Ano manželství gayů a leseb
Daniela Kovářová ve svém pondělním komentáři Ne manželství homosexuálů odmítá nazývat svazky stejnopohlavních párů manželstvím. Odkazuje přitom na „veřejné mínění“, k jehož šetření jí postačily názory přátel na Facebooku. Podobné „samovýzkumy” v rámci vlastní sociální bubliny však působí nedůvěryhodně a směšně. Legrace ovšem končí tam, kde se hlásané polopravdy týkají životů skutečných lidí a jejich dětí. Považuji proto za důležité uvést demagogie z pera Daniely Kovářové na pravou míru.
Průzkumem veřejného mínění týkajícího se manželství stejnopohlavních párů se zabývají profesionální výzkumné agentury. Agentura Median například v červenci 2016 zjistila, že manželství pro gaye a lesby podporuje 67 procent české veřejnosti. Podle mezinárodně uznávané agentury Pew Research to v květnu 2017 bylo 65 procent. Letos v únoru na otázku Medianu „Když se dva dospělí lidé milují, měli by mít možnost zajištěného partnerského života v manželství bez ohledu na svou sexuální orientaci?“, odpovědělo kladně 75 procent Čechů a Češek. Podporu tříčtvrtinové většiny jako jednoznačnou uznává i sama Daniela Kovářová.
Proč však nejít cestou vyrovnání práv v registrovaném partnerství, ale „neříkat tomu manželství“? Důvodů je vícero. Na prvním místě jde o důstojnost. Manželství je veřejným uznáním vztahu dvou dospělých lidí, který je založen na lásce. A láska gayů a leseb je úplně stejná. Nemáme totiž homo a hetero verzi lásky. Proto by ani veřejné uznání vztahu dvou lidí nemělo mít dvě verze. Vyčleňování gayů a leseb do jiné „ohrádky“je odepřením uznání jejich vztahů.
Láska, vzájemná podpora, výchova dětí. Páry stejného pohlaví mohou účel a smysl manželství naplnit úplně stejně jako ostatní. Nechceme, aby se kopretina propříště nazývala růží, chceme jen připomenout, že ne každá růže je stejná a může mít více barev.
Manželství hraje v životech mnohých z nás důležitou symbolickou roli. Jde o hodnotu, jejíž naplnění by nemělo být nikomu upíráno. Gayové a lesby platí daně, vychovávají děti, spoluutvářejí naši společnost. Platí pro ně všechny občanské povinnosti a měla by pro ně proto platit i stejná práva.
Lidé stejného pohlaví v Česku zatím manželství uzavírat nemohou. Tak to ale nemusí být napořád. I manželství coby instituce doznala za dobu své existence mnoha změn. Sňatky za nás dnes již například nedomlouvají rodiče a děti narozené mimo manželství neoznačujeme za druhořadé „levobočky“. Dát lidem stejného pohlaví možnost uzavřít manželský svazek je změna pozitivní, která manželství hetero párů nijak neovlivní. Možná je naopak posílí, neboť ukáže, že na manželství záleží a může lidem pomoci prožít důstojné a naplněné životy.
Nedělejme z manželství nástroj vyloučení. Ať je sdílejí ti, kteří ho berou opravdu vážně.