Z Florence už se odjíždí 70 let
Denně přijede 500 spojů
FLORENC Moderní dopravní prostředek, kterému bude patřit budoucnost. Na konci čtyřicátých let dvacátého století se do autobusů vkládaly velké naděje, proto se v režii Československých státních drah začala rozvíjet hromadná vnitrostátní silniční doprava, které musela často ustupovat i železnice.
Tak tomu bylo i v případě uhelného skladiště zásobujícího vlaky vyjíždějící z Masarykova nádraží. Skladiště v červnu 1948, tedy přesně před sedmdesáti lety, nahradilo autobusové nádraží dodnes známé jako Praha Florenc.
„Za sedmdesát let existence nádraží bylo odbaveno přibližně dvaadvacet milionů autobusových spojů a přepraveno zhruba sedm set milionů cestujících, “shrnuje historii areálu ředitelka dopravně turistické divize společnosti ČSAD Praha holding Klára Bachová.
Počátky autobusového nádraží se ani zdaleka nepodobají tomu, co cestující na Florenci vídají dnes. Uprostřed nezpevněné plochy s parkem stála tehdy jen dřevěná budka výpravčího a hlasatelky. Zároveň ale už při otevření v roce 1948 fungovalo celkem pětadvacet nástupišť. Pořádná nádražní budova byla v místech dnešního parkoviště K+R postavena až v roce 1949. Měla čekárnu pro cestující, pokladny, restauraci, odpočívárnu řidičů a toalety.
„Se stavbou stanice metra Sokolovská (dnešní Florenc, pozn. red.) však muselo dojít v roce 1970 ke zbourání této výpravny a zároveň došlo k celkovému přebudování autobusového nádraží,“popisuje Bachová. Změnilo se například místo, odkud do nádražního areálu autobusy vjížděly. Původní vjezd od Muzea hlavního města Prahy nahradil vjezd pod oblouky Negrelliho viaduktu.
A měnil se i systém stání autobusů. „Došlo k odstranění prostředního parku a vybudování přechodových lávek na jednotlivá nástupiště. Tento koncept byl zachován až do roku 2009,“dodává Bachová. V té době byla totiž uvedena do provozu nová odbavovací hala s občerstvením a obchodem, kde si dnes cestující kupují jízdenky. Nový terminál se otevřel 18. června 2009 a vyšel na sedmdesát milionů korun. Lávky nad nástupišti zmizely, stará odbavovací hala však zůstala nadále funkční.
Od půlky devadesátých let se sice několikrát mluvilo o modernizaci nádraží včetně propojení s metrem nebo výstavby nové odbavovací haly v podzemí, nic z toho se však neuskutečnilo.
Místo schodiště eskalátory
V současné době nádraží za rok navštíví asi deset milionů lidí a šest milionů osob přes něj ročně cestuje autobusy. Denně Florenc odbaví více než pět set spojů, z čehož většinu tvoří mezinárodní linky do všech zemí Evropy.
Vrcholu dosáhly počty cestujících v roce 1990, kdy nádraží odbavilo téměř 400 tisíc spojů a 13,7 milionu lidí. S nárůstem osobní dopravy počet spojů klesal až k přelomu tisíciletí, kdy se stabilizoval na dnešních počtech.
Vybudování nové odbavovací haly bylo podle plánů ČSAD poslední velkou změnou v areálu nádraží na několik let dopředu. Autobusové nádraží na Florenci tak v blízké budoucnosti čekají spíše kosmetické úpravy. „Ve spolupráci s dopravním podnikem chystáme výměnu schodů z metra za eskalátory. Bude tak konečně možné se dostat z vestibulu k odbavovací hale po jezdicích schodech. Kromě malých oprav ale nic dalšího nového neplánujeme,“říká Bachová.
V poměrně vzdálené budoucnosti jsou plány na vybudovaní vlakových tunelů s názvem Nové spojení II, které mají odlehčit pražské železniční síti. Jedna z podzemních stanic má být právě na Florenci. Celý projekt je ale teprve v samém začátku.
Donedávna se o okolí autobusového nádraží mluvilo také v souvislosti se Slovanskou epopejí od malíře Alfonse Muchy. Na nevyužitém pozemku na Těšnově nedaleko nádraží měla stát nová budova s výstavními prostory pro Muchovo dílo. Nakonec však vedení Prahy rozhodlo pro epopej opravit lapidárium Výstaviště.