Brusel diskutuje, jak má vypadat autorské právo

Zákon má omezit internetové obry. Podle kritiků může ohrozit svobodu na síti

Hudební vydavatelství a filmová studia dokázala do zákonů dostat ochranu své produkce, kopírovat filmy nebo hudbu bez jejich souhlasu považují státy v podstatě za krádež. Teď se podobnou ochranu duševního vlastnictví snaží zavést Evropský parlament i u psaného slova.

Výbor pro právní záležitosti bude zítra projednávat směrnici, kterou chce dát autorům a vydavatelským domům větší páku především proti nadnárodním technologickým firmám v čele s Googlem a Facebookem.

Mnoho uživatelů se totiž spokojí s tím, že si na internetu přečtou jen několik řádků, které jim například vyhledávač ukáže. Ale už se nepodívají přímo ke zdroji, tedy na webovou stránku tvůrce. Příjmy z inzerce tak zinkasuje vyhledávač, ale autor textu ostrouhá.

Podle návrhu směrnice by však měly nadnárodní internetové firmy získat ke sdílení náhledu článku výslovný souhlas vydavatelského domu nebo autora. A bez něj by ho nemohly zobrazit.

„To se může stát základem pro tzv. daň z odkazu, konkrétně zpoplatnění náhledů, které se k odkazům připojují. To by postihlo provozovatele vyhledávačů, sociálních sítí a dalších služeb, kteří by museli najít způsob, jak své náklady přenést na uživatele,“uvedl pro MF DNES Mikuláš Peksa z České pirátské strany.

O tom, že je třeba nastavit nová pravidla pro digitální věk, se hovoří delší dobu. „Žijeme v éře internetu, ale nemáme pravidla upravující například užívání, sdílení nebo vytěžování digitálního obsahu,“řekl europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda. Podle vydavatelů je přebírání

Podle vydavatelů je přebírání odkazů a výtahů z textů porušení autorských práv, kterým přicházejí o příjmy.

odkazů a výtahů z textů porušení autorských práv, kterým novináři a média přicházejí o své příjmy. Za jedno je s nimi i Ochranný svaz autorský.

Má to však háček. Například internetové vyhledávače jako Google ze své podstaty takové náhledy zobrazovat musí – jinak by nedodržovaly takzvanou internetovou neutralitu a uživatelé by tak přicházeli o obsah.

Podle zdrojů MF DNES, které mají blízko k dění v Bruselu, ale nepřály si být jmenovány, bude nakonec všechno jinak. „Současný návrh směrnice jen obsahuje mnoho neznámých a je vágní. Již teď existují pozměňovací návrhy, které nedostatky budou brát v potaz,“uvedl pro redakci jeden z nich.

Pozměňovací návrhy, kterých se sešlo téměř tisíc, by se měly zabývat i specifickým užitím odkazů.

To potvrdil i Svoboda. „Podle jednoho z pozměňovacích návrhů by stať o odkazech mohla být úplně vypuštěna. Otázkou je, jak bude výbor ve středu hlasovat,“doplnil.

V zemích EU přitom již proběhly individuální snahy, jak tuto problematiku řešit. V Německu zástupce tamních vydavatelů tiskovin (VG Media) usiloval o zpoplatnění odkazů ve vyhledávačích. Když Google odmítl ustoupit a pohrozil, že nebude příslušná média odkazovat, vydavatelé ustoupili a svých požadavků vůči Google se vzdali. Jasně se tak ukázalo, že ani země velikosti Německa na internetové obry sama nestačí.

Kromě textů se směrnice zabývá i dalším mediálním obsahem, například videem. Služby typu YouTube nebo třeba sdílená datová úložiště typu ulož.to budou muset hlídat, zda nedochází u materiálu, který nahraje uživatel, k porušování autorských práv.

Budou tak muset činit bez vyzvání, přičemž za něj ponesou odpovědnost. Pokud uživatel služby nahraje autorský obsah na internet nelegálně, vlastník služby bude povinen majiteli obsahu zaplatit. I zde je však mnoho neznámých.

Zaprvé jde o to, jak by internetové firmy obsah kontrolovaly. Již dnes existují automatizované nástroje, které ukradený obsah identifikují. Ale ani ty nejlepší z nich neodhalí více než 60 procent.

Úskalí navíc spočívá v tom, že i nejlepší systémy se snadno dopustí chyby a mohou zcenzurovat nezávadný obsah. Podle piráta Peksy by přijetí směrnice s tímto bodem omezilo svobodu slova.