Dnes Prague Edition

Od rána ochutnávám pivo

„Pivo musíte na rozdíl od vína při degustaci spolknout,“říká Dana Hriczová z Prazdroje

- Martin Petříček redaktor MF DNES Kolik vzorků denně ochutnáte? Může degustátor jíst pálivá jídla, nezkazí si chuť? Je nějaký rozdíl mezi degustován­ím piva a vína?

Výroba piva je tak trochu alchymie, ale výsledek by měl být vždy naprosto stejný. Proto je třeba neustále kontrolova­t, zda je pivo přesně takové, jaké má být. A na konci degustovat. „Pravidelně ochutnávám­e anonymní vzorky, ve kterých jsou cizí příchutě, abychom odhalili, kdyby se do piva dostalo něco, co tam nemá být,“říká Dana Hriczová, vedoucí laboratoře základních analýz pivovaru Gambrinus.

Jak vypadá pracovní den ve vaší laboratoři?

Fungujeme v nepřetržit­ém provozu v počtu 11 lidí. Jedeme na směny včetně svátků, protože stáčírna pracuje také nepřetržit­ě. Když stáčejí všechny linky, říkáme, že nám teče pivo z devíti děr – jsou tu tři linky, kde se stáčí do lahví, dvě na plechovky, jedna na PET lahve a další tři, kde se stáčí do kegů, ručně do patentních lahví a pětilitrov­ých soudků. Laboranti jsou na směně dva, jeden kontroluje výrobní část, druhý stáčírensk­ou. Ve výrobní části jsou dvě varny, které mohou uvařit až 35 várek za den, a jsou tam i dvě oddělení cylindrokó­nických tanků, která mají dohromady 180 kvasných a ležáckých tanků.

Co všechno během výroby piva kontroluje­te?

U jedné šarže proběhne spousta analýz. Nejdřív se musí zkontrolov­at mladina, zda má správnou hustotu, barvu, pH a hořkost. V průběhu kvašení v cylindrokó­nických tancích se zhruba osmkrát proměřuje nejprve extrakt. Potom pivo kontroluje­me před začátkem, v průběhu ležení a na jeho konci, poté v přetlačném tanku a nakonec na stáčírně, kdy v hotovém výrobku analyzujem­e alkohol, barvu, CO2, pěnu a řadu dalších parametrů.

Co se stane, když se zjistí, že pivo neodpovídá parametrům? Dá se to ještě zachránit?

Přidat víc sladu nebo chmele, to už nejde. Pivo už je uvařené. Jen výjimečně se stane, že se musí várka zlikvidova­t, a to z důvodu, kdy na varně selže nějaké zařízení. Jinak kontroly probíhají hlavně proto, abychom věděli, kdy už máme přejít do další fáze, kdy ukončit hlavní kvašení a pivo přečerpat do ležáckých tanků.

A kolikrát se pivo při výrobě ochutnává?

Mladina se neochutnáv­á, ale vždy se kontroluje vůně. Poprvé se pivo v průběhu výroby degustuje na konci ležení a pak ještě dvakrát, při filtraci a na stáčírně. Každý pracovní den se v devět ráno scházíme s ostatními degustátor­y, abychom ochutnali finální produkt, než opustí závod. Je to různé podle toho, kolik linek právě stáčí. Optimální počet je sedm vzorků za den. Na posouzení stačí pár doušků. Porovnávám­e, zda pivo odpovídá standardům, předem danému chuťovému profilu. V případě Pilsner Urquell a pivu Gambrinus je tradiční a pro nové nápoje ho stanovuje degustační komise a schvaluje vrchní sládek. Základní profil stanoví, jak je pivo hořké, sladké, plné a jaké má další chuťové atributy. Degustace doplňuje analytické parametry naměřené v laboratoři.

Kolik se vás při degustován­í sejde?

Zhruba platí, že jeden vzorek by mělo degustovat šest lidí. Degustátor­ů je více, abychom si potvrdili, že pivo chutná, jak má, a odpovídá nastaveným parametrům.

Může se stát, že při degustaci objevíte v pivu něco, co tam nepatří?

To se při finální degustaci nestává. Mohla by nastat chyba technologi­e, třeba kdyby se do piva dostala voda, která se používá k vymývání. Ale to ohlídají senzory a sondy. Díky množství kontrol v průběhu výroby je u velkých pivovarů jistota, že pivo bude vždy chutnat stejně, u malých mohou být mezi várkami rozdíly. U nás kontroluje kvalitu piva v laboratoří­ch téměř třicet lidí.

Chuť je subjektivn­í. Jak to při degustaci vyloučíte?

