Firmy si vyřizují účty s dlužníky samy, zveřejňují jejich seznamy
Nepracují poctivě, dluží velké peníze, a tak se ocitli na černých listinách svých věřitelů, které na internetu může každý vidět. Pomůže jim nové nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů od veřejné ostudy?
Vinařství, mrazírny ryb, obchod s krmivy pro zvířata a řada dalších podnikatelů dluží firmě v jihomoravských Valticích statisíce korun. Takzvanou černou listinu dlužníků mohou všichni veřejně vidět na jejich internetových stránkách.
„Přistoupili jsme k tomu zhruba před sedmi lety kvůli tomu, aby dlužníci byli disciplinovaní. Nejsou tam uvedeni všichni neplatiči. Je logické, že když se někdo opozdí o pár dní, tak to neřešíme tímto způsobem. Jsou tam uvedené firmy, které nemají zaplacené faktury již delší dobu,“říká manažer valtického podniku.
I když seznam neplatičů figuruje veřejně na jejich e-shopu, není si zcela jistý, zda ho nebudou muset pod drobnohledem nové evropské legislativy o obecném nařízení o ochraně osobních údajů ze svých stránek stáhnout.
Podle právníků je klíčové, zda je na černém seznamu popotahována firma, nebo konkrétní člověk. „Ochrana osobních údajů dle GDPR se vztahuje pouze na fyzické osoby, v tomto případě tedy na ty, kteří pracují jako OSVČ. Zveřejňování seznamu dlužníků OSVČ by jako zpracování osobních údajů bylo nepřiměřeným jednáním ze strany firmy,“míní advokátka Klára Valentová z poradenské společnosti Vilímková Dudák & Partners. Úřad pro ochranu osobních údajů hodnotí zveřejňování osobních údajů v souvislosti s neuhrazením pohledávek jako nepřípustný zásah do soukromí osoby. Na právnické osoby, tedy firmy a společnosti, ale ochrana podle GDPR nedopadá. „Právnické osoby mohou takové jednání napadnout pouze občanskoprávní žalobou, například z důvodu nekalosoutěžního jednání,“dodává advokátka Valentová.
Valtické firmě se ale tah vyplatil. „Máme míň dlužníků, pohledávky se vyčistily. Myslím, že je to správný krok. Když někdo není schopen ani po několika urgencích a slibech dostát svým závazkům, tak musí počítat s tím, že přijde nějaké protiopatření,“říká manažer.
Reklama s ostudou
Valtický podnik není jediný, kterému došla s dlužníky trpělivost. Seznam neplatičů chtěl veřejně vyvěsit na svých stránkách i e-shop s přírodními produkty Spektrum zdraví. Před lety už ho měl dokonce sepsaný a připravený k publikování. „Dlouho jsme o tom uvažovali, ale nakonec jsme se rozhodli k tomuto kroku z mnoha důvodů nepřistoupit. Z naší analýzy a zkušeností vyplynulo, že podobné opatření na tento nešvar neseriózních zákazníků nebude mít žádný morální pozitivní vliv. Bohužel tyto věci jdou nákladově na vrub e-shopům a nic s tím neuděláte. Zákazník je zákazník,“poznamenává jednatel společnosti René Libiš.
Podle právníků sice existuje cesta, jak se s dlužníky veřejně vypořádat, v praxi se ji ale těžko podaří prosadit. „Ze stanoviska Úřadu na ochranu osobních údajů ale vyplývá, že zveřejnit takové informace na internetu a zpřístupnit je tak široké veřejnosti je možné pouze tehdy, pokud k tomu dlužník udělí souhlas,“říká Gabriela Jiráková, advokátka bpv Braun Partners.
To majiteli malého stolařství, čtyřiačtyřicetiletému Petrovi by se podobná „odveta“dlužníkům líbila.
„Ať mají ostudu, kdokoli na e-shop narazí, uvidí tam jména a dá si na ně pozor a zároveň to slouží jako výstraha ostatním,“míní stolař, který se už také kvůli neplatičům dostal do nezáviděníhodné situace. „Půlmilionová zakázka mi zůstala viset několik měsíců, prostě mi nezaplatili a basta. Museli jsme sáhnout do rezerv i na naše rodinné spoření, abychom to překlenuli,“vzpomíná. Na jeho webu by ale podle jeho mínění neměl černý seznam žádný dosah. „Není tak navštěvovaný jako e-shop,“dodává stolař.
„Neberte ho, pracuje špatně“
Na nedostatek zákazníků si naopak nemůže stěžovat portál NejRemeslnici.cz, kde lidé poptávají řemeslnické služby všeho druhu. Také tady vyvěsili veřejně černou listinu nepoctivých firem. „Tento nástroj používáme od začátku našeho projektu. Naším cílem je chránit spotřebitele před podvodnými nebo nekvalitními firmami,“říká provozní ředitel Martin Ekrt. Podle něj jde o účinný nástroj, který může v boji s nepoctivými obchodními partnery pomoci.
Rozdíl je oproti předchozím e-shopům v tom, že nejde o seznam dlužníků, ale nepoctivých řemeslníků, kteří nějakým způsobem obelstili zprostředkovatele či zákazníky. „Práce, které prezentuje, jsou vysoce odborné a dle živnostenského rejstříku má povolení na ‚přípravné práce pro stavby‘ a ‚dokončovací stavební práce‘. Vzhledem k jeho negativním referencím je tu vysoké riziko nekvalitně odvedené práce. Spolupráci s touhle firmou nedoporučujeme,“vystavili na webu nedobrou vizitku jedné z pražských stavebních firem. Na černé listině jsou podobných desítky. Zveřejněné jsou názvy firem, jejich IČ, adresa i kontakty.
Podle právníků je ale situace s černými seznamy, ať se jedná o dlužníky, či nepoctivé řemeslníky, stejná. „Pokud se jedná o firmy, tak tahle problematika nespadá do naší kompetence. Neřešíme pomluvy, je to spíš pro nějaký občanskoprávní spor,“říká Tomáš Paták z Úřadu na ochranu osobních údajů.
Co když se firma jen mstí
Může ale nastat i zcela opačná situace, že se podnikatel ocitne na černém seznamu nezaslouženě, aniž by dlužil. „Pokud by byly údaje dlužníka (fyzické osoby) zveřejněny bez jeho předchozího souhlasu, může se obrátit na společnost, aby osobní údaje z internetu smazala, a ta je povinna toto učinit,“říká advokátka Jiráková. Pokud mu věřitel nevyhoví, může se dotčený obrátit na dozorový úřad. „Fyzické osoby mohou oslovit Úřad pro ochranu osobních údajů, který se již ke zveřejňování jmen dlužníků v minulosti odmítavě vyslovil, nebo situaci případně řešit občanskoprávní žalobou,“
Ochrana osobních údajů dle GDPR se vztahuje pouze na fyzické osoby, v tomto případě tedy i na ty, kteří pracují jako OSVČ.
Klára Valentová, advokátka společnosti Vilímková Dudák & Partners
Naše zkušenosti jasně ukazují, že pokud firmy podvádějí své obchodní partnery, dělají to samé zákazníkům.
Martin Ekrt, provozní ředitel NejRemeslnici.cz
doplňuje advokátka Klára Valentová. Kvůli nekalé soutěži či poškozování dobrého jména mohou u soudu žalovat věřitele za veřejné pranýřování i dlužící firmy. „Soudy tyto případy posuzují individuálně a v určitých situacích se zveřejnění údajů o dlužnících nepovažuje za nekalou soutěž,“podotýká advokátka Jiráková.
Žádné soudní tahanice však za sedm let na valtickou firmu nedopadly. „Nezaznamenali jsme oficiálně takové reakce, spíše pochvaly od jiných, že jsme se k tomu odhodlali, a dokonce jsme našli mezi nimi i některé své klienty,“říká manažer jihomoravské firmy.
Portál Nejremeslníci.cz se tu a tam s výhrůžkami na soudní řízení setká. „Paradoxně se často jedná o subjekty, které čelí obviněním z podvodů se zálohami na zákazníky a informace od nás jim znepříjemňuje činnost. Naše zkušenosti jasně ukazují, že pokud firmy podvádějí své obchodní partnery, dělají to samé zákazníkům,“podotýká provozní ředitel Martin Ekrt.