Pražské politiky Zákaz starostů na magistrátu
Zákon má omezit
PRAHA Starosta a radnice tradičně patří k sobě. Jenže v hlavním městě by mohlo být toto pouto přetrhnuto. Poslanec a náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) chce vypracovat novelu zákona, podle které by mělo být zakázáno, aby starostové, místostarostové a radní městských částí byli členy zastupitelstva hlavního města.
„Dlouhodobě není ideální, když se zastupitel celé Prahy při hlasování rozhoduje podle zájmů městské části, v jejímž vedení sedí,“zdůvodňuje Dolínek tvorbu novely, kterou by mohla Poslanecká sněmovna projednat v září.
„Často se stává, že ve svých projevech politik, který má hájit zájmy všech Pražanů, přejde k tomu, že začne na věc nahlížet z pohledu jeho domovské části. Proto si myslím, že tam starostové nemají co dělat. Zvýšila by se objektivita rozhodování,“míní Dolínek.
Pravděpodobně by opatření bylo nastaveno tak, že by zastupiteli zanikl jeho mandát, pokud by se stal členem rady městské části.
Pouze pro Prahu
Zákon má být výhradně pro metropoli, na krajská zastupitelstva se nemá vztahovat. U nich podle Dolínka není problém, když jsou v nich i starostové měst a obcí, neboť krajští zastupitelé nemusí mít takový přehled o potřebách v celém svém regionu, což ale u hlavního města prý neplatí.
Nápad se zákazem představitelů městských částí má na magistrátu podporu i dalších stran, ale s určitými výtkami. Podle opozičních pirátů je vyloučení všech členů rady městské části z metropolitního zastupitelstva příliš tvrdé.
„Spíše bychom na to šli postupně, aby se omezení týkalo nejdříve jen starostů. V průběhu volebních období se totiž rozpadají koalice na městských částech, takže by potom mohlo být dost lidí vyřazeno z celopražského zastupitelstva. Buď by do něj nemohli vstoupit na začátku, nebo by z něj třeba odpadli kvůli změnám na domovských částech,“říká předseda magistrátních pirátů Adam Zábranský.
Sami piráti mají ve svém kodexu pravidlo, že při zisku uvolněné funkce v zastupitelstvu městské části či Prahy se musí vzdát mandátu na druhé radnici. Což se týká nejen starostů, ale i místostarostů, radních či třeba postu uvolněného zastupitele (práce na plný úvazek), jímž může být třeba předseda kontrolního výboru, který dohlíží na kroky vedení radnice.
Že zastupitelé hlavního města často sklouznou k prosazování hlavně své domovské radnice, souhlasí i poslanec a magistrátní zastupitel Patrik Nacher (ANO). Zároveň však pochybuje o tom, zda je nutné zasahovat zákonem.
Spíše má jít o osobní zodpovědnost jedince, zda zvládne vhodně vykonávat obě funkce. „Buď má člověk nějaké vnímání a zpětnou vazbu, anebo to tak necítí a pak je to na voličích, aby mu dali žlutou, nebo červenou kartu, pokud si myslí, že je zanedbává,“říká Nacher.
Čtvrtina zastupitelů pryč
Proti jakémukoli omezení je hnutí Starostové a nezávislí (STAN). „Starostové, kteří řídí městské části, vědí nejlépe, co Praha potřebuje. Naopak si myslím, že zastupitelstvo hlavního města by mělo být složeno z 57 pražských starostů,“říká s nadsázkou předseda STAN v Praze Petr Hlubuček. Podle něj není problém, pokud by byl starosta jen řadovým zastupitelem.
S tím však nesouhlasí náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení). Přitom sama byla dříve přesvědčená, že lidé z vedení městských částí mohou být na magistrátu výhodou, třeba pro přenos informací. Nakonec zjistila, že situace není tak ideální. Stejně jako Nacher se však domnívá, že této kumulaci funkcí nemá bránit zákon, ale osobní zodpovědnost politiků.
Pokud by Dolínkovo omezení platilo v jím navrhované podobě, dotklo by se zhruba čtvrtiny z 65 zastupitelů hlavního města. Zato těch, kteří sedí pouze na Mariánském náměstí, je v současnosti 31. Zbytek jsou řadoví zastupitelé i v městských částech.
Celkem na „velké radnici“sedí devět starostů a devět místostarostů či radních. Z tohoto počtu jsou tři lidé ve vedení metropole. Radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO) je radním i na Praze 13, radní pro školství Irena Ropková (ČSSD) je ve vedení Prahy 3, radní pro infrastrukturu a životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN) je starostkou Slivence.
V tomto volebním období byla několikrát obviněna, že na magistrátu prosazuje investice do její domovské části. Opozice proto jednou dokonce navrhla hlasovat o tom, aby město vybudovalo sochu Plamínkové v životní velikosti ve Slivenci.
Dlouhodobě není ideální, když se zastupitel celé Prahy při hlasování rozhoduje podle zájmů městské části, v jejímž vedení sedí.