Nejlepší akční film sezony
Příští britská bondovka bude mít co dělat, aby se vyrovnala šestému dílu svého amerického konkurenta, snímku Mission: Impossible – Fallout.
Zamrzí jen, že zápletka se zase už točí kolem jaderné hrozby, což začíná být stejně únavné jako padouchové pohánění šílenou vizí nápravy světa. Fallout také používá méně hravého nadhledu než předešlé epizody, i když je sympatické, že hlavní dávku jinak úsporného humoru si šetří pro finále.
Jako Vrtěti psem
Nicméně ve svém žánru, tedy právě a pouze na půdě akční podívané, náleží šestá nemožná mise tajného agenta Ethana Hunta v podání Toma Cruise k nejlepším v celé sérii, neřkuli k dosavadním vrcholům letošní sezony.
A to přesto, že scénář vnucuje hrdinovi citovější okamžiky při konfrontaci obou jeho životních lásek a že spád poněkud brzdí mocenské šarvátky jednotlivých tajných služeb; když se mezi ně vmísí pár najatých goril a lokální policisté, místy je na plátně až nepřehledno.
Ovšem ke světu špionáže tradičně patří, že každý tu hraje svou vlastní hru či dokonce hry – ostatně dojde i na kouzelnou ukázku falešné reality ve stylu Vrtěti psem. Hlavně však o kvalitě daného žánru nerozhoduje, zda se hrdina žene za nebezpečným plutoniem, královským pokladem nebo ukradenou kostkou másla ze samoobsluhy, nýbrž akce sama – a ta nemá chybu.
Blažený fanoušek
Včetně výškového seskoku padákem s fantastickým snímáním i choreografií, počínaje záchranou během volného pádu a konče efektním přistáním na střechách Paříže.
Metropole si vůbec přisvojily podstatnou roli. Řízné rvačky od toalet po hotelový bar mění okázalou říši luxusu nad Seinou ve vymlácený holobyt a nápady vydatně nabitá sekvence přepadení konvoje s pancéřovou pastí pod hladinou, kdy se motorky honí kolem Vítězného oblouku a čluny v podzemních kanálech, spadají k momentům, kdy se fanoušek přímo tetelí blahem.
Totéž platí pro Londýn, v němž se dálkově řízená štvanice napříč střechami, mosty, kancelářemi i velebnou katedrálou odlehčuje vtipem. A finále našlo své cestopisné kulisy v Kašmíru, jehož příkré hluboké soutěsky vnášejí do oddechové historky prvek čisté krásy.
Proti umělosti
Právě tady si režisér Christopher McQuarrie, jenž nyní píše pro Cruise pokračování jeho hitu Top Gun, nejspíše připomněl své klukovské okouzlení Hvězdnými válkami v podobě uhrančivého leteckého souboje helikoptér. Jejich následné pozemní využití v podobě sněžných bobů pak nese punc jedinečnosti.
Bezesporu akční kousky ve filmu Mission: Impossible – Fallout představují vysoce profesionální řemeslo a Cruise je zvládá s neskutečnou samozřejmostí, dravostí i radostí. Naprosto se vyrovná o dvacet let mladšímu Henrymu Cavillovi v roli Huntova ústředního protihráče, což dává slušné vyhlídky případnému sedmému dílu.
Pochopitelně ve stavbě příběhu se žádné překvapení nekoná, jako vždy rozhodují poslední vteřiny se souběžnými duely na několika bojištích, přičemž některé z nich už hraničí s přírodními zákony. Současně však působí realisticky, nečiší z nich digitální umělost, která už ublížila mnohým legendám.
Takhle má prostě vypadat velkorysá letní zábava.