Sto miliard pro armádu
PRAHA „Je to jeden z nejambicióznějších plánů v dlouhodobé historii české armády.“Tak o modernizaci vojska v následujících sedmi letech hovoří generál Ivo Střecha, jenž má rozvoj sil na starosti. Armáda chystá dokončit či rozjet více než sto projektů za sto miliard korun.
Vojsko tím podle slov náčelníka generálního štábu Aleše Opaty reaguje na bezpečnostní situaci zejména v Evropě. „Změnilo se bezpečnostní prostředí, konflikty jsou těžko předvídatelné. Abychom uspěli na soudobém válčišti, musíme umět reagovat rychle – klidně i v řádech dnů,“řekl včera Opata.
I pro tyto účely by měl vzniknout výsadkový pluk, který se stane takzvanou jednotkou velmi rychlé reakce. A zároveň by měl být ozdobou české armády. Ostatně nynější náčelník generálního štábu v minulosti právě výsadkářům velel.
Lehká a těžká brigáda
Přezbrojení čeká zejména pozemní síly, na které se v uplynulých letech tak trochu zapomínalo. Armáda tak bude mít obratnější brigádu lehkého typu i těžkou brigádu s pásovými obrněnci, která bude vládnout největší palebnou silou.
Vedle toho se vybudují další dvě nové jednotky – Velitelství kybernetických sil a informačních operací a také prapor zvaný Host Nation Support, což je logistický útvar.
Tanky vybavit. Naposledy
Z hlediska nákupu „železa“– jak vojáci říkají výzbroji – půjde nejvíce peněz na pásová bojová vozidla pěchoty (BVP). Zhruba 50 miliard. Současná BVP jsou totiž již za zenitem. Nevyhovují jak zastaralými zbraněmi, tak odolností. Modernizace se pak dotkne i stárnoucích Pandurů nebo tanků T-72M4CZ. Hlavně co se týče sofistikovaných technologií, jako je například systém řízení palby. „Zkušenosti ukazují, že tank bude stále hrát významnou roli na válčišti,“uvedl Střecha. Nicméně existence těžkých obrněnců ruské provenience se v tuzemské armádě chýlí ke konci. Do roku 2025 má být jasno, jaký stroj je nahradí.
Vrtulníky chceme i přes kritiku
Armáda se pochopitelně nechce vzdát ani zakázek, které před pár týdny kritizovala ministryně v demisi Karla Šlechtová (ANO).
Například pořízení dvanácti vrtulníků, jež nahradí ruské stroje, stále považuje za klíčové. „Víceúčelové vrtulníky, čili kombinace bojových a transportních strojů, jsou nový trend států NATO, které mají podobnou ekonomickou sílu jako Česko,“říká k tomu Opata.
Šlechtová přitom na začátku roku opakovaně naznačila, že české požadavky na vrtulníky nelze splnit, protože takové možná ani neexistují. „Chceme vrtulník, který je bojový, bitevní, civilní, a ještě chceme, aby měl na svých platformách zespodu kanon, kulomet, řízené střely a neřízené střely,“uvedla v únoru ministryně pro ČT.
„Vím minimálně o pěti vrtulnících, jež mají podobnou modifikaci, kterou požadujeme my,“dodal včera Opata.