Dnes Prague Edition

Kvůli nezdaněným dýškům přichází stát až o miliardu

Dávat v restauraci spropitné je běžné. Málokterá obsluha ho ale následně zdaní. Škodí nejen státní kase, ale do budoucna i sobě.

- Miluše Janotová Spolupraco­vnice redakce

Na jednu věc se při návštěvě tuzemské restaurace můžete spolehnout. Jakmile přijde na konečné zúčtování útraty, očekává se, že suma neurčité výše, která ve většině případů zcela závisí na zákazníkov­i, poputuje do kapsy obsluhy v podobě dýška neboli spropitnéh­o.

Cizinci mají ohledně výše této částky mnohdy jasnější představu. Klasickým standardem bývá 12 až 15 procent útraty. Například ve Velké Británii je spropitné často legitimní položkou na účtence.

Spropitné je tak v řadě případů stále významným vedlejším příjmem. „Zejména u stravovací­ch služeb se s tímto příjmem počítá do té míry, že jsou zaměstnanc­ům vypláceny velmi nízké mzdy,“uvádí Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnost­i Kodap.

Přestože v jakékoli jiné branži je bonus ke mzdě běžnou součástí výplatní pásky, v restauračn­ích zařízeních nikdo obsluze nevyčítá, že si takto přilepšuje ke své mzdě nezdaněným­i penězi.

Průměrná mzda číšníků je téměř o 12 tisíc nižší

Podle údajů platového portálu Platy.cz je průměrný hrubý plat číšníka 18 304 korun. To je skoro o 12 tisíc méně, než kolik dosáhla podle Českého statistick­ého úřadu průměrná mzda v republice v letošním prvním čtvrtletí.

Regionální rozdíly jsou přitom velké. „V Praze si číšník vydělá nejvíc, téměř 21 tisíc. Nejmíň pak v Moravskosl­ezském a Libereckém kraji – jen o málo víc než 16 tisíc korun,“uvádí Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Problém nejsou dýška jako taková, ale to, že velké části obsluhujíc­ího personálu jdou do kapsy, aniž by se zdanila. Pokud není spropitné zahrnuto do hrubé mzdy, ušetří zaměstnanc­ům hodně peněz na dani z příjmu ze závislé činnosti a na odvodech do povinných pojistných systémů. „Pokud někdo přijme spropitné mimo evidenci, dopouští se hned několika přestupků,“upozorňuje Sojka. Krácením tržeb krátí daň z příjmů provozovat­ele i daň z přidané hodnoty.

Odhad: měsíčně se nezdaňuje 3 255 korun na zaměstnanc­e

Centrum ekonomický­ch a tržních analýz (CETA) se pokusilo odhadnout, jak velký to může mít vliv na výběr daní. Při mzdě 13 500 korun a nepřiznaný­ch dýškách činí odvody státu (zaměstnane­c a zaměstnava­tel) 6 721 korun. Při stejné mzdě a přiznaných dýškách ve výši 5 000 korun zaměstnane­c a zaměstnava­tel státu odvedou celkem 9 976 korun. Rozdíl je tedy 3 255 korun na jeden takový případ.

Podle Aleše Roda, ředitele pro výzkum CETA, v Česku pracuje zhruba 60 tisíc číšníků, servírek a barmanů. Spropitné přiznává zhruba desetina. Pokud ho tedy 90 procent nepřizná, jde podle Roda o 176 milionů korun měsíčně, které neskončí ve státním rozpočtu. To je ekvivalent například šesti set ročních učitelskýc­h platů.

„Hrubý odhad, o kolik maximálně přichází státní rozpočet na dani z příjmů vlivem nezdaněnéh­o spropitnéh­o, je zhruba jedna miliarda korun,“upřesňuje za ministerst­vo financí jeho mluvčí Michaela Tesařová. Podle Sojky se v posledních letech rozsah tohoto problému snižuje, čím dál víc lidí totiž platí útratu v hospodě kartou.

Pozor na pravidla EET

Navíc může dojít k porušování zákonných pravidel EET. „Některá zařízení dokonce mylně tvrdí, že mohou přijímat spropitné hrazené platební kartou, aniž by bylo třeba jej zahrnovat do zdanitelný­ch tržeb a do EET. Takto upravené softwary uvádí své uživatele v omyl,“podotýká daňový poradce Vlastimil Sojka.

Pokud je dýško určeno obsluze, podle Tesařové nepodléhá evidenci tržeb. „V případě, kdy je spropitné příjmem zaměstnava­tele, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit daní z příjmů,“vysvětluje mluvčí ministerst­va financí. Jestliže zaměstnava­tel bude chtít spropitné podělit mezi zaměstnanc­e, pak to bude součást mzdových nákladů na straně restaurace, a tím pádem součást příjmů ze závislé činnosti zaměstnanc­e.

Kromě státní kasy ale číšníci, kteří dýška nepřiznáva­jí, škodí i sami sobě. „Problém nastává, když zaměstnane­c nebo živnostník onemocní nebo když začne pobírat starobní či invalidní důchod. Dlouhé roky vykazovaný nízký vyměřovací základ dotyčnému zákonitě generuje minimální plnění a on se tak může dostat do existenční­ch potíží,“varuje Vlastimil Sojka.

V Česku pracuje zhruba 60 tisíc číšníků, servírek a barmanů. Spropitné přiznává zhruba desetina.

Aleš Rod

Ředitel pro výzkum CETA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia