Sdílení aut v Paříži krachlo
Projekt sdílení elektromobilů v Paříži končí. Program nabral ztrátu. Může za to lidský faktor.
Ten nápad vypadá na první pohled lákavě: místo vlastního auta usednete před domem do elektromobilu, o který se dělíte s dalšími, přejedete s ním, kam potřebujete, dáte ho nabíjet a víc se o něj nestaráte. Za půlhodiny zaplatíte 9 eur, tedy nějakých 235 korun. Když vás pojede víc, je to zhruba stejně drahé jako pařížské metro a asi čtyřikrát levnější než taxík. Předplatitelé jezdí dokonce za šest eur.
Teď ale projekt Autolib v Paříži končí. Ne že by nebyl zájem. V Autolibu je registrováno přes 150 tisíc lidí, kteří využívají skoro čtyři tisíce elektromobilů. Jenže je v obrovské ztrátě, přestože jej 103 radnic pařížské aglomerace ročně dotuje šedesáti miliony eur. I s nimi projekt nabral astronomickou ztrátu 293 milionů eur, tedy nějakých 7,6 miliardy korun.
Společné vlastnictví nefunguje
Když projekt v roce 2011 startoval, věřil jeho iniciátor, starosta Bertrand Delanoë, že může být časem ekonomicky soběstačný. Aby byly náklady co nejnižší, auta dokonce nejsou nalakovaná, tak aby případná výměna plechařiny po drobných nehodách byla co nejlevnější.
Dobrá myšlenka, která ale nepočítá s lidským faktorem. Recenze na sociálních sítích jsou rozporuplné. Především občasní uživatelé a turisté si Autolib pochvalují, pravidelní uživatelé, kteří by jej měli používat klidně několikrát týdně, si obvykle stěžují, že dlouho čekají na volný vůz nebo že v cílové destinaci nemůžou najít volnou dobíjecí stanici.
„Popravdě nevím, pro koho Autolib je. Hromadná doprava v Paříži je rychlá, levná a spolehlivá. Možná kdyby ta auta měla nákladový prostor, aby se do nich daly naložit kartony s vínem po cestě z vinařského veletrhu, mělo by to smysl,“konstatuje jeden z uživatelů systému na portálu tripadvisor.com.
Stížnosti jsou i na čistotu a technický stav aut. Ta jsou v podstatě reklamou na to, proč nemůže fungovat komunismus a společné vlastnictví. Lidé se ke sdíleným autům chovají zkrátka jako k něčemu, co není jejich. Že jsou otlučená, tolik nevadí. Jenže když se máte posadit na sedačku, na kterou za poslední týden několik roztržitých Pařížanů vylilo v lepším případě svoje ranní café au lait, dvakrát se vám nechce.
Už na pohled tak vypadaly „autoliby“spíš jako kontejnery na odpad – špinavé, otlučené, ošuntělé. Občas se prý do některého z nich podařilo dostat bezdomovcům a přenocovat tam i se svým domovem v igelitkách.
Vozy využívané v Autolibu vyrábí průmyslový a dopravní gigant Bolloré Groupe, který systém dosud i provozoval. Design malého městského auta, které vzdáleně připomíná peugeota, vymýšleli u dvorního designéra Ferrari, studia Pininfarina, v Itálii se auto i vyrábí. Na jedno nabití dojede až 150 kilometrů, maximální rychlost je 120 kilometrů v hodině. Velká část vozů jezdí v programu Autolib, Bolloré je ale dodává i do jiných carsharingových programů – třeba do Los Angeles nebo do Singapuru. Konec Autolibu je politicky velká rána pro starostku Paříže Annu Hidalgovou, která se profiluje jako velká bojovnice proti znečištěnému pařížskému ovzduší, z nějž nejvíc viní právě řidiče konvenčních aut. Jen pár dnů po oznámení konce Autolibu na svém Twitteru napsala, že carsharing v Paříži nekončí. Do další spolupráce se má zapojit značka Renault, projekt si vzal osobně na starost viceprezident značky Thierry Bolloré. Ano, muž stejného jména jako firma, která dosud provozovala Autolib. Thierry je bratrancem Vincenta Bollorého, šéfa rodinné skupiny.
Zájem má Renault, VW i Peugeot
Podle Renaultu začne automobilka od září tvořit síť půjčoven nejprve elektrokol a posléze i elektroaut. Autopůjčovna by měla fungovat částečně formou carsharingu, kdy budou auta zaparkována na ulici, i jako klasické autopůjčovny s pobočkami, kde bude možné si elektromobil půjčit. Do konce roku 2019 by v půjčovně mělo být k dispozici 2 000 vozů z produkce Renaultu. Mělo by jít o standardní elektromobily značky. Den před Renaultem oznámil podobný záměr i Peugeot, který už podobný systém provozuje v Madridu. Nasadit by chtěl pět set aut.
A nejnověji podobné plány oznámil i Volkswagen. Ten chce projekt sdílení elektromobilů spustit v německých městech příští rok, v roce 2020 pak chce expandovat i do dalších evropských zemí, USA i Asie. „Jsme přesvědčeni, že trh se sdílením automobilů má potenciál,“uvedl člen představenstva značky VW zodpovědný za prodej a marketing Jürgen Stackmann. „Náš vozový park určený ke sdílení se bude skládat výhradně z elektromobilů,“upozornil.
Stížnosti jsou i na čistotu a technický stav aut. Ta jsou v podstatě reklamou na to, proč nemůže fungovat komunismus.