Boj o cla. Rukavice dolů
Schůzka Trumpa s Junckerem ukáže, zda se svět může vyhnout obchodní válce
Už to nejsou jen slova. Vyšší cla, která chtějí Spojené státy uvalit na automobily z dovozu, mohou rozpoutat obchodní válku mezi nejsilnějšími světovými ekonomikami. A z ní nevyjde jako vítěz nikdo.
Přímý dopad celních bariér sice nemusí být příliš velký, podle ekonomů však může nejistota nahlodat důvěru a přerušit dodavatelské řetězce. O tom, jak dál, jednali v noci na dnešek ve Washingtonu americký prezident Donald Trump se šéfem Evropské komise Jean-Claude Junckerem.
Co je ve hře?
Cla hrají v politice amerického prezidenta ústřední roli – používá je nejen k tlaku na obchodní partnery, ale i jako argument doma, že chrání ohrožené obory. Ve hře je nyní zavedení cel na dovoz automobilů a autodílů ve výši 25 procent. Americké ministerstvo obchodu nyní zkoumá, zda a jak jejich import ohrožuje národní bezpečnost. Pokud je tato podmínka splněna, umožňují pravidla světového obchodu uvalení cel.
Trump opakovaně kritizuje EU, že pro dovoz aut stále uplatňuje desetiprocentní clo, zatímco opačným směrem podléhají osobní auta jen clu ve výši 2,5 procenta. Američané ale udržují vysoká cla na jiné výrobky. Celkově je úroveň cel na obou stranách Atlantiku víceméně podobná, vážený průměr se pohybuje kolem tří procent.
Přestože EU usiluje o to, aby USA vysoká cla na automobily vůbec nezavedly, připravuje už dvě varianty odvety. Na seznamu zboží, které by zatížila novými cly, jsou například zavazadla, stavební stroje či kopírky.
Obchodní válku odstartovaly USA, když od začátku června uvalily clo 25 procent na ocel a 10 procent na hliník. Unie během několika týdnů reagovala zavedením odvetných opatření zejména na kultovní americké výrobky, jako je bourbon, motocykly Harley-Davidson či levisky.
Jak nová cla zasáhnou Česko?
Evropské automobilky loni vyvezly do USA zboží v hodnotě 58 miliard eur, tedy za více než 1,5 bilionu korun. V případě uvalení cel by evropské auto podražilo v průměru o šest tisíc dolarů a řada Američanů by už se hodně rozhodovala, zda si nekoupit spíš vůz z domácí produkce.
Opatření by nejcitelněji zasáhlo německé automobilky. Hlavní ekonom skupiny UniCredit Bank Erik Nielsen spočítal, že Německo by kvůli clům na automobily přišlo o 0,6 procenta hrubého domácího produktu, celá EU pak o 0,2 procenta.
Český autoprůmysl by americká cla zasáhla až v druhém kole, protože domácí výrobci se orientují především na evropský trh a odběratele. „Případné americké celní zatížení vozů vyrobených v EU by mělo dopad malý a zprostředkovaný. Zasáhlo by zejména dodavatele, kteří jsou navázáni na německé a francouzské výrobce s významnějším tržním podílem v USA,“říká partner poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap.
Uvalení cel by mělo v Česku největší dopad na subdodavatele luxusnějších značek. „Pokud by došlo k zavedení těchto cel, očekáváme pokles tržeb o tři až pět procent. Souvisel by s našimi zákazníky jako například Porsche, Bentley, Ferrari či Jaguar-Land Rover, kteří tradičně buď celou, nebo většinu produkce vyrábějí v Evropě a pak exportují do USA,“říká ředitel olomouckého výrobce ložisek Koyo Bearings Petr Novák. Obává se vypuknutí obchodní války, která by mohla mít dalekosáhlejší důsledky nejen pro automobilový průmysl. „Máme přes 300 zákazníků a přibývají další. Připravujeme se na to, že pro zákazníky, kteří budou cly zasaženi, budeme vyrábět o něco méně. Celý dopad se ale velmi těžko předem odhaduje,“dodává Novák.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že obchodní války mohou umazat půl procenta růstu světové ekonomiky. A guvernér britské centrální banky Mark Carney tvrdí, že desetiprocentní clo na vše vymaže dvě procenta světového růstu.
Na co chce ještě USA uvalit cla?
Američané se nezaměřují jen na EU. Od začátku července uvalili cla na čínské zboží v hodnotě 34 miliard dolarů. Peking okamžitě reagoval a uvalil clo na dovozy ve stejné výši. Trump však prohlašuje, že clu by měl podléhat veškerý čínský dovoz. Hlavním argumentem je, že obchod mezi oběma zeměmi je nevyvážený a že na něm Amerika prodělává.
Trump také zvažuje clo na dovoz uranu a uranové rudy. Americké jaderné elektrárny jsou nyní na dovozu paliva ze zahraničí značně závislé, jen desetina pochází z domácích zdrojů. Na ty se však nedá zcela spolehnout – před třiceti lety kryla domácí produkce poptávku z necelé poloviny.
Je možné konflikt odvrátit?
Americká administrativa tvrdí, že cla používá jen jako nástroj, aby své obchodní partnery donutila k dohodě. „Mám pro ně (Evropu) nápad. Ať USA i EU odstraní všechna Cla, Bariéry a Dotace! Pak tomu můžeme říkat Volný Trh a Férový Obchod! Věřím, že to udělají, jsme připraveni – ale oni ne!“tweetoval včetně velkých písmen na začátku slov v úterý večer Trump.
Ve stejný den však vláda přislíbila 12 miliard dolarů farmářům, mezi nimi například pěstitelům sójových bobů, které zasáhla odvetná čínská a evropská cla. Američtí kritici včetně některých republikánů však namítají, že politika cel a následných vládních dotací nemá smysl. „To, co nynější administrativa dělá, rozhodně neučiní Ameriku opět velkou (jak sliboval Trump v kampani), ale spíše ji přivede do roku 1929, kdy vypukla velká hospodářská krize,“prohlašuje republikánský senátor Ben Sasse z Nebrasky.
Ani EU si obchodní válku nepřeje. K návrhům na vytvoření zóny bez jakýchkoliv cel se evropští představitelé stavějí zatím vcelku chladně. Například francouzský ministr financí Bruno Le Maire podmínil zahájení obchodních jednání zrušením cel na ocel a hliník ukončením hrozeb cly na auta. „Odmítáme jednat se zbraní u hlavy,“prohlásil.
USA vyjednávala s Unií ještě za prezidenta Baracka Obamy o smlouvě TTIP, která měla obchod mezi oběma ekonomikami usnadnit. Dohoda však narazila kvůli neochotě dohodnout řadu kompromisů – ještě před nástupem nynějšího prezidenta.
Český autoprůmysl by americká cla zasáhla až v druhém kole, protože domácí výrobci se orientují především na evropský trh a odběratele.