Zeman má 250 tisíc, Merkelová půl milionu

Velké srovnání platů politiků v Česku a cizině vzhledem k průměrnému příjmu

PRAHA Prezident Miloš Zeman má ze středoevropských politiků nejvyšší plat vzhledem k průměrné mzdě ve své zemi. Je na tom dokonce lépe než německá kancléřka Angela Merkelová.

MF DNES udělala velké srovnání platů poslanců, premiérů a prezidentů v Česku a třech okolních zemích. Zároveň je to i částečná odpověď na otázku, jestli jsou čeští politici královsky placeni, či nikoli.

Čeští poslanci patří k lepšímu průměru, ale prezident vyčnívá. V roce 2018 činí plat prezidenta České republiky 252 800 Kč měsíčně bez náhrad, což je osminásobek průměrné mzdy. Německý spolkový prezident Frank Walter Steinmaier se pohybuje někde na pětinásobku německé průměrné mzdy.

„Uvedená data lze vysvětlit historickou tradicí v bývalém Československu i v České republice,“komentuje srovnání mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. MF DNES obeslala přímo prezidentské kanceláře, vlády i parlamenty v okolních zemích, aby údaje o platech poskytly. Většina jich odpověděla, u zbylých redakce údaj musela najít v místních médiích.

Nejméně bere ze středoevropských prezidentů polský prezident Andrzej Duda, a sice v přepočtu 130 tisíc korun. Polskou specialitou je, že tamější hlava státu dostává podle své kanceláře i „příplatek za odsloužené roky“, který s každým rokem stoupá. Začíná na pěti procentech platu a končí na 20 procentech. V Česku se zase plat prezidenta daní teprve posledních sedm let, ale zdravotní a sociální pojištění prezident dosud neplatí.

Kiska rozdá celý plat

Zatímco Zeman přispíval třetinou platu na splacení státního dluhu a teď podporuje ohrožené děti, úspěšný podnikatel v prezidentském křesle Andrej Kiska rozděluje každý měsíc svůj plat celý. „Prezident Andrej Kiska rozdává každý měsíc svůj plat rodinám v nouzi,“ potvrzuje Roman Krpelan z tiskového odboru slovenské prezidentské kanceláře.

Z platové tabulky se dají vyčíst i další věci: není ve všech zemích pravidlem, že prezident bere ze všech ústavních činitelů nejvíc.

V Německu jsou platy kancléřky a spolkového prezidenta prakticky stejné, i když Merkelová má přece jen o pár stovek eur měsíčně více. Letos shodou okolností její plat prvně překročil „magickou hranici“20 tisíc eur měsíčně, tedy asi 520 tisíc korun.

Politici berou mnohem víc než průměrný zaměstnanec a prezident bere nejvíc. Takhle to funguje v Česku, ale možná překvapí, že zmíněný „stereotyp“v jiných zemích vůbec nemusí platit. Zároveň automaticky neplatí, že větší a bohatší země odměňují politiky lépe.

Poslanci polského Sejmu si před dvěma měsíci snížili platy o pětinu. Brali v přepočtu zhruba 60 tisíc korun, nově už si odnesou jen necelých 48 tisíc korun měsíčně.

Budou tak brát jen 1,7násobek průměrného platu v Polsku, takže ve srovnání s kolegy z okolních zemí budou opravdu „chudí“.

Snížení platů prosadila vládní strana Právo a spravedlnost v reakci na skandál s vysokými odměnami, které si vyplácela minulá vláda premiérky Beaty Szydlové z téže strany.

Jeden z opozičních poslanců Sejmu Piotr Misilo, který s návrhem nesouhlasil – ale postihne ho také – pak poznamenal na adresu stranického šéfa Práva a spravedlnosti Jaroslava Kaczyńského: „Víte, kolik bere Kaczyńského řidič? Teď bude brát víc než vy.“

Když je plat malý, mají dva

V Česku si politici občas vylepšují příjem více funkcemi. Proto by se reálně do platových žebříčků někam vedle premiéra a prezidenta vklínil ještě poslanec Jiří Běhounek, který je zároveň hejtmanem Vysočiny a má i další funkce.

