Vápenický král
Po stopách největšího vápeníka Latzela
Pokud se při turistice rádi vzděláváte a navštívíte Jesenicko, neměli byste vynechat Latzelovu naučnou stezku. Dozvíte se zde spoustu zajímavého nejen o jedné z nejvýznamnějších podnikatelských rodin Jesenicka, ale také o původu vápencových útvarů a zdejších jeskyní, přírodních a historických atrakcích i krás nebo o historii Jesenicka.
Naučná stezka je spojena se jménem Antona Cajetana Latzela, který povýšil drobnou výrobu vápna na průmysl a právě on stál za vápenickou horečkou, která kdysi vypukla na severu kraje.
Latzel byl ve své době největším vápeníkem v celém Slezsku. Není proto divu, že zrovna on je také průvodcem turistů na jedné z nejzajímavějších naučných stezek v Olomouckém kraji.
Trasa po stopách krále vápenictví začíná ve Vápenné a vede nádhernou jesenickou přírodou přes Polku, Lesní čtvrť, Ztracené údolí a sedlo pod Kopřivným do Horní Lipové. Stezka je dlouhá devět kilometrů a nabízí celkem osm zastávek a tři informační panely.
Historici dohledali, že podnikání měl Anton Cajetan Latzel doslova v genech. Vždyť už jeho dědeček si přišel na velký majetek díky obchodování s přízí a jeho otec ve stejném oboru úspěšně pokračoval.
Latzel měl štěstí, že jeho otec myslel na vzdělání svých dětí. Proto se mu dostalo na tehdejší dobu špičkového vzdělání a po studiích ještě získával zkušenosti v zahraničí. Na cestách se Latzel seznámil právě i s vápenictvím.
A i když převzal rodinný „byznys“a obchodoval s přízí a plátnem, odstěhoval se ze Skorošic do Vápenné s jasným cílem: stát se ještě vápeníkem. Vytušil, že obor skrývá obrovský potenciál. Ve vesnici byla už tehdy řada malých výrobců vápna. Teprve Latzel však drobnou produkci posunul k velkovýrobě.
Vápenická horečka
Už v roce 1869 zde postavil první kruhovou pec na pálení vápna v celém Slezsku a brzy druhou. Tím odstartoval doslova vápenickou horečku a po první světové válce už ve Vápenné fungovalo celkem jedenáct kruhových pecí a ve zdejších vápenkách pracovaly na čtyři stovky lidí. Výletníci se také dozvědí, že Latzel byl aktivní i v dalších oborech. Podílel se na Jesenicku na založení cukrovaru, továrny na tužky a účastnil se i veřejného života. Byl jedním ze zakladatelů rolnického a lesnického spolku, má velkou zásluhu na tom, že v Horních Heřmanicích vznikla hospodářská škola, která funguje dodnes.
Stejně jako Latzel podědil podnikatelské geny po svých předcích, tak je i jeho potomci získali po něm. Nejmladší syn dokonce založil slavnou továrnu na výrobu šamotu ve Vidnavě.
Autoři naučné stezky také popisují, jak vznikl kras Rychlebských hor a jak se povrchová voda ztrácí v podzemí, kde vytvořila pohádkové útvary, které dnes mohou lidé obdivovat v blízké jeskyni Na Pomezí. Část naučné stezky je věnována i lesům, které místním rovněž poskytovaly obživu, a ukazuje, jak se například dřevo plavilo až do polské Nysy.