Stopy horníků
Štoly je možné navštívit ve Stříbře i Plané
Pouhých pětadvacet kilometrů od sebe se nacházejí dvě místa, kde je možné zjistit, jak těžká byla v minulosti práce horníků. Zpřístupněné tady jsou totiž štoly, kde se před stovkami let, a dokonce i nedávné době, těžily rudy. Důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický výklopník nebo vrtací soustavy. To všechno je možné spatřit v Hornickém skanzenu ve Stříbře. Otevřen byl před třinácti lety a přináší venkovní expozici důlní techniky.
Součástí expozice je i ústí královské dědičné štoly Prokop, která vznikla už v roce 1513. Ta se nachází sto metrů od ústí v hloubce dvaatřiceti metrů. Konec pak má v hloubce osmapadesáti metrů. Nejhlubší v revíru je šachta Leo s hloubkou 329 metrů. Vznikla v roce 1927.
Veškeré nainstalované exponáty jsou opatřeny informačními tabulemi o způsobu použití zmíněné techniky. Hornickohistorický spolek Stříbro průběžně doplňuje prostory skanzenu novými exponáty a má za cíl vytvořit v areálu i takzvaný malý geologický parčík s názornou ukázkou základních hornin z oblasti Stříbrska. Před čtyřmi lety do expozice přibily figuríny zachycující horníky v pracovních činnostech.
Práce na vylepšování areálu neustále pokračují. Předělána byla druhá komora vodního kola. Spolek také vybudoval garáž pro důlní lokomotivy, aby je mohl opravovat i v zimním období.
Hornické muzeum se nachází také v Plané. Je v něm možné nahlédnout do štoly Ondřej Šlik. Ta vznikla koncem 16. století v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a jejím okolí. Štola byla vyražena ručně z jižní strany táhlého návrší, na kterém stojí historické jádro města.
Měla ověřit možný výskyt stříbrných rud, které byly v té době s úspěchem dobývány na svazích Bohušova vrchu. Celková délka důlních prací je necelých 200 metrů a na mnohých místech je dosud dobře patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. O rozkvětu a důležitosti města svědčí i to, že tehdejší majitelé panství a dolů, Šlikové, měli v Plané svoji mincovnu, kde razili stříbrné mince.
Dnes je celý labyrint chodeb zpřístupněn veřejnosti a je v něm umístěna expozice vývoje rudného hornictví. Množství tematicky utříděných exponátů působí v podzemních prostorách velice autenticky.
Další regionální zajímavostí z tohoto oboru je kaolinový důl v Nevřeni na severním Plzeňsku. Tady je zpřístupněno Centrum Caolinum. V něm se nachází expozice o unikátní hlubinné těžbě kaolinu, která zde trvala celkem sedmadvacet let. Také tu poznáte geologickou historii regionu.
Centrum Caolinum tvoří impozantně vypadající novostavba, jež vyrostla v centru na místě vyhořelého hostince. Pro architektonicky velkoryse pojatou budovu byly inspirací štoly v nevřeňském podzemí. V místní lokalitě Spadliny se totiž kaolin netěžil povrchově, nýbrž hlubinně.
V expozici je pro milovníky historie nachystán i obrazový průvodce Cesta kaolinu.