Další jejich kolegové si ho vylepšují příjmy z dalších veřejných funkcí nebo i náhradami určenými například na provoz kanceláře; známý je případ Bohuslava Sobotky, kterému kritici předhazovali, že si z náhrad našetřil na byt.

Základní plat poslance 70 tisíc korun také bere jen 17 českých poslanců z dvou set, jak MF DNES nedávno spočítala. Zbylí poslanci si příjem „vylepšují“funkcemi ve výborech, komisích, klubech a podvýborech.

Senátor Jaroslav Kubera (ODS) pak kacířsky už před 11 lety navrhl, aby měli zákonodárci plat 270 tisíc korun a pak se mohly zrušit náhrady. Svůj názor zastává Kubera pořád. „Bylo by to nejlepší, ale je to cesta neschůdná. Poslanci by si pak z platu platili všechno a odpadly by spory, kolik kdo protelefonoval. Dnes už ta suma 270 tisíc ale stejně nebudí takové pohoršení jako před deseti lety,“sdělil včera Kubera. Ten ostatně pobírá plat primátora Teplic i senátora a je na to prý hrdý.

V Česku se odvíjí platy politiků od průměrného příjmu v nepodnikatelské sféře. Dnes je to 2,5násobek a systém je nastavený tak, že tento koeficient se pomalu zvyšuje. Příští rok měl být 2,75, takže politici by se měli oproti průměrným pracovníkům lépe a lépe. První vláda Andreje Babiše však schválila letos v dubnu zafixování 2,5násobku i pro rok 2019. Politické platy tak porostou nakonec pomaleji.

Podobné koeficienty platí i v jiných zemích. „Podle zákona má prezident čtyřnásobek platu poslance,“vysvětluje například mluvčí slovenského prezidenta Roman Krpelan.

MF DNES Česko porovnala se třemi okolními státy – Německem, Polskem a Slovenskem. Pokud jde o ty další, rakouský kancléř Sebastian Kurz si odnáší vyšší měsíční plat než Angela Merkelová ve větším Německu. Merkelová má 20 tisíc eur měsíčně, šéf rakouské vlády o dva tisíce eur více. Přitom průměrný plat v Rakousku je skoro stejný jako v Německu. Na platovém chvostu v Evropské unii je sotva půlmilionová Malta. Měsíční plat tamního poslance je jen o pár set eur vyšší než průměrný plat v zemi.

Nabízí se i srovnání s platem europoslance, který činí v přepočtu 220 tisíc korun, takže je někde mezi českým premiérem a prezidentem a zároveň o něco nižší než plat německého poslance.

TGM. a jeho astronomický plat

Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček MF DNES poskytl tabulku s historickým srovnáním, jaký plat měli naši prezidenti v minulosti. Někdy jsou to čísla až nepochopitelně vysoká.

Například Tomáš Garrigue Masaryk měl plat 41 tisíc korun bez náhrad, ale průměrná mzda za první republiky činila sedm set až tisíc korun. Takže se prezident pohyboval někde na čtyřicetinásobku.

Komunistický prezident Antonín Novotný bral 240 tisíc měsíčně, než si plat snížil. Měl tak 165krát víc, než činil tehdejší průměrný plat. V dnešních číslech by to odpovídalo příjmu zhruba 3,5 milionu korun měsíčně.

Pro Novotného prý doslova platilo rčení, že „nevěděl, co s penězi“. Zvlášť když na přelomu 50. a 60. let nebylo v Československu asi k mání žádné extra zboží.

Komunistický prezident Antonín Novotný bral 240 tisíc korun měsíčně. V dnešních číslech by to odpovídalo zhruba 3,5 milionu korun.