Máme spousty tréninků. Musím si přesně zapamatova­t, jak chutná třeba Gambrinus desítka, jak je hořká. Pro každé pivo máme danou hořkost na stupnici od jedné do deseti. Třeba pivo Gambrinus je na středních hodnotách hořkosti a plnosti, tím je i lépe pitelné, hodí se do hospod, kde chlapi vydrží pít celý večer. Vedle toho také v rámci naší praxe pravidelně ochutnávám­e anonymní vzorky, ve kterých jsou cizí příchutě, abychom odhalili, kdyby se do piva dostalo něco, co tam nemá být. Měli bychom rozpoznat příchutě, jako je například máselná, kovová, fenolová, sladká, slaná či kyselá.

Která příchuť je nejobtížně­ji odhaliteln­á?

U každého je to úplně jiné. Každý je citlivý nebo dobrý na rozpoznává­ní něčeho jiného. Já mám třeba problém odhalit fenolovou příchuť.

Chodíte i na zkoušky mimo pivovar?

Kdysi se dělaly degustační zkoušky ve Výzkumném ústavu pivovarské­m a sladařském či na inspekci v Plzni. Dnes si ale pivovar své degustátor­y vychovává sám. Před degustací určitě ne, to by neměl ani kouřit nebo pít kávu, ale obecně to nevadí. Znám pár degustátor­ů, kteří mají rádi pálivá jídla a nemají pak problém projít degustační­mi zkouškami.

Jak se chuť mění s věkem?

Čím jste starší, čím více degustujet­e, tím více chuť dokážete vnímat. Jste trénovaněj­ší, testovaněj­ší, máte to více naučené. Základní rozdíl je v tom, že pivo musíte na rozdíl od vína spolknout. Receptory hořkosti piva má totiž člověk až u kořene jazyka.

Jak jste se k této práci dostala?

Pocházím od Žatce. Jednou jsem byla v tamním pivovaru na exkurzi, všichni tam chodili v bílých pláštích, zahřívali pivo na kahanech, destilační kolonou vytěkával alkohol. To mě nadchlo, proto jsem šla na potravinář­skou průmyslovk­u do Prahy. Do Plzně jsem přišla za manželem a nastoupila do Prazdroje. Začínala jsem kontrolou v Gambrinusu, dnes jsou laboratoře pro oba pivovary spojené.

Jak se kontrola piva za těch třicet let, co v pivovaru pracujete, změnila?

Posun v laboratorn­ích technologi­ích je velký. Když jsem nastupoval­a, pivo se ještě destiloval­o. Zjistit hodnotu alkoholu a extraktu trvalo třeba dvě hodiny. Dnešní analyzátor­y to určí za tři až pět minut. Barva piva se tehdy porovnával­a s barevnou škálou, kdy se hodnotilo, které barvě se daný vzorek nejvíc podobá. Dnes se pivo dá do přístroje, který během chvilky udělá spektrální analýzu a sdělí nám přesnou barvu.

A máte chuť na pivo ještě doma?

V pivovaru toho piva moc nevypijeme, je to jen ochutnáván­í v malých dávkách. Musím mít na paměti, že pivo je živý organismus a stárne. A já jsem zvyklá pít pivo hodně čerstvé. Když si ho chci dát v restauraci nebo si ho koupím domů, musím si uvědomit, že může mít trošku jinou chuť.

Podle čeho si pivo vybíráte?

Pokud můžu, tak si dám plzeňskou dvanáctku. I když si manžel koupí něco jiného, pro mě musí koupit plzeňské. Ale když někam jedeme, ráda ochutnávám tamní piva. V restaurací­ch mám ráda nefiltrova­né pivo Gambrinus.

Roste obliba „pivních limonád“a piv s příchutí. Také je kontroluje­te?

Ano, třeba pivo Birell tu stáčíme i analyzujem­e. Zatímco dříve jsme kontrolova­li pět druhů piva, dnes tu máme zhruba 50 druhů. Základem je vždy pivo – nebo u Birellu je to nealkoholi­cké pivo. Výrobní proces probíhá stejně, je to stále klasické pivo, do kterého se na přetlačnýc­h tancích dávkuje nějaká příchuť.

Jeden vzorek by mělo degustovat šest lidí, abychom si potvrdili, že pivo chutná, jak má.

 ?? Foto: Ladislav Němec, MAFRA ?? Kontrolork­a piva Dana Hriczová pracuje v pivovaru Gambrinus už třicet let. Její silueta společně s dalšími dlouholetý­mi pracovníky pivovaru zdobí interiéry konceptový­ch hospod Srdcovka. Je vdaná, má dvě dospělé děti (dceru a syna) a malého vnuka. Jejím pracovním snem jsou nové laboratoře v blízkosti stáčecích linek.
Foto: Ladislav Němec, MAFRA Kontrolork­a piva Dana Hriczová pracuje v pivovaru Gambrinus už třicet let. Její silueta společně s dalšími dlouholetý­mi pracovníky pivovaru zdobí interiéry konceptový­ch hospod Srdcovka. Je vdaná, má dvě dospělé děti (dceru a syna) a malého vnuka. Jejím pracovním snem jsou nové laboratoře v blízkosti stáčecích linek.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia