Když dobrý konec vše spraví
Premiéra hořké komedie Dobrý konec všechno spraví patří mezi nejlepší novinky Letních shakespearovských slavností posledních let.
Dlouho se nestalo, aby Letní shakespearovské slavnosti vsadily na málokdy inscenovanou hru Williama Shakespeara. Pozdní komedie anglického klasika nebyla u nás v posledních letech uváděna vůbec, natož na letním hraní. Což je v záplavě Hamletů, Snů noci svatojánské i Romeů a Julií příjemná změna. Novinka v režii Jana Antonína Pitínského tím získává výhodu, že ji lze jen velmi těžko s něčím srovnávat.
Skvělá Fialová
Nastudování příběhu ale není zajímavé pouze jako jakási kuriozita, inscenace především obstojí sama o sobě. Organizátoři se letos navíc lépe poprali s technickými úskalími rozlehlých prostor Královské zahrady před Míčovnou Pražského hradu – zvuk je výraznější, nastudování poněkud hlučnější a barevnější než loni uvedený komorní Hamlet.
V příběhu založeném na motivu z Boccacciova Dekameronu mohou diváci sledovat nelibý osud krásné Heleny, dcery váženého doktora, která se zamilovala do vysoce postaveného Bertrama. Ač se jí podaří se za něj provdat, on její lásku neopětuje, především právě pro její původ. K získání namyšleného naboba tak poslouží lest. Profesor Martin Hilský v tradičním úvodu uvedl, že Dobrý konec všechno spraví je považován za komedii temnou, či přinejmenším hořkou a že Pitínský ji bude inscenovat jinak. Je to ale právě ona Helenina hořkost nad absurdním Bertramovým požadavkem, co z nastudování čiší především. Prožírá se symbolicky do zrezivělých kulis, které jako portál ční nad scénou. Jako by jednolitá scéna symbolizovala neměnnost jejího nízkého původu. A když se občas pootevřou dveře do zákulisí, objeví se barevný třpytivý svět, kde bizarní postavy tančí v hlasitě podbízivé hudbě. Bertramovo lpění na urozenosti tak dostává ještě komičtější konotace. Po herecké stránce nemohl Pitínský vybrat lépe, Anna Fialová v hlavní úloze září, zamilované pózy zvládá s lehkostí, pozdější Heleně intrikánce dodává ženskou houževnatost. Martin Siničák hraje Bertrama jako bezpáteřního slabocha, který vliv syfilidy vydává za zranění z války. Ústřední dvojici nahrávají zkušení herci, především Parol Ondřeje Pavelky a francouzský král Martina Dejdara. V roli Diany zaujme Anna Stropnická.
Pitínského režie má v první polovině pomalejší rozjezd, po pauze se však v momentě, kdy se začnou spojovat jednotlivé linie, rozzáří naplno. I díky hudbě Vladimíra Franze, kostýmům Jany Prekové a skvělému překladu Martina Hilského se povedla jedna z nejlepších inscenací v rámci zdejší produkce. Dobrý konec všechno spraví má potenciál nahradit končící skutrovské hity Sen noci svatojánské a Romeo a Julie.