Islám? Jsi sprostý podezřelý muslim

Martin Komárek publicista

Můžete se u nás hlásit ke své víře, ke své sexuální orientaci, žít si svobodně, jak chcete? Řeknete ano, nebo ne? Sním vlastního psa, kdyby drtivá většina tolerantních Čechů neřekla, že ano.

Exkluzivní průzkum MF DNES však ukázal na výjimku. Téměř polovina lidí je proti tomu, aby tu vyznávali svou víru muslimové. Dokonce polovina z nás nechce, aby muslimské dámy nosily šátek, osmdesát procent z nás je proti stavbě mešit v sousedství. Třetina lidí je proti tomu, aby muslimové měli volební právo, byť jsou českými občany.

Číslům od agentury Median není proč nevěřit. Ti, kdo odpovídali, nepochybně vědí, že náboženská svoboda je u nás zaručena. Rozhodně nechtějí dámám diktovat, co si dát na hlavu (v případě některých klobouků takzvaných hvězd by byla ovšem krutá cenzura na místě).

Vědí i to, že volební právo má každý český občan. Třicet let ukázalo, že Češi ctí demokracii, byť je výsledky voleb mnohdy roztrpčí.

Je tedy výsledek průzkumu paradoxní? Nemyslím si. Obraz islámu, který máme všichni v povědomí: černý muž, který podřezává oranžového zajatce. Kamion, který kosí lidi na promenádě v Nice. Jurodivý mulla, žijící za evropské peníze v Evropě a proklínající evropské zákony. Statisíce snědých mladíků vyskakujících z lodí v Itálii s touhou týt z naší práce a postupně nás přinutit, abychom se vrátili do Alláhova lůna.

Obavy ze zkázy Západu jsou pochopitelné. Islám spíše než jako náboženství představují jako nenávistnou ideologii vysoké autority.

Jiná autorita – Masaryk – zase chtěla, abychom se zbavili své provinčnosti a byli světoví. Islám podle různých odhadů vyznávají téměř dvě miliardy lidí, jen o fous méně než křesťanství. Jen nepatrná část z nich jsou zločinci, stejně tak jako mezi křesťany a ateisty. Jediná cesta, jak spolu žít v míru je navzájem se chápat. Být světoví.

Zkusme se na zkoušku vžít do lidí, kterým se zdá nepřípadné, když v tomhle horku chodí po ulici krásné dívky téměř nahé.