Nejupřímnější zrcadlo
Vzkaz Čechům z draftu NHL: Jedna hvězda. Nepatrné zlepšení. Ale žádný boom
Karel Knap
Aspoň v něčem mohl být draft 2018 v Dallasu pro český hokej přelomový. Jako jeho první reprezentant v 21. století mířil útočník Filip Zadina do Top 3. Soutěživý mládenec z Pardubic nakonec v rozporu s řadou věšteb sklouzl až na šesté místo, kde se ho ujal Detroit.
Ryzí střelec pádí do hvězdných sfér. „Zlepšil se v bruslení, dřív mu chybělo zrychlení. V zakončení je excelentní, užší hřiště mu sedí, měl by v NHL dávat góly,“řekl Milan Tichý, skaut Columbus Blue Jackets, pro MF DNES přímo z Dallasu.
V Detroitu počítají se sebevědomým klukem jako s jednou z hlavních postav opětovného vzepětí tradičního týmu. Napůl v žertu slíbil bossům Montrealu a Ottawy, kteří si místo něj vybrali jiné jinochy, že v budoucnu nasype do branek jejich podřízených spousty puků.
Toužebně vyhlíženého kanonýra v něm snad najde národní mužstvo. On, David Pastrňák, Jakub Vrána, Pavel Zacha, Martin Nečas, Filip Chytil a Martin Kaut, jenž se jako druhý Čech v Dallasu prosadil do prestižního prvního kola, tvoří slušnou zásobárnu talentu do útoku.
Ani o brankáře by reprezentace v budoucnosti nemusela mít nouzi. Zájemci z NHL si v sobotu zamluvili tři krajany – Jakuba Škarka, Lukáše Dostála a Milana Kloučka.
Kardinální potíž se skrývá v obraně. Zatímco kouč švédských mistrů světa Rikard Grönborg v Dallasu na konferenci přednášel o úspěšné výchově beků, Češi jich stále vychovávají zoufale málo.
O víkendu se vyvolání svého jména dočkalo jedenáct českých chlapců, jen dva z nich byli zadáci – Filip Král 149. a Radim Šalda 206. „Tenhle problém už sledujeme dlouho,“říká Tichý, mimochodem někdejší výtečný obránce.
Právě ve výrobě tvořivých typů na tomto postu Česko nejvíc ztrácí na počtem obyvatel srovnatelné země – Finsko a hlavně Švédsko. Obřadní odvod branců do nejslavnější ligy planety slouží jako nejupřímnější zrcadlo pro národní hokejové školy. Vzkazy letící každý červen přes Atlantik ke svazovému šéfovi Tomáši Královi a jeho pobočníkům jsou snadno čitelné.
1. „Byli jste na tom ještě hůř!“Ano, v minulých deseti ročnících se kluby třikrát ujaly pouze tří českých sirotečků. Takže jedenáctka se jeví jako relativně obstojné číslo.
2. „Ale dříve jste si vedli mnohem lépe!“Ve zlaté éře na přelomu tisíciletí se draftem každoročně prohnalo v průměru asi dvacet českých hráčů. V této souvislosti už se jedenáctkou nějak zvlášť chvástat nelze. 3. „Špičku nedoháníte!“Jasně, těžko se srovnávat s velmocemi Kanadou, USA a Ruskem. Češi však navzdory novotám zavedeným šéftrenérem Slavomírem Lenerem stále vlají za Finy, jichž nyní draftem prošlo 16. A především jsou na všech úrovních válcováni Švédy (v Dallasu jich bylo vybráno 29). „Oni kdysi taky měli krizi, ale dali ty nejlepší hlavy dohromady, vymysleli skvělý program a pořád jedou,“vyprávěl Tichý do telefonu ve sluncem rozpáleném Dallasu po opulentní i dojemné slavnosti ve vyprodaném American Airlines Center. „A naši? Trend se nemění. Možná pozorujeme lehké zlepšení, ale určitě se nedá mluvit o boomu. Vyhlídky jsou stejné.“
Svazem podporované akademie nejsou dost produktivní. Občas se v nich jaksi nahodile vyskytne pár výjimečných jedinců, neexistuje však plodný systém. Chybějí skutečně vyspělé líhně talentů.
Většina nejšikovnějších hochů volí zahraniční pouť do NHL. V šestnácti či sedmnácti opustí vlast a hledají vhodné podmínky pro vlastní rozvoj ve Švédsku, Finsku či Severní Americe. „Postrádáme také týmové úspěchy,“připomíná Tichý. „Kde jsou medaile, tam skauti hledají hlubší ložiska talentu. A my – až na úplné výjimky – medaile nesbíráme.“
Připočítá-li se pochybná kvalita mládežnických soutěží, leckdy zastaralý přístup k výuce a neochota mnoha koučů stavět zelenáče v extralize, pohled do přísného zrcadla těžko může přinést nával radosti.