba. Venezuelu drtí už šest let ekonomická krize, která drasticky snížila životní úroveň většiny lidí ve zbídačené zemi.

„V obchodech nejsou potraviny, léky ani další životně důležité zboží,“líčí americký hispanista Jason Marczak. Lidé se podle něj uchylují ke strategii každodenního přežívání, která je zločinu a násilí nakloněna. „Policie navíc často spolupracuje s kriminálními gangy, to podporuje atmosféru bezpráví.“

Příliš mnoho zbraní

Vše začaly před pár lety klesající ceny ropy na světových trzích, které jsou hlavním příjmem venezuelské státní pokladny. Dnes už sice opět šplhají k osmdesáti dolarům za barel, propad ekonomiky přesto pokračuje.

To nutilo autoritativní vládu prezidenta Nicoláse Madury omezit většinu sociálních programů.

Mnoho Venezuelanů má pocit, že krádež je jedinou cestou, jak nezemřít hlady. Statistiky to výmluvně dosvědčují.

Za loňský rok zaznamenali v zemi 26 600 násilných úmrtí. To snese srovnání jen s válečnými zónami v Sýrii či Somálsku.

„Sbíhá se tu velké množství negativních jevů, od chabého justičního systému přes masivní držení střelných zbraní, vysokou spotřebu alkoholu až po nedostatečné osvětlení veřejných prostor,“jmenuje sociolog Guillermo Cedeno některé z faktorů, jež přispívají k vysoké míře zločinnosti.

Zkorumpovaná justice

Studie Gallupova ústavu ukazuje, že vysokou míru zločinnosti mají i jiné latinskoamerické země, vedle Venezuely je to i Salvador a Honduras. Ve Venezuele ale je situace nejhorší. Ke kriminalitě přispívá souběžné zchudnutí širokých vrstev obyvatelstva, politická nestabilita a endemicky rozšířená korupce.

„Jakékoli rozhodnutí soudu je možné v našem soudním systému koupit, pokud má člověk dost peněz,“soudí Adrina Vigilanzová, právnička politické opozice.

Na vysoce postavených místech státní správy navíc sedí lidé, kteří jsou často ochotni pomoci blízkým, když se ocitnou v nesnázích. Vzájemné protislužby vysokých úředníků jsou široce rozšířeným pravidlem.

Zločin je všudypřítomný. „Už dávno neplatí, že je třeba se vyhýbat rizikovým oblastem, v centru Caracasu v podstatě bezpečná místa neexistují,“vysvětluje student Juan Ramirez.