Nová éra gigantu ČEZ
Nová éra ČEZ: zítřek rozhodne, jestli Babiš ovládne miliardovou polostátní firmu.
Na včerejším setkání se zaměstnanci elektrárny Ledvice představil prezident Miloš Zeman svou vizi pro další vývoj energetiky v Česku. „Uvítal bych jednak dva nové bloky v Temelíně, protože, Dane, ten byl přeci původně postaven na čtyři bloky. A v Dukovanech se uvažuje o jednom bloku,“popisoval prezident svůj názor na stamiliardovou zakázku, která může být v Česku největší za desítky let.
Danem prezident nazýval šéfa energetického kolosu ČEZ Daniela Beneše, jenž seděl po jeho pravici. Tato scéna se odehrála dva dny před první valnou hromadou polostátní firmy konanou od chvíle, kdy na post premiéra nastoupil Andrej Babiš.
Ten poměry ve firmě ČEZ a především jejího šéfa Beneše v minulosti často kritizoval. A celé minulé volební období si jako ministr financí stěžoval, že nad firmou nezískal dostatečný vliv. Spojenectví s prezidentem tak pro ředitele ČEZ může být důležitější než kdy dřív.
Vstřícnost Zemana však potřebuje také Babiš. Ač zvítězil ve volbách, sestavování vlády s důvěrou mu trvá nejdéle ze všech premiérů od revoluce a právě prezidentova shovívavost je pro něj teď důležitá.
Nad hořícími trenýrkami
Minulý čtvrtek se právě Zeman, Babiš a Beneš sešli na Pražském hradě. Po jejich setkání dobře naladěný prezident předstoupil před novináře, aby spálil obří rudé trenýrky, které mu aktivisté na Hradě pověsili místo prezidentské standardy.
V politickém zákulisí se v tu chvíli řešilo ale spíše to, o čem trojice mocných na Hradě jednala. Podle jejich obecných výpovědí šlo o budoucnost energetiky v Česku. O den později vládní výbor, který posuzuje kandidáty na dozorování státních podniků, dostal od Babišova kabinetu dva návrhy na nové členy dozorčí rady ČEZ. Jde o Lubomíra Lízala, bývalého člena bankovní rady ČNB a Karla Tylla, úředníka ministerstva financí.
Že jde pouze o dvě jména znamená jediné. Pokud ještě během dnešního nebo zítřejšího dne žádný další vládní nominant nepřibude, premiér Andrej Babiš minimálně prozatím nezíská většinu, jež by mu dávala šanci Beneše odvolat.
Rozložení sil je totiž takové, že ve dvanáctičlenné dozorčí radě firmy má čtyři zástupce ministerstvo financí. Čtyři členy ale mají také odbory společnosti známé svou loajalitou vůči Benešovi.
Po jednom zástupci si sem nominovali také bývalí koaliční partneři hnutí ANO, tedy strany KDU-ČSL a ČSSD. Za ně by však měli přijít noví Babišovi nominanti. Zbývající dva současní členové dozorčí rady však za Babišovy lidi rozhodně neplatí a ten si tak nejspíš na ovládnutí rady bude ještě muset počkat.
Pokud do pátku vše zůstane jako doposud, tedy vládním výborem neprojdou další jména, bude mít Beneš v dozorčí radě stále navrch. Do budoucna mu ale nezbude než se svými rozhodnutími přibližovat představám Miloše Zemana.
A jejich součástí je právě zmiňovaná dostavba jaderných bloků v Dukovanech a v Temelíně. S tím se však pojí také nadstandardní vztahy Zemanova poradce Martina Nejedlého s ruskou jadernou firmou Rosatom a stovky miliard, které bude třeba na dostavbu vydat. Pro vedení firmy ČEZ však takto finančně náročná zakázka znamená, že bude muset najít způsob, jak tento projekt prosadit, aniž by příliš rozzlobili menšinové akcionáře. Ti by totiž klidně mohli hrozit žalobou.
Vymyslet, jak stavět
Zbývají tedy dvě cesty. První z nich je legální vytěsnění menšinových akcionářů, které by však stálo další desítky až stovky miliard a nelze jej tak považovat za příliš reálné. Druhou z nich je nějaká forma rozdělení polostátního energetického gigantu. Kdyby na jeho konci zůstala jeho jaderná část pouze v rukou státu, mohlo by vedení začít stavět jak v Dukovanech, tak v Temelíně – samozřejmě pokud by na to stát dal peníze.
Podobnou vizi rozdělení celé firmy ČEZ představil její šéf Daniel Beneš v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Stát by podle ní získal stoprocentní podíl ve firmě, jíž by zůstala mimo jiné jaderná energetika. Zároveň by však vznikla nová dceřiná firma, do níž by se přesunula odvětví jako obnovitelné zdroje nebo distribuce a ČEZ Esco.