H-System: konkurzní správce nabídl řešení
Vystěhovaní spoléhají na Ústavní soud
PRAHA Šedesátka rodin, která bydlí v domech H-Systemu v Horoměřicích u Prahy a do 23. srpna se z nich má vystěhovat, by mohla mít po starostech. Pokud dají dohromady minimálně 140 milionů korun a domy i pozemky si koupí.
Správce konkurzní podstaty Josef Monsport včera naznačil řešení, které by vleklý spor o domy ukončilo. Už před lety si nechal vypracovat znalecký posudek, který hodnotu domů i s pozemky vyčíslil na 230 milionů korun. „Hodnota dostavby činila 90 milionů korun, lidé si tak mohli domy i s pozemky odkoupit za 140 milionů,“popsal Monsport. V průměru by tak každá z rodin musela uhradit 2,5 milionu. Lidé však na tento obchod nepřistoupili a podle Monsporta nabídli sedminu ceny: 20 milionů, což pro něj bylo nepřijatelné. Na rozdíl od nich lidé v nedalekých Velkých Přílepech podobnou nabídku vzali a dnes domy podle katastru patří jim.
Horoměřičtí potvrzují, že různé nabídky na prodej domů a pozemků dostali. Ale vždy za tržní ceny, kdežto oni chtěli zaplatit původní hodnotu pozemků, tedy než je zhodnotili a jejich cena narostla. „140 milionů je pro nás absolutně nepřijatelné, kde bychom na to jako důchodci vzali? My se chceme domluvit celou dobu, ale za původní hodnotu, kterou ty pozemky měly, ne dneska,“řekl jeden z obyvatel Richard Stadler.
Lidé z H-Systemu si mohou byty koupit či pronajmout. Zde jsou čtyři scénáře kauzy.
Lidé z osmi bytových domů zkrachovalého H-Systemu v Horoměřicích u Prahy, kteří se mají po rozhodnutí Nejvyššího soudu z bytů do měsíce vystěhovat, zatím neodejdou. Jejich šancí je Ústavní soud. MF DNES přináší čtyři možné scénáře, jak může příběh skončit.
1. Prodej bytů
Správce konkurzní podstaty firmy H-System Josef Monsport chce domy, které si lidé svépomocí dostavěli, prodat. Následně by výnos z prodeje rozdělil spravedlivě mezi zhruba tisícovku věřitelů, kteří v devadesátých letech utopili v projektu své peníze. Prodávat chce za dnešní tržní ceny a bez nájemníků, aby získal co nejvíce.
„Je třeba uspokojit i ty lidi, kteří žádné domy nezískali. Ti nezískali možnost nic dostavět a také přišli o peníze,“řekl Monsport.
Aktuální tržní cena bytů je ale daleko vyšší než cena původních hrubých staveb, které nynější obyvatelé převzali. „Lidem, kteří investovali do dostavby domů, vznikla specifická pohledávka. Měla by být uhrazena ještě před ostatními věřiteli,“popsal soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář.
Zjednodušeně řečeno, obyvatelé by se vystěhovali, domy by byly prodány a z utržených peněz by dostali zpět hodnotu své investice.
Až zbytek peněz by se rozděloval mezi všechny věřitele firmy. Nynější uživatelé bytů by si je mohli teoreticky opětovně koupit. Zaplatili by je v podstatě podruhé, a někteří dokonce potřetí. Část lidí totiž dala i zálohu, o kterou krachem přišla.
2. Spor u soudu a odklad
Obyvatelé bytů určitě podají stížnost k Ústavnímu soudu, který může verdikt Nejvyššího soudu o vystěhování zvrátit. Samotná stížnost nemá sama o sobě odkladný účinek. Měsíční lhůta na vystěhování se automaticky nepřeruší. Ústavní soud ale může o odkladu rozhodnout. „Musí se o to výslovně požádat,“upozorňuje ústavní právník Aleš Gerloch, prorektor Univerzity Karlovy. Právníci, které oslovila MF DNES, se shodují, že verdikt Ústavního soudu lze jen těžko předpovídat. „Justice si dala vlastní gól, nebo si spíš píchla nůž do zad. Předešlé soudy vyhověly lidem s odkazem na dobré mravy a až nejdůležitější rozsudek Nejvyššího soudu vyzněl proti nim. Spravedlnost se stala nepředvídatelnou,“míní právník Jaroslav Ortman.
3. Pronájem
Zabránit vystěhování mohou lidé také tím, že se dohodnou se správcem konkurzní podstaty Monsportem na uzavření nových nájemních smluv. Jejich situaci to ale do budoucna nevyřeší. Řešení se jen oddálí. Domy jsou podle výpisu z katastru nemovitostí ve vlastnictví zkrachovalé firmy H-System, a tedy součástí konkurzu firmy. Vlastně je to jediný majetek, který lze ještě zpeněžit. „Pokud by se správce zachoval jinak a domy přehlížel, dopustil by se trestného činu. Má povinnost uspokojit všechny věřitele,“vysvětlil právník Zdeněk Žižka.
4. Vystěhování
Poslední možností je, že lidé po vychladnutí hlav nakonec uposlechnou rozsudek Nejvyššího soudu a vystěhují se ze svých bytů. Tato varianta je ale nepravděpodobná. Všechny rodiny se na úterní večerní schůzce shodly, že byty dobrovolně neopustí.
Přesto ministr vnitra Jan Hamáček už nyní řeší, jaké volné byty stát má. „Zadal jsem prověřit ubytovací možnosti v rámci ministerstva. Máme prvních 17 bytů, které můžeme načas nabídnout nejvíce zasaženým, zejména seniorům,“řekl Hamáček.
Pokud lidé neuposlechnou, může správce konkurzní podstaty požádat o exekuci. Ta však potrvá další měsíce.
Proti vystěhování z bytů jsou přitom paradoxně i lidé, kteří v projektu přišli o peníze a nezískali ani hrubé stavby. Tedy ti, v jejichž prospěch se mají nyní domy prodávat a peníze rozdělit. „Nelze jednu křivdu napravovat spácháním další křivdy. Správce by měl domy lidem převést a stát odškodnit ostatní poškozené, kterým vznikla nemajetková újma kvůli dvacetiletým soudním průtahům,“řekla právnička poškozených Hana Marvanová.
Má už i spočítáno, že by se měli lidé soudit o 250 tisíc korun. V případě tisícovky poškozených to dělá čtvrt miliardy. O odškodnění by rozhodovalo ministerstvo spravedlnosti. „Dotčení by se měli pokusit i s naší pomoci najít smír, aby jim domy zůstaly a současně to nepoškodilo ostatní věřitele,“odpověděl MF DNES ministr Jan Kněžínek.
Justice si dala vlastní gól, nebo si spíš píchla nůž do zad. Spravedlnost se stala nepředvídatelnou.
Jaroslav Ortman právník