Poslední vyzyvatel
pochyb, že jde o speciální talent předurčený pro Grand Tour.“
Dumoulin přesto odolal. „Děkuji, nechci,“reagoval na vábení do Sky. „Jsem šťastný, kde jsem.“
Stáji Sunweb, byť dříve nesla názvy Argos Shimano nebo Giant Alpecin, se poprvé upsal roku 2011 a loni prodloužil smlouvu až do roku 2022! S její pomocí se z časovkáře proměnil v jezdce pro celkové pořadí Tour a je jí za to vděčný.
Chtěl se stát lékařem
V rodném Maastrichtu provozoval v dětství atletiku a fotbal. Také se jezdil dívat na nejslavnější nizozemskou klasiku Amstel Gold Race. V šestnácti ho napadlo: Co kdybych tu cyklistiku taky zkusil?
Pro své okolí byl tehdy bezstarostným klukem s roztomilým úsměvem, který si s ničím neláme hlavu a skoro nic dopředu nepromýšlí. Jednou do sebe před tréninkem obrátil litr čokoládového mléka. Večer se potom svíjel v křečích.
„Tom ale nebyl až tak bezstarostný, jak si ho zaškatulkovali,“vzpomíná Ingrid Eggenová, učitelka biologie na střední škole. „Když se do něčeho opravdu pustil, uměl být neskutečně efektivní.“
Pod jejím vedením vypracoval ve škole i svoji závěrečnou práci. Název: „Snížení laktátu po intenzivním tréninku.“V předmluvě osmnáctiletý maturant Dumoulin vysvětluje, že se od svých trenérů pořádně nedozvěděl, jak dlouho potřebuje po náročném tréninku odpočívat, a tak si to zjistil sám.
Chtěl se stát lékařem a operovat lidi, jenže po roce medicínu opustil. Pochopil, že s cyklistikou nepůjde dohromady. Do kola byl zažraný čím dál víc. „Až jsme mu museli vtloukat do hlavy, že existuje i jiný život,“zasměje se jeho pomocník Simon Geschke.
Přesto zůstává seznam Dumoulinových koníčků i nadále skromný: sem tam squash, hrátky s chytrým telefonem, pokec s přáteli, jinak... no ano, přece cyklistika.
Perfekcionista, pitvající před časovkami při prohlídce trati i na počítači každou zatáčku, se postupně i v klasických etapách stal precizním stratégem, jenž umí číst hru a reagovat na tahy soupeřů. Shodil tři kila, je odolnější v kopcích a zároveň také v mysli. „Na loňském Giru jsem se naučil tlačit na sebe tvrději, než jsem si myslel, že dokážu.“
S přesvědčením, že „i detaily rozhodují“, se loni v prosinci pustil do průzkumu, co způsobilo jeho žaludeční potíže na Giru, kde si musel v průběhu královské etapy odskočit na velkou na louce pod Stelviem. Podstoupil proto rozsáhlé testy, z nichž vyplynulo, že při extrémní zátěži organismu má potíže s trávením potravy obsahující větší množství fruktózy a laktózy.
„Když sním kousek takového jídla ve špatnou dobu, mohou se následky dostavit velmi brzy,“líčí, proč upravil svoji stravu. „Radši než jablko si dám kiwi, v němž je fruktózy méně, a piji bezlaktózové mléko.“
Sní o tom, že jednou zaběhne newyorský maraton a podnikne cestu kolem světa. Ovšem předtím chce vyhrávat klání Grand Tour.
„Vždycky si stanovuji vysoké cíle,“říká. „Ale zároveň se snažím, aby zůstávaly realistické.“
Skromná a rozumná hvězda
Před loňským Girem jej list L’Equipe pasoval až na pátého favorita. Když v Itálii triumfoval coby první Nizozemec na závodě Grand Tour od Joopa Zoetemelka v roce 1980, stal se celonárodní celebritou.
Po Twitteru se okamžitě začala šířit výzva: Na Tomovu počest jdeme všichni do práce v růžovém. Tisíce Nizozemců poslechly. Král jej velebil na své facebookové stránce, každá talkshow ho chtěla.
„Lidé z Toma hned začali dělat i vítěze Tour,“vzpomíná Joop Zoetemelk. „Ale on byl dost inteligentní, aby se s takovým tlakem vypořádal. Věděl přesně, co dělá.“
Tour loni vynechal, vyhnul se také přímému souboji s Froomem na Vueltě. „Ten mumraj po mém vítězství na Giru byl příliš velký, nedokázal bych se připravit,“vysvětlil.
Letos připraven je. Svaly mu napovídají: Jsi lepší než loni.
„Připomíná mi Miguela Induraina. Je výborný v časovkách a nikdy se nevzdává v kopcích,“soudí Zoetemelk. „Navíc mi ho připomíná i příjemným vystupováním. Přestože je obrovskou hvězdou, dál se chová velmi přirozeně a skromně, podobně jako Dafne Schippersová.“
Dumoulin určitě může Tour vyhrát. Jen je otázka, zda už letos. Dnešek a zítřek rozhodnou. Dnes potřebuje předvést agresivní jízdu v horách, alianci s jinými jezdci a navrch štěstí. Což znamená: potřebuje zlý den Thomase.
Když loni navzdory své ostře propírané toaletní zastávce ovládl Giro, jedna z nadšených fanynek mu psala: „Tome, prosím, a teď si pořiď domů růžovou toaletu.“
A kdyby nyní vyhrál také Tour? V tom případě by nadšení Nizozemci, národ milionů cyklistů, na jeho počest dost možná vyvinuli i novou odrůdu žlutých tulipánů.