Zimola a Hrad zlobí Hamáčka
Spor o Pocheho odkryl pnutí mezi šéfy ČSSD
Pro šéfa ČSSD Jana Hamáčka i ministerské ambice Miroslava Pocheho je to před zítřejší schůzkou v Lánech nepříjemná komplikace. Poche chce aspoň zkusit prezidenta Miloše Zemana přesvědčit, že jeho averze vůči němu je zbytečná a že se nemusí obávat jmenovat ho ministrem zahraničí. Už však ví, že se nemůže spolehnout ani na předstíranou podporu od nejužšího vedení své strany. V pozadí sporu Zeman versus Poche se totiž opět začal odehrávat mocenský souboj mezi špičkami ČSSD.
Zatímco před lety to jiskřilo mezi Bohuslavem Sobotkou a Michalem Haškem, teď předseda Jan Hamáček musí krotit ambice stranické dvojky Jiřího Zimoly.
Hamáčka naposledy nepříjemně překvapilo Zimolovo prohlášení, že by strana nemusela trvat na Pocheho ministerské nominaci. Hamáček přitom Pochemu, minimálně do zítřejšího setkání s prezidentem, přislíbil plnou podporu. Ostatně má mu co splácet. Poche Hamáčkovi pomohl se zajištěním podpory při kandidatuře na předsedu ČSSD a Pocheho vliv se Hamáčkovi hodil i ve stranickém referendu o vstupu do vlády. „Basu“s Hamáčkem a Pochem tak drží i ti, kteří se jinak netají, že Pocheho moc nemusí.
„Bylo by ode mě projevem neloajality vůči předsedovi Hamáčkovi, kdybych to do setkání v Lánech nějak komentoval,“říká místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna, který přitom ještě nedávno dával najevo, že by sociální demokracie měla jít s Hradem a radši Pocheho obětovat. O to víc Hamáčka namíchlo, když tento týden jednotu narušil Zimola.
„Není to poprvé, co se Zimola pustil do sólové akce, aby tím dal Hradu najevo, že se na něho může spolehnout. Předseda to s ním už několikrát řešil, on se z toho vždycky nějak vymluví, ale pak to zase zopakuje,“tvrdí zdroj MF DNES z vedení strany, podle něhož si Zimola dlouhodobě myslí na pozici předsedy strany a toto „naťukávání“tak k tomu patří.
Není to poprvé, co se Zimola pustil do sólové akce, aby tím dal Hradu najevo, že se na něho může spolehnout.
A kdyby Zeman Pocheho odmítl jmenovat i na zemědělství, snadno by byl usvědčen, že je to z osobních důvodů.
Zaorálek? Výstřel naprázdno
Zimola říká, že mu šlo jen o to, navrhnout kompromis. „Otázka budoucí vlády nesmí stát na jednom jménu,“je přesvědčen. Načasováním tohoto prohlášení ve chvíli, kdy ČSSD chtěla působit, že stojí za Pochem jako jeden muž, však Hamáčka pozlobil. A část vedení strany ihned napadlo, že se tak Zimola snaží umetat cestu na ministerstvo zahraničních věcí pro někoho bližšího Miloši Zemanovi: nejspíše Janu Kohoutovi. I proto Zimola krátce nato doplnil, že by ministrem mohl klidně být třeba poslanec Lubomír Zaorálek. „O ničem takovém jsme spolu s Jiřím Zimolou nemluvili. Ani bych o to neměl zájem,“reagoval však vzápětí bývalý volební lídr ČSSD.
Zimola tak věděl, že jeho nápad realizován nebude. V tu chvíli zákulisní hru rozehrál i Poche.
Zimolovu výzvu přijal s tím, že by Zaorálek ministrem zahraničí klidně být mohl a sám Poche že by se nebránil pozici ministra zemědělství. Jako absolvent České zemědělské univerzity, který se v minulosti vedle zahraniční politiky nějaký čas věnoval i zemědělství, by s tím prý neměl problém.
Poche tím může docílit několika věcí. Jednak upozornit Zimolu, že se mu podobné nápady mohou vymstít, protože máloco by Zemana a jeho spojence v ČSSD naštvalo víc, než kdyby jejich už tak neoblíbený Poche měl dělat ministra zemědělství. Do tohoto úřadu totiž Hrad počítá se svým spojencem Miroslavem Tomanem. A kdyby Zeman Pocheho odmítl jmenovat i na zemědělství, snadno by byl usvědčen, že je to z čistě osobních důvodů. Nakonec Poche se touto akcí snaží ukázat Hamáčkovi, že s ním může dál počítat, třeba i v případě, že ho někdo bude zlobit – jako Zimola.
Ten Hamáčkovi na schůzce slíbil, že si dá s dalšími úvahami oddych. Aspoň do zítřka. „Řekli jsme si, že vyčkáme do páteční schůzky pan Poche – pan prezident a jejího výsledku. Pak budeme realizovat další kroky k naplnění výsledku stranického hlasování většiny členů ČSSD, jež rozhodla o vstupu do vlády,“přiblížil Zimola, co bude dál.