Kvůli nezdaněným dýškům přichází stát až o miliardu
Dávat v restauraci spropitné je běžné. Málokterá obsluha ho ale následně zdaní. Škodí nejen státní kase, ale do budoucna i sobě.
Na jednu věc se při návštěvě tuzemské restaurace můžete spolehnout. Jakmile přijde na konečné zúčtování útraty, očekává se, že suma neurčité výše, která ve většině případů zcela závisí na zákazníkovi, poputuje do kapsy obsluhy v podobě dýška neboli spropitného.
Cizinci mají ohledně výše této částky mnohdy jasnější představu. Klasickým standardem bývá 12 až 15 procent útraty. Například ve Velké Británii je spropitné často legitimní položkou na účtence.
Spropitné je tak v řadě případů stále významným vedlejším příjmem. „Zejména u stravovacích služeb se s tímto příjmem počítá do té míry, že jsou zaměstnancům vypláceny velmi nízké mzdy,“uvádí Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti Kodap.
Přestože v jakékoli jiné branži je bonus ke mzdě běžnou součástí výplatní pásky, v restauračních zařízeních nikdo obsluze nevyčítá, že si takto přilepšuje ke své mzdě nezdaněnými penězi.
Průměrná mzda číšníků je téměř o 12 tisíc nižší
Podle údajů platového portálu Platy.cz je průměrný hrubý plat číšníka 18 304 korun. To je skoro o 12 tisíc méně, než kolik dosáhla podle Českého statistického úřadu průměrná mzda v republice v letošním prvním čtvrtletí.
Regionální rozdíly jsou přitom velké. „V Praze si číšník vydělá nejvíc, téměř 21 tisíc. Nejmíň pak v Moravskoslezském a Libereckém kraji – jen o málo víc než 16 tisíc korun,“uvádí Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Problém nejsou dýška jako taková, ale to, že velké části obsluhujícího personálu jdou do kapsy, aniž by se zdanila. Pokud není spropitné zahrnuto do hrubé mzdy, ušetří zaměstnancům hodně peněz na dani z příjmu ze závislé činnosti a na odvodech do povinných pojistných systémů. „Pokud někdo přijme spropitné mimo evidenci, dopouští se hned několika přestupků,“upozorňuje Sojka. Krácením tržeb krátí daň z příjmů provozovatele i daň z přidané hodnoty.
Odhad: měsíčně se nezdaňuje 3 255 korun na zaměstnance
Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) se pokusilo odhadnout, jak velký to může mít vliv na výběr daní. Při mzdě 13 500 korun a nepřiznaných dýškách činí odvody státu (zaměstnanec a zaměstnavatel) 6 721 korun. Při stejné mzdě a přiznaných dýškách ve výši 5 000 korun zaměstnanec a zaměstnavatel státu odvedou celkem 9 976 korun. Rozdíl je tedy 3 255 korun na jeden takový případ.
Podle Aleše Roda, ředitele pro výzkum CETA, v Česku pracuje zhruba 60 tisíc číšníků, servírek a barmanů. Spropitné přiznává zhruba desetina. Pokud ho tedy 90 procent nepřizná, jde podle Roda o 176 milionů korun měsíčně, které neskončí ve státním rozpočtu. To je ekvivalent například šesti set ročních učitelských platů.
„Hrubý odhad, o kolik maximálně přichází státní rozpočet na dani z příjmů vlivem nezdaněného spropitného, je zhruba jedna miliarda korun,“upřesňuje za ministerstvo financí jeho mluvčí Michaela Tesařová. Podle Sojky se v posledních letech rozsah tohoto problému snižuje, čím dál víc lidí totiž platí útratu v hospodě kartou.
Pozor na pravidla EET
Navíc může dojít k porušování zákonných pravidel EET. „Některá zařízení dokonce mylně tvrdí, že mohou přijímat spropitné hrazené platební kartou, aniž by bylo třeba jej zahrnovat do zdanitelných tržeb a do EET. Takto upravené softwary uvádí své uživatele v omyl,“podotýká daňový poradce Vlastimil Sojka.
Pokud je dýško určeno obsluze, podle Tesařové nepodléhá evidenci tržeb. „V případě, kdy je spropitné příjmem zaměstnavatele, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit daní z příjmů,“vysvětluje mluvčí ministerstva financí. Jestliže zaměstnavatel bude chtít spropitné podělit mezi zaměstnance, pak to bude součást mzdových nákladů na straně restaurace, a tím pádem součást příjmů ze závislé činnosti zaměstnance.
Kromě státní kasy ale číšníci, kteří dýška nepřiznávají, škodí i sami sobě. „Problém nastává, když zaměstnanec nebo živnostník onemocní nebo když začne pobírat starobní či invalidní důchod. Dlouhé roky vykazovaný nízký vyměřovací základ dotyčnému zákonitě generuje minimální plnění a on se tak může dostat do existenčních potíží,“varuje Vlastimil Sojka.
V Česku pracuje zhruba 60 tisíc číšníků, servírek a barmanů. Spropitné přiznává zhruba desetina.
Aleš Rod
Ředitel pro výzkum CETA