Novinka Kanyeho Westa působí jako demo
Ye je jenom do počtu. To není jazykolam, ale dojem z aktuální desky hvězdného amerického rapera Kanyeho Westa. Ta se skutečně jmenuje Ye a bohužel platí, že kdyby nevyšla, svět by o nic zásadního nepřišel.
Může být sympatické, že se hudebník veřejně vyrovnává se svou bipolární poruchou, což se projevilo i v nápisu na přebalu desky „Nesnáším být bipolární / Je to úžasné“. Bohužel do výsledné nahrávky se možná rozbitost jejího autora projevila až příliš. A ne zrovna v dobrém slova smyslu.
Deska je součástí projektu, který se nazývá Wyoming Sessions. West se skryl před světem na svém ranči ve wyominském údolí Jackson Hole a začátkem léta začal co týden vydávat nahrávky, které produkoval jiným umělcům, nebo na nichž s nimi spolupracoval. Druhým z pěti je právě Ye, stejně jako ty ostatní sedmipísňová, ani ne půlhodinová kolekce songů. A řadí se mezi Westova řadová alba.
Hudba na šikmé ploše
A ani by nevadilo, že na běžnou desku je Ye příliš krátká. Proč ne, dneska málokdo poslouchá nahrávky v kuse jako v dobách, kdy přeskočení písničky znamenalo zvednout se a posunout přenosku na gramofonu.
Problém je totální roztěkanost Westovy aktuální nahrávky, neukotvenost v žánru a celkový dojem, že ty písně jsou prostě nedodělané. Kdyby šlo o demo, které vyjde roky po smrti umělce jako bonusový materiál, nešlo by proti tomu říct půl slova. Jako regulérní album však neobstojí. A nic na tom nemění ani rekordní prodeje desky, které jen potvrzují, že komerční úspěch nemusí jít vždy ruku v ruce s kvalitou.
Kanye West si vysloužil mnohou kritiku za svoje chování – jen v poslední době mu leckdo nemohl odpustit nošení trumpovské kšiltovky s nápisem Make America Great Again, ale jde to samozřejmě hlouběji do historie. Jenže jakmile došlo na tvorbu, téměř vždy pozitivně překvapil.
Nyní poprvé jeho hudba klouže po stejné šikmé ploše. Snad se zase zvedne.