Spor o paprsky v bytě
Radní neschválili novelu, která by povolila méně proslunění v novostavbách
PRAHA Vládnoucí koalice na magistrátu našla další třecí plochu. Tentokrát se radní neshodli na novele Pražských stavebních předpisů, která měla zrušit požadavek takzvaného proslunění bytů.
Pro novelu hlasovali na úterním jednání jen radní za ANO, zbytek koalice novou verzi předpisů nepodpořil. Podle Trojkoalice (Zelení/KDU-ČSL/STAN) by zrušení požadavku proslunění mohlo poškodit například obyvatele sídlišť.
Návrh na zrušení proslunění prosazoval zejména Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), podle kterého byl požadavek nastaven nesmyslně přísně a nedovoloval stavět město v klasické blokové zástavbě, kterou mají třeba Vinohrady.
„Novelou bychom zjednodušili bytovou výstavbu, a to by přece měl být společný zájem všech. Absolutně proto nechápu postoj Zelených, Starostů, ale i některých radních z ČSSD,“komentovala výsledek hlasování primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která materiál předložila. Novelu stavebních předpisů bude chtít opět prosadit na dalším zasedání rady 17. července.
Požadavek proslunění bytů stanovuje podmínku, aby 1. března dopadaly přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy bytu po dobu devadesáti minut. Podle IPR je to zbytečné. „Stavebníci jsou tak nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Proto se snažíme tyto absurdity odstraňovat,“říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Ateliéry bez trvalého bydliště
Byty, které nevyhovují předpisu, se podle Boháče kolaudují a prodávají jako ateliéry. Obyvatel ateliéru si tam ale nemůže nahlásit trvalé bydliště. „Pro obyvatele hrají při koupi větší roli jiná hlediska, než je proslunění. Důležitější je denní osvětlení, výhled nebo paradoxně i severní orientace, díky níž se byty v létě nepřehřívají,“dodává Boháč.
Proslunění kritizovali i někteří architekti. Ti poukazují na to, že jde o přežitou normu. „Snaha o naplnění požadavku na proslunění často ubližovala charakteru prostředí. Nové stavby byly umisťovány necitlivě jen proto, aby bylo zajištěno požadované proslunění všech bytů,“uvádí architekt Pavel Hnilička.
Podle Trojkoalice by však odstranění požadavku na proslunění zrušilo ochranu volných prostor mezi domy zejména na sídlištích. Náměstkyně pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení) kritizuje, že zatímco nyní jsou majitelé prosluněných bytů chráněni automaticky, po novele by se museli stát aktivními účastníky povolovacích řízení a bránit svá práva u stavebního úřadu.
„Jsem pro blokovou zástavbu a dostavbu proluk a stávající podobu stavebních předpisů ohledně proslunění považuji za nepovedenou. To ale neznamená, že je nutno s vaničkou vylévat i dítě. Stojím si za návrhem, jak byl ve všeobecné shodě připraven již v roce 2016, než byl vyměněn za ‚verzi z kuchyňky‘,“uvádí Kolínská.
Naráží tím na praxi, kdy se radní scházeli v kuchyňce, aby nikdo nevěděl, kdo jak hlasoval. Politici tím chtěli po kauze Opencard justici zabránit v tom, aby je stíhala za kontroverzní rozhodnutí. Navíc Kolínská upozorňuje na to, že pokud je v území platná územní studie či regulační plán nebo pokud se jedná o blokovou zástavbu, proslunění se nevyžaduje.
Ignorace připomínek
Podle Jany Plamínkové (Trojkoalice/STAN), radní pro životní prostředí, je potřeba, aby IPR do novely zapracoval větší ochranu stávajících bytů. „Lidem v slunných bytech by se mohla výrazně snížit kvalita bydlení. Poukazovalo se na to v připomínkách městských částí, které se ale vůbec nebraly v potaz,“říká.
Podle IPR jsou však obyvatelé stávajících bytů chráněni dostatečně i bez podmínky proslunění ve stavebních předpisech. „Pokud někdo navrhuje novou stavbu, nesmí být proslunění těch stávajících výstavbou sníženo pod normu danou stavebním zákonem. Lidé se nemusí obávat že se budou zahušťovat sídliště. Pražské stavební předpisy obsahují mnoho pravidel, které takovým záměrům zamezují,“uvádí mluvčí IPR Marek Vácha.
Podle něho jde například o požadavek na denní osvětlení, výškové hladiny nebo odstup staveb. Navíc kromě Česka a Slovenska norma nikde jinde v této podobě neplatí. Třeba v Nizozemsku, Německu či Dánsku se proslunění neposuzuje, určující je pouze denní světlo.