Steinmasslová hraje beze slov
PRAHA Dlouho nemohla herečka Milena Steinmasslová najít název pro hru, kterou napsala. Všechny návrhy jí připadaly příliš mimo zobrazené téma. Až režisér Filip Nuckolls jí poradil lakonické Untitled, tedy Bez názvu. „To je vlastně přesné, protože to žádný název nepotřebuje,“reagovala herečka.
„Napsala jsem to před zhruba dvěma lety. Je to aktovka pro dva lidi, která vypráví o samotě. Respektive o dvou různých samotách, jedné přijaté a zpracované a druhé víceméně ze zbabělosti a lenosti,“přibližuje autorka hru, již pod hlavičkou nového divadelního spolku 6-16 zinscenoval právě Nuckolls.
Jednu z rolí přijal Jakub Gottwald, druhou sama Steinmasslová. „Paní v mém věku, která je po mrtvici, má ochrnutou levou ruku a hůř se jí mluví. Většinu života prožila v nějakém cirkuse. Tvrdý, rovný, soběstačný člověk,“přibližuje svou úlohu.
Třetí hlas
„Je tam velmi málo slov, protože samota s sebou nese momenty, kdy slova přestanete potřebovat,“pokračuje. Představení Untitled tak nebude klasickou činohrou, více než slova zde vyjádří pohyb obou herců. „Ke dvěma mlčenlivým hlasům přidal režisér Nuckolls třetí, je jím Dan Fikejz, který s námi přímo na scéně tvoří hudbu a stává se tak třetím členem rozhovoru,“doplňuje dále Steinmasslová, která je jinak členkou Kašparu sídlícího v pražském Divadle v Celetné.
Novinka má premiéru už za sebou, Untitled uvedl soubor 6-16, jehož členy jsou vedle Nuckollse třeba Kristina Žantovská či Paul Bourne, počátkem července na festivalu Hotbed v britském Cambridge. „Byli jsme moc šťastní, diváci to vzali přesně tak, jak jsme si přáli,“pochvaluje si Steinmasslová mezinárodní uvedení autorské hry. Herečka přiznává, že i účast na zahraničním festivalu byla jedním z důvodů, proč do neobvyklého projektu vstoupila; chtěla si ve své kariéře prostě něco takového vyzkoušet. „A současně jsem se vypořádala s jedním tématem,“dodává.
Českou premiéru si Untitled odbude na ústeckém festivale Kult 16. října. „Pak to budeme hrát v novém prostoru spolku 6-16 v pražském Karlíně,“informuje herečka. Divadelní uskupení, které dosud žilo spíše nomádským životem a neobvyklý vztah k hracímu prostoru je definoval, prý zakotvením v Karlíně nic ze svého stylu neztratí. „Hrajeme ještě kus nazvaný Bull, to je velmi pravdivá, ale nesmírně tvrdá hra týkající se šikany na pracovišti,“popisuje herečka součást repertoáru, kterou 6-16 hraje všude tam, kam si jej diváci pozvou.
Pro Steinmasslovou je spolupráce s neotřelými postupy spolku, který preferuje pouze novou dramatiku, zážitkem a inspirací. „Divadlo má tisíc tváří a pro herce je štěstí, když má možnost pohybovat se ve dvou výrazově odlišných světech,“pochvaluje si.