Zemanův sen o Severní Koreji
Reportáž z třídenní návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Ústeckém kraji – z míst, kde ho volili všichni z vesnice.
Vmalé obci Lišany v okresu Louny to byla velká sláva. Před tribunou zbudovanou před obecním úřadem se tísnily desítky lidí. Možná stovky, ačkoli Lišany mají jen zhruba 170 obyvatel. Jenže přijeli i lidé z okolních měst a vesnic. Na židli za stolkem na tribuně totiž usedl prezident Miloš Zeman.
Chlapík, kterého v Lišanech zjevně milují. V prezidentské volbě na začátku roku mu tam dalo hlas 94 procent lidí, což bylo úplně nejvíc v celé republice. Teď mu Lišanští u příležitosti návštěvy vysadili pamětní strom. „Moji milí, jak jinak totiž říkat lidem, kteří mi dali 94 procent. Moji milí, hrozně moc vám za to děkuji,“prohlásil Miloš Zeman. Byť při předchozí štaci v Bečově, kde ve volbách získal 82 procent, naznačoval, že by to mohlo být ještě lepší.
„Lišany jsou malá obec, Bečov velká. Takže 81 procent tady je možná víc. Ale uznejte, že 94 procent je krásných,“vykládal Zeman Bečovským. „Jen jsem si říkal: v Severní Koreji se mají. Tam jejich vůdce dostává 103 procent. To mně se nikdy nepodaří,“postěžoval si v žertu. Tedy aspoň to jako vtip mělo vypadat.
„Na povyk jsem zvyklý“
Uvedené „děkovačky“v Bečově a v Lišanech se odehrály minulou středu, v prostřední den Zemanovy třídenní návštěvy Ústeckého kraje. Ústečané byli teprve druhými, které prezident po svém druhém zvolení navštívil. Před časem už děkoval v moravskoslezském regionu, kde v celorepublikovém součtu získal hlasů ještě víc.
Miloš Zeman tím naplňuje svůj poměrně kontroverzní povolební slib, že bude přednostně jezdit tam, kde ho lidé nejvíc volili. A také tam, kde proti němu nevystupovali zpupní hejtmani s tím, že se na jeho návštěvách nechtějí nijak finančně podílet.
„Já jsem na povyky zvyklý. Celou dobu mé politické činnosti, zhruba od roku 1993, jsem slyšel povyk, že zničím sociální demokracii, že její vláda nikdy nebude úspěšná, že nikdy nevyhraji prezidentské volby. Ani poprvé, natož podruhé. No a vidíte, všechny tyto povyky skončily v písku. Proč bych se měl o nějaké povyky starat?“odpovídal Zeman už v březnu na otázku MF DNES, zda se neobává, že jeho cesty mohou být brány jako politicky motivované a vyvolat proto pozdvižení.
V Ústeckém kraji však zjevně žádné kontroverze tohoto typu nehrozí. Zeman tam ve volbách dostal téměř 62 procenta hlasů a s komunistickým hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem jsou zjevně zadobře. Prezident ho oslovuje familiárně Oldo, tykají si, a kde může, tam prezident hejtmana během třídenní návštěvy vychválí.
Hejtman Olda a zvonící mobil
Například, když zaměstnanci energetického gigantu ČEZ při návštěvě elektrárny Ledvice odpovídá na dotaz, zda mu nevadí souběh politických funkcí. „Záleží na osobnosti. Třeba Olda může být starostou i hejtmanem. A pak jsou politici, kteří nestačí ani na jednu funkci,“chválí Bubeníčka, ačkoli ho pár minut předtím trochu naštve. Při debatě mu totiž hlasitě zazvoní mobil. „Oldo, Oldo, jestli něco nesnáším, tak je to právě zvonění telefonu,“kárá prezident.
Ústecký kraj Miloš Zeman v rámci výkonu prezidentské funkce navštěvuje už poněkolikáté. Na třídenním výjezdu tam spolu s ním byl reportér MF DNES třeba i v únoru 2015. Na první pohled je mezi těmito dvěma akcemi rozdíl nejen ve třech letech, které od té doby uplynuly, ale souvisí s tím i prezidentova vizáž a pohybové schopnosti.
Krulišův volnější program
Ubytován se svojí suitou už není v „zastrčeném“hotelu Větruše na okraji Ústí nad Labem, ale v hotelu Clarion přímo v centru města. Diskuse s občany se díky teplému počasí přesunuly z „kulturáků“a „liďáků“ven. Všude, kam přijede, Zemanovi smontují tribunu, na které sedí po boku hejtmana Bubeníčka a hlavy dané obce. Kraj zajišťuje i lavičky v několika řadách, na něž si první zájemci o prezidenta mohou vždy sednout.
Především je však Zemanův program mnohem volnější. Zatímco před třemi lety, kdy bylo před druhou prezidentskou volbou, stíhal mítink, debatu a někdy jich za den bylo až pět, nyní je akcí mnohem méně. A tam, kde návštěvu platí kraj – což je zjevně případ Ústecka – přidává i soukromé obědy či večeře s místními politickými, podnikatelskými či profesními honoracemi.
Kromě toho někteří lidé naznačují, že za volnějším režimem výjezdů stojí i výměna šéfa prezidentova protokolu. Ten předchozí – Jindřich Forejt – měl prý raději program hlavy státu nabitější. Jeho nástupce Vladimír Kruliš na pilu tolik netlačí. A jak prezident na závěr návštěvy Ústeckého kraje podotkne na zámku Jezeří v Horním Jiřetíně, je tomu rád.
Mimochodem, zatímco třeba šéf hnutí ANO Andrej Babiš je schopen svá „setkání s občany“zahajovat v časných ranních hodinách, Zeman každý den začíná mnohem později. Jak ostatně líčí v elektrárně Ledvice, když dostane dotaz na svůj denní program. „Začínám kolem desáté hodiny dopoledne, protože hrozně rád spím. A protože nepatřím ke skřivanům, ale k sovám, končím kolem desáté hodiny večer.“
Už žádné rajče
Na první pohled se také zdá, že na rozdíl od doby před třemi lety se kolem prezidenta motá mnohem více lidí z ochranky. Kromě té jeho oficiální v oblecích řada lidí v civilu, nemluvě o počtu policistů či městských strážníků, které často do dané obce posílají jako posily i z okolních měst a vesnic.
Těžko říct, zda to souvisí třeba s tím, když před třemi roky v Jirkově na setkání s lidmi na prezidenta vystartoval jakýsi mladík, kterému se jeho směrem dokonce podařilo hodit rajče. Byť tehdy netrefil, byl zpacifikován až potom. Tentokrát nikdo nic takového ani nezkusí. Člověk má pocit, že ač je v davu, je neustále pod bedlivým dohledem. Lidi ze Zemanova týmu však navýšení počtu členů ochranky odmítají. Prý jen ti v civilu tenkrát nejspíš nebyli tolik vidět.
Stejně jako před třemi lety nejsou ani letos příliš vidět prezidentovi odpůrci. V únoru 2015 v Praze a ve velkých městech rezonovala akce „červená karta pro Zemana“. Tehdy si však v Ústeckém kraji rudé kartonky doneslo za celé tři dny pouze pár lidí na debatu do kulturního domu v Děčíně. Když je tehdy Zeman vyzval, ať jako první položí „opoziční dotazy“, červené karty stáhli za záda a celou dobu mlčeli.
Tentokrát Miloš Zeman vidí své odpůrce hned dvakrát. V úterý Podbořanech stojí za několika stovkami jeho příznivců asi desítka lidí s transparentem: „Miloše do koše“a s rudými trenýrkami na dvou žerdích. Prezident jim po přivítání v obci a úvodním poděkování za 72 procent hlasů, které tam získal, věnuje pozornost jako prvním.
„Devianti“s trenýrkami
„Jestliže vidím támhle toho nepříliš inteligentního muže, který třímá červené trenýrky, tak ten se určitě objeví v televizi. Protože naše objektivní veřejnoprávní Česká televize takové devianty vždy ráda zabírá,“rozjíždí se Zeman. Následně zopakuje mantru, kterou se na toto téma naučil říkat pokaždé. „Politika se nedělá spodním prádlem, ale myšlenkami. Naprosto ale chápu, že když někdo nemá myšlenky, vytahuje spodní prádlo.“
Prakticky to samé opakuje i ve čtvrtek v Bílině, kde se vedle trenýrek objevuje i jedna červená karta. Tam se ale jedna z jeho odpůrkyň odhodlá a chopí se mikrofonu. „Jak to chcete udělat, abyste nerozděloval společnost?“táže se. Prezident Zeman připomene, že stejnou otázku dostal i předchozí den v Lišanech, kam mu ji přijel položit muž, jenž se představuje slovy: „Nejsem z Lišan a nevolil jsem vás.“Zeman tedy zmíní, že se při odpovědi bude opakovat a spustí, že společnost nerozdělují lidi, ale názory, třeba na migraci. A v obou případech dodá, že „... někdo je sparťan, někdo slávista. Pokus o spojování sparťanů a slávistů, aby fandili jednomu týmu, je nesmyslný.“Posekáno! Víc „opozičních dotazů“během třídenní návštěvy nepřichází.
Zemanovy nacvičené figury
Kromě slov díků za procenta ve volbách má Miloš Zeman prakticky pro všechna setkání s lidmi nacvičeno několik základních figur, které se příliš neliší od těch, jež si tu odehrál už před třemi roky. V Ústeckém kraji je to především teze, že nezaměstnaní, kteří nechtějí pracovat, nemají dostávat sociální dávky. „Nevidím důvod, proč pomáhat lidem, kteří jsou líní a válí se doma na gauči. Za takovým člověkem nelze přijít a říct mu: Františku Vopičko, pracuj! Jediná možnost je mu ty sociální dávky sebrat,“vykládá Zeman za potlesku v Podbořanech a pak vždy v úvodu svého vystoupení při všech dalších zastávkách.
Stejně jako před třemi lety rád brojí i proti „ekoteroristům a zeleným fanatikům“, připomíná, kolik miliard do kraje investovala jeho vláda, když byl ještě premiér, a kupodivu často musí odpovídat na dotaz, jak bude trávit dovolenou. Také nic překvapivého. „Tři dny na člunu v Novém Veselí, to bude skutečná dovolená. Pak ještě pseudodovolená v Lánech, kde je sice krásný park, ale vidím ho jen z okna, protože si tam beru práci. Ale já si nestěžuji, vybral jsem si to.“
Naopak kupodivu téměř nikoho z příchozích nezajímá, jak to bude s příští vládou. Za celé tři dny na to padnou jen dva dotazy. Prezident lidem vypráví, že nejmenuje Miroslava Pocheho do vlády na žádné ministerstvo za žádnou cenu. A doufá, že koaliční vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů navzdory tomu vznikne. „Snažím se, aby se vítěz voleb ANO dohodl s partnery, aby se spojili. To je úkolem politika, opravdu není jeho úkolem spojovat sparťany a slávisty